Specifika nábytkářských domů
Z pohledu zákazníků se nám může zdát, že současná koncepce obchodních domů s nábytkem nezažívá v posledních letech žádnou revoluční změnu. Spíše dochází pouze k optimalizaci a přizpůsobení prostoru a k vytváření lepšího pohodlí pro nakupující. A jaký je názor na vývoj obchodních domů s nábytkem očima odborníků z oboru? O tom se dozvíte více v článku.
Na názor jsme se zeptali odborníků ze společnosti DELTA1) Projektconsult, která se vedle plánování a projektové přípravy obchodních domů zabývá také řízením celého projektu v průběhu realizace. Mezi její významné zákazníky patří rovněž nábytkářské obchodní domy. Za zmínku jistě stojí značky jako ASKO, XXXLutz a Möbelix.
Jednatel české a slovenské společnosti Delta Projektconsult s.r.o., Erik Štefanovič k tomu, co lze momentálně označit za trend v oblasti výstavby nejen obchodních domů s nábytkem, ale všeobecně komerčních, zejména prodejních ploch v České republice, na Slovensku či v sousedním Rakousku řekl: „Velký důraz je obvykle investorem kladen na zachování typické firemní identity a především reprezentativnosti. Lze vypozorovat také různé nové cesty a formy modularity prostoru. Z naší zkušenosti je standardní sled prostoru: vstup – závětří – foyer – atrium. Co se týče architektury interiéru, tak je poměrně významně cítit snaha o jistý respekt k zákazníkovi ve formě komfortu, pohodlí, doplňkových služeb a naopak ústup od jisté útočné prodejní agresivity”.
Na naše další otázky odpovídal Ing. Josef Chovan za oblast projektové přípravy a řízení výstavby. K otázkám architektury se vyjadřuje Ing. arch. Juraj Bačkor z bratislavské pobočky DELTY.
v
1. Existuje představa, že navrhovat a také stavebně realizovat prodejnu či prodejní centrum velkého obchodního řetězce je hračkou. Architektura, dispozice, stavební materiály a dokonce i barvy bývají často většinou dány, existuje zkušenost z již realizovaných prodejen atd. Cítíte to také tak?
Bačkor (z pohledu architekta): Skúsenosť je v každom prípade dôležitá. Ale podľa mňa, rovnako dôležitý je individuálny prístup ku každému projektu. Každý pozemok má svoje špecifiká – výškové pomery, orientáciu na svetové strany, dopravné napojenie, atď. Absolútne kľúčová je otázka správneho osadenia objektu na pozemku – jeho viditeľnosť od príjazdových komunikácií, pozícia vstupu, výdaja tovaru zákazníkom, organizácia parkovania, atď. Zákazník, ktorý sa nevie rýchlo zorientovať a ešte si na parkovisku „ťukne" auto, sa už nikdy nevráti. Áno, niektoré schémy sa dajú prevziať z podobných objektov, ale nikdy to nie je jednoznačné. A preto nás to baví.
Chovan (z pohledu projektanta): Realizovat projekt obchodního domu s nábytkem dle mého názoru hračkou rozhodně není. Je pravda, že nábytkářské firmy mají dnes poměrně jasnou představu o tom, jak má jejich prodejna vypadat, ale mimo to musí projekt projít všemi svými fázemi od studie, územním a stavebním řízením a samotnou realizací. Každá z těchto etap může výsledné řešení ovlivnit. Jelikož se jedná většinou o plošně náročné stavby, nesou si s sebou spoustu složitostí jak v legislativní fázi povolování, tak i v technickém řešení. Vyberu několik základních oblastí, které jsou obvykle velkým tématem či otazníkem: dopravní řešení, připojení objektu na energie, nakládání s dešťovými vodami, zemní práce, požárně bezpečnostní řešení atd. Dalším aspektem, který do výsledného řešení obchodního domu vstupuje, je i konfrontace představ investora s mantinely české legislativy.
2. Co se týče architektury, lze definovat obvyklé požadavky investorů při výstavbě či rekonstrukci nábytkářských či jiných obchodních domů?
Bačkor: Čo sa týka vnútornej architektúry, átrium je zvyčajne najvýznamnejší priestor pre investora, pretože tvorí centrum a pochopiteľne aj celkový charakter obchodného domu či už s nábytkom či rozličným sortimentom. Je cítiť, že stále viac investori kladú dôraz na prevádzkové náklady a tiež istý komfort užívateľov, teda zákazníkov. Preto sa snažíme čo najefektívnejšie napríklad pracovať s technológiami a riešením, ktoré vpustí čo najviac prirodzeného svetla do priestoru, či zakomponovať do interiéru prvky z prírody ako je zeleň, voda, drevo a pod. Medzi typické požiadavky investorov rozhodne patrí už spomínaná ľahká orientácia zákazníka v priestore. Naopak, čo sa týka vonkajšej architektúry, veľký dôraz investori kladú na fasádu, ktorá často podlieha modernizácii či istému face-liftu. Práve fasáda je najviditeľnejšou identifikáciou so značkou.
3. Zůstaňme ještě u architektury. Jak reagují zejména nábytkářské obchodní řetězce, které nakládají a obchodují se vkusem a krásnem, na požadavky vhodně zakomponovat novou prodejnu do daného prostředí, ať už jde o periferii i centra měst?
Bačkor: Každý architekt by v sebe mal mať ambíciu priniesť do prostredia, do ktorého vstupuje, niečo hodnotné a preniesť toto ”poslanie" podľa možnosti aj na klienta. U zahraničných investorov určite vnímame snahu o to, aby jeho objekt bol miestnymi obyvateľmi vnímaný pozitívne. Problém vidím skôr v samosprávach, že nemajú pripravenú koncepciu rozvoja jednotlivých zón toho-ktorého sídla. Nastáva naprosto paradoxná situácia – investor by aj chcel niečo v danej lokalite zlepšiť, ale nemusí.
Chovan: Jak zaznělo v první otázce, řetězce tohoto charakteru mají většinou základní architektonický výraz předepsán. Z mých zkušeností je ze strany řetězců malá ochota se přizpůsobovat.
4. S tím souvisí i otázka vnitřních prostorových a pohledových řešení. Může se v této oblasti architekt nějak realizovat?
Chovan: Ve srovnání s bytovou výstavbou, kde hrají použité materiály a chytré technologie velkou roli, u těchto druhů staveb je prostor pro takovouto realizaci poměrně malý.
Bačkor: Veľmi záleží na klientovi. Zásadná je otázka identifikácie sa budúceho zákazníka s prostredím – radi nakupujeme tam, kde to poznáme, teda keď presne vieme, kde čo nájdeme. Marketingoví mágovia jednotlivých značiek majú k dispozícií podrobné analýzy správania sa zákazníkov a ak daný koncept funkčne a komerčne funguje na viacerých miestach, je ťažké presvedčiť klienta o tom, že má ísť do rizika a zmeniť to. Ale nejaký priestor na tzv. „finetuning" vždy ostáva, alebo inak povedané – vždy sa dá niečo zlepšiť.
5. Podívejme se na oblasti, které architekt a projektant možná mohou ovlivňovat. Například výběr technologií a materiálů, zejména když jsou účinnější a pro investora vyjdou výhodněji? Je tu pro projektanta a manažera projektu prostor pro realizaci dobrých nápadů?
Chovan: Podle mého názoru zejména u komerčních staveb je tato oblast striktně zaměřena na cenu a zisk.
Bačkor: Nejaký priestor sa vždy nájde. Za každým nápadom musí ale nasledovať prepočet investičných nákladov a vzhľadom na predpokladanú životnosť takýchto stavieb 10 rokov, je návratnosť investície na prvom mieste.
6. Na jak dlouhou životnost se tyto stavby navrhují? Tím myslím nejen životnost fyzickou, ale i morální. Jak se s těmito stavbami naloží, až přestanou sloužit?
Chovan: Stavebně jsou tyto stavby navrženy tak, aby sloužily i desítky let. Záleží na způsobu užívání stavby a na businessplánu uživatele. Je třeba vnímat rozdíl mezi technickým a morálním zastaráním. Přestavět prodejnu na jiný typ sortimentu je dnes pro DELTU již běžná praxe.
Bačkor: Ako som spomínal vyššie predpokladaná životnosť je 10 rokov. Potom zvľčša dochádza k nejakému „faceliftu”, v čom vidím do budúcnosti pre nás architektov veľký potenciál. Alebo sa pre dosluhujúcu stavbu hľadá iné využitie. Žiaľ, s ekologickou recykláciou sa pri takýchto stavbách veľmi nepočíta – prvoradé sú počiatočné investičné náklady. Zmeniť filozofiu výstavby pre takéto v podstate dočasné stavby vidím ako ďalšiu výzvu do budúcnosti – pre architektov, projetantov, osvietených investorov, zákonodarcov aj samosprávy.
7. Jak jsou tyto stavby náročné z pohledu tepelné ochrany a ze širšího pohledu i ochrany životního prostředí?
Chovan: Tato problematika je opět vztažena na finance. Vždy je konkrétní technické řešení pro zlepšení tepelně technických vlastností budovy spojeno s propočtem návratnosti. Z negativních vlivů těchto staveb na životní prostředí mě napadá změna odtokových poměrů z území a zábor ZPF.
Bačkor: Normy a predpisy sa sprísňujú, technológie a materiály sa vyvíjajú. Prevádzkové náklady začínajú zohrávať určitú rolu pri prepočtoch investícií. Snažíme sa do každého projektu vniesť nejakú inováciu smerom k úsporám nákladov – aj tých prevádzkových. Ale v tomto smere sa ako zásadná ukazuje hlavne kvalita stavebnej výroby. Projekty, pri ktorých dostaneme šancu vykonávať aj manažment projektu a zároveň technický dozor investora, sú hlavne pre zadávateľa veľmi uspokojivé. Pri úsporách energií sa ako veľmi dôležitá v krátkodobom horizonte ukazuje napr. tesnosť stavby a správne navrhnutá a zaregulovaná vzduchotechnika a kúrenie.
Děkujeme za rozhovor.
Motto společnosti: Naše projekty nepřesvědčují. Naše projekty nadchnou.
