Slovenské ceny CE ZA AR 2021 uděleny

Slovensko má, co se kvalitní architektury týče, co nabídnout. Dokazují to i stavby, jež obdržely ocenění CE ZA AR. Jako každoročně je udělovala Slovenská komora architektů. Které nejvíce oslovily odbornou porotu i veřejnost letos? A suplují architekti roli slovenské veřejné správy?

Ve čtvrtek sedmého října byly v přímém přenose na RTVS vyhlášeni laureáti architektonické přehlídky Ceny slovenské komory architektů za architekturu CE ZA AR 2021. 20. ročník vyvrcholil v bratislavské Staré tržnici a jeho motto, znějící „Zelená pro architekturu“, má upozorňovat na boj s klimatickými změnami a poukazovat mimo jiné na to, že účinnou zbraní přitom může být i urbanizmus a architektura.

Celkem 80 přihlášených děl porota hodnotila v tomto mezinárodním složení:

• Jakub Cigler (architekt, Česká republika)
• Táňa Buijs-Vítková (architektka, Holandsko)
• Bohunka Koklesová (rektorka VŠVU, Slovenská republika)
• Peter Moravčík (architekt, Slovenská republika, předseda poroty CE ZA AR 2021)
• Vladimír Sitta (krajinný architekt, Česká republika)
• Pavol Šilla (architekt, Slovenská republika)
• Štěpán Valouch (architekt, Česká republika)

Kategorie Rodinné domy

Z rodinných domů porota vybrala Dům V, jehož autory jsou architekti Martin Skoček a Lucia Miklová, s nimiž spolupracoval krajinný architekt Michal Marcinov. Stavba přehodnocuje princip tradičního trojdílného venkovského domu. Skvělá práce se světlem dává vyniknout čistotě formy dokonale provedené nové interpretace tvarosloví tradičního krovu a prostorného interiéru. Návštěvníky upoutají i kvalitně zpracované detaily. Mezi domem a zahradou probíhá jakýsi intimní dialog.

Téma: Rodinné domy a vily

„Najmä v prípade bytových a rodinných domov sme si uvedomovali prepojenosť stavieb na okolitú prírodu, záhradu alebo parkovú úpravu. Tiež nás zaujali tie stavby, ktoré sa zaoberali dôslednou materiálovou recykláciou, prípadne uhlíkovou stopou,“ vysvětluje členka poroty Bohunka Koklesová.

Kategorie Bytové domy

V soutěži byl oceněn také obytný soubor Kamence (první etapa) na okraji Kysuckého Nového Města, jehož návrh vzešel od architektů Michala Sula a Miriam Liškové. Spolupracovali na něm také krajinní architekti Ján Augustín a Iveta Augustínová, mezi členy týmu patřili rovněž Jana Nagyová, Boris Rusiňák a Viktória Sabadošová. Stavby těchto bytových domů se vyznačují výborným koncepčním řešením urbanistického celku. „Krizi kvality bytové výstavby způsobuje několik paralelních jevů. Jedním je dlouhodobá nenasytnost trhu, jak na Slovensku, tak v Česku, a zároveň stále poměrně nízké nároky zákazníků v tomto sektoru. To v důsledku vede k tomu, že developeři nejsou pod zdravým konkurenčním tlakem a nevytvářejí architektům adekvátní prostor ke kvalitní tvorbě. Ačkoli to možná zní jako omluva architektů, obávám se, že tyto faktory bohužel stojí v pozadí této situace,“ zhodnotil poměry architekt Jakub Cigler.

Kategorie Fenomény architektury

Za fenomén slovenské architektury porota považuje hospodářskou budovu Hradu Uhrovec, jejíž realizace proběhla podle návrhu architektů Martina Vargy, Martina Kvitovského a Pavola Paulíny. Jde o exemplární příklad v přístupu památkové obnovy společného historického dědictví. „Okrem sledovania samotnej architektúry bolo zážitkom aj sledovanie výkladu autorov k svojim prácam. Bez zbytočne prikrášlených slov, okázalosti alebo manifestov hovorili vecne o peripetiách tvorivého a realizačného procesu a z každej vety človek cítil, že príčinou tohto jednoznačného úspechu je spomínaný prístup k zadaniu – nad rámec štandardných povinností, zmluvne dohodnutých vzťahov či honorárových limitov. Podobný efekt často badať v prácach, keď si architekti sami sebe stavajú domy – a sami sú sebe návrhármi, investormi aj manažérmi realizácie. Tu však šlo o stavby s verejným dosahom. Nabáda sa úvaha, či by architekti nemali dostávať viac dôvery, samozrejme aj viac zodpovednosti – možno až za rámec svojej profesie, keď práve v takomto režime sa darí vzniku mimoriadnych diel. To však vo všeobecnosti nejde – v tom je tento jav výnimočný a zaslúži si to iba výnimočný architekt, ktorého overil výnimočný výkon,“ vysvětluje předseda poroty, architekt Peter Moravčík. Hospodářská budova Hradu Uhrovec se stala také vítězem veřejného online hlasování.

Kategorie Interiér

Oceněným je i Byt 1903 v Trnavě. Za návrh jeho interiéru, jehož hodnota spočívá v odvážném, až experimentálním dispozičním řešení, jsou zodpovědní architekti Kilo / Honč. Porota si u tohoto díla povšimla pozitivního trendu, kdy mladé rodiny stále častěji spolupracují s architekty i napříč limitům daným jejich rozpočtem. „Osobní nasazení architekta bylo podle mě vždy zásadní, nejde zde proto o nějakou změnu jeho úlohy. Vůle uplatněná ze strany tvůrců jde často proti jiným zájmům a energie a nasazení mohou věci zásadně pomoci. Je jasné, že při drobnějších stavbách, kde je přímější vztah, se dohoda hledá snáz. V případě větších investicí se střetává vícero zájmů a architekt se stává součástí širokého týmu,“ dodává architekt Štěpán Valouch.

Kategorie Exteriér

V této oblasti porotu nadchly Neformální mo(nu)menty situované v Bratislavě od kolektivu Vysoké školy výtvarných umění (VŠVU). Za iniciativou autorů projektu přitom stojí anonymita sídlištních meziprostorů, jakási samozřejmost jejich zanedbanosti a přesouvání zodpovědnosti za tento stav na správu města. Jde přitom o prostory s velkým potenciálem, které mají velký vliv na obyvatelnost města. Formou prostorové akupunktury autoři odhalují to, co se je skryté. Používají k tomu nalezené materiály poznamenané časem. Jejich prostřednictvím vyzývají diváka k interakci. Mo(nu)menty jsou vyhlídkou, která otevírá oči tam, kde jsou všichni slepí.

Téma: Architektura

„Verejný priestor sa ešte stále len učíme formovať a hlavne používať. Podobne ako v prípade architektúry, aj tu zohráva kľúčovú úlohu verejný sektor. Stúpajúci trend architektonicko-urbanistických súťaží dáva priestor na opatrný optimizmus,“ vysvětluje architekt Pavol Šilla. Jeho kolega, Vladimír Sitta k tomu dodává: „Problém vidím v dlhom časovom spektre, ktorý je nutný na realizáciu. Zároveň je krajina médiom, ktorému rozumie ,každý‘. Tak ako v Česku je prístup ku krajine znamením určitej kultúrnej nevyzretosti.“

Kategorie Občanské a průmyslové budovy

Z veřejných objektů se tím vítězným stala Soukromá základní škola Guliver v Banské Štiavnici od architektů Richarda Murgaše, Martina Lepeje a Lukáše Cesnaka. Objekt (propracovaností návrhu i samotným provedením) přesahuje standardy školských staveb nejen na Slovensku. Škola je nečekanou deklarací nevyhnutelnosti klást nejvyšší důraz na kvalitu vzdělávacích prostorů. V té souvislosti se porota zaobírala také naléhavou otázkou, čí úlohou to je. Poukázala mimo jiné na absenci slovenského státu, jehož povinnosti často supluje soukromý sektor. „Myslím si, že v tomto prípade sa ukázala veľká priepasť medzi existujúcimi školami na Slovensku a ZŠ Guliver v Banskej Štiavnici. Táto škola nám ukázala, aké dôležité je venovať čas a priestor deťom, vytvoriť im zázemie, ktoré samotné je pre nich inšpiráciou. Je to škola, ktorá zabezpečuje všestranný rozvoj detí, nielen to nevyhnutné pre vzdelanie. A v tom je obrovský rozdiel medzi touto školou a unifikovanými školami so zatvorenými triedami a jednou telocvičňou. Keď si uvedomíte, že na východnom Slovensku sa deti učia v kontajnerových školách, tak Vám je do plaču. Hovoríte si, kto je na Slovensku dôležitejší ako deti? Nikto. V tomto prípade súkromný sektor ukázal štátu, ako sa to má robiť,“ dodáva členka medzinárodnej poroty Bohunka Koklesová.

Závěrem

V rámci průběhu soutěže CE ZA AR 2021 bylo otevřeno množství nových témat a bylo poukázáno na prostředky, které ve společnosti chybí. Soutěž zdůraznila potřebu a soulad exteriérových prostor a jejich propojení se stavbami. Z dvacátého ročníku akce rovněž vyplynulo, že suplování státu architekty není korektní a že všechny zúčastněné strany – stát, obce a architekti – by měli úzce kooperovat, aby vznikalo kvalitní prostředí i dobré vztahy mezi jeho uživateli.