Skruž Hünnebeck ID 15 a samozahustitelný beton
Používání systémových bednění a skruží pro monolitické konstrukce je dnes běžnou záležitostí. Stále náročnější požadavky projektantů často prověří systém bednění opravdu do detailu. Nejinak tomu bylo i při stavbě železničního mostu Zlíchov na trati Praha - Plzeň, kde firma Hünnebeck Bohemia dostala příležitost vyprojektovat mostní skruž ID15. Dodavatelem skruže byla firma PDS, zhotovitelem mostu firma Metrostav, divize 5. Společnost Hünnebeck Bohemia je dceřinou společností předního německého výrobce bednění a lešení Thyssen Hünnebeck GmbH.
Na jaře roku 2000 byla společnost Hünnebeck oslovena zajímavou nabídkou na zpracování projektu a dodávku materiálu na skruž a bednění zmíněného železničního mostu na Zlíchově. Podle původních předpokladů šlo o standardní mostní konstrukci. Betonáž byla navržena ve vrstvách silných cca 40 cm. Zvláštní pozornost bylo nutné věnovat pouze extrémnímu stupni vyztužení. Během příprav stavby však došlo k podstatné změně, kdy dodavatel stavby, firma Metrostav, navrhl změnu technologie, konkrétně betonáž samozhutnitelným betonem - SCC (z anglického výrazu Self-compacting concrete), vyráběný v betonárně TBG Metrostav. Použití samozhutnitelného betonu představovalo jak pro projektanta, tak i dodavatele bednění úplnou novinku, takže nebyly k dispozici prakticky žádné zkušenosti.
Již od roku 1999 probíhal v TBG Metrostav vývoj samozhutnitelného betonu, který by překonal problémy při betonáži v souvislosti s mimořádně hustou výztuží. Pro výrobu SCC se používají běžně dostupné materiály, které splňují požadavky platných norem.
Samozhutnitelný beton kombinuje vysokou schopnost pohyblivosti a tečení bez působení vnějších dynamických sil a odolnosti proti rozměšování a segregaci hrubých složek betonové směsi. Hrubé kamenivo je udržováno stále ve vznosu a viditelně plave na povrchu betonu bez jakýchkoliv známek odlučování vody. Těchto vlastností je dosaženo použitím speciálních superplastifikačních přísad na bázi polykarboxylátů a vhodným složením kameniva.
Takovýto beton bez hutnění dokáže zaplnit složité tvary bednění a vyplnit všechna místa s hustou armaturou bez vzduchových bublin. Beton protéká mezi jednotlivými pruty výztuže, aniž by se znatelně změnilo složení a zachovává si stejnou hutnost po celé výšce konstrukce. Povrchové vrstvy tohoto betonu jsou homogenní. Bez povrchových vad lze dosáhnout hladkého povrchu u jemných detailů, hran a zaoblení. Svými vlastnostmi je proto předurčen k použití při stavbách monolitických staveb bez možnosti hutnění nebo pro hustě vyztužené konstrukce.
Premiéra na Zlíchově
Železniční most na Zlíchově je vůbec první stavbou v České republice, kde byl použit samozhutnitelný beton ve velkém množství. Po pečlivém ověření vlastností betonu na laboratorních zkouškách i na experimentální konstrukci byly dvě mostní opěry, pilíř a deska mostovky betonovány novým materiálem. Deska mostovky byla neobvyklé tloušťky, až 2,4 m. Mohutná skruž podepírající klasické bednění byla postavena z věží ID 15 systému Hünnebeck. Bočnice a římsy mostu, které jsou součástí průřezu desky mostovky, byly ztuženy dřevěnými ramenáty. Oproti původní koncepci, která počítala s lehkou, ručně montovatelnou skruží, muselo dojít k zesílení skruže tak, aby veškeré ramenáty byly podepřeny v místě nejdelší vzpěry. K dalšímu posílení došlo při zavětrování ramenátů proti klopení, přepočítány byly také veškeré hřebíkové spoje na vyšší zatížení. Nejpodstatnější vyztužení představovalo přenesení bočních sil pomocí spínacích tyčí a svařitelných matek do výztuže. Samozhutnitelný beton působí na bednění větším hydrostatickým tlakem než beton obyčejný, proto se například stěny betonovaly ve třech fázích s několikahodinovými přestávkami. První velkoobjemová aplikace samozhutnitelného betonu v ČR přinesla cenné zkušenosti s vlastnostmi SCC v podmínkách stavby a dopravy při teplotách přesahujících 30 °C, ale i s vlastnostmi a možnostmi využití bednicích systémů.
