Špičkoví lidé pro špičkové stavby

Akciovou společnost UNISTAV, kterou jsme podrobněji představili již v dubnovém čísle časopisu, najdeme na mnoha typech staveb, počínaje obytnými komplexy přes rodinné domy, průmyslové objekty, hypermarkety a zdravotnická zařízení, až po rekonstrukce historických objektů.

Díky personální politice firmy jsou na vedoucích místech schopní lidé, ochotní spolupracovat a pružně reagovat na okamžité i dlouhodobé problémy a řešit i několik úkolů najednou.

Jedním z nich je také zástupce ředitele výrobní divize Ing. Michal Malásek, který zároveň zodpovídá za bezproblémový chod sesterské společnosti Uniblocksystem, s.r.o. v Otrokovicích, jež vyrábí tvárnice pro suché zdění. Firma Unistav tyto tvárnice využívá na vlastních stavbách, čímž se její výstavba nejen zrychluje, ale také zlevňuje (podrobnosti o produktu viz SI 5/2008).

Arcidiecézní muzeum Olomouc

Dlouholetého pracovníka společnosti Ing. Maláska jsme mohli také najít ve funkci vedoucího střediska III. společnosti UNISTAV, které realizovalo unikátní rekonstrukci Arcidiecézního muzea v Olomouci. Rekonstrukce rozsáhlého a historicky cenného areálu probíhala od září 2004 do dubna 2006 a celkové náklady dosáhly 270 mil. Kč. Investorem bylo Muzeum umění Olomouc.

Jednalo se o kompletní rekonstrukci objektů kapitulního děkanství, kočároven, věže sv. Barbory a částečnou rekonstrukci Přemyslovského paláce, novou přístavbu objektu Parkán a novou úpravu nádvoří. Objekty kapitulního děkanství a Přemyslovského paláce jsou evidovány jako Národní kulturní památka.

Historické a moderní prvky

Největší důraz se kladl na citlivé propojení a respektování všech architektonických slohů, které se v areálu dochovaly. Nové objekty, které se na první pohled odlišují od historických částí, byly stavěny z moderních materiálů, progresivních technologií i konstrukcí, zatímco historické části byly restaurovány do své původní podoby většinou pomocí tradičních materiálů. U nově navržených objektů se setkáváme s třemi základními materiály: pohledový beton, nosné a pohledové konstrukce s povrchovou úpravou a matné nebo čiré sklo.

V 1.PP jsou místnosti pro muzejní expozice a vinárna, v 1.NP jsou další místnosti pro expozice, kavárna, sociální zařízení a zázemí muzea. V 2.NP jsou místnosti pro expozice a nově vybudovaný Mozartův sál.

Jednopodlažní přístavba objektu Parkán je provedena z monolitického železobetonu a slouží jako propojení objektů kapitulního děkanství a Přemyslovského paláce.

Pohledové železobetonové konstrukce se uplatnily nejen v nových objektech, ale také jako kontrast v historických interiérech, což vyžadovalo bezchybnou a přesnou práci především při zhotovení bednění.

V objektech byly restaurovány dřevěné podlahy, dveře, stěnové malby a štukové výzdoby, dále byly opraveny, případně restaurovány fasády všech objektů s výjimkou fasády Přemyslovského paláce.

Nově byly provedeny veškeré instalace, vzduchotechnika, zabezpečení a také hydraulický výtah. Většina technologií byla umístěna do nových podlah z hlazeného betonu, ve kterých je vedeno podlahové topení a kolektor s rozvody elektroinstalací.

V místech, kde se nacházejí původní podlahy, je vytápění řešeno topnými žlaby v okenních ostěních podobně jako osvětlení celého muzea.

Mozartův sál

Velmi zajímavým prostorem, který je umístěný v původním komplexu budov, je společenský sál, jehož součástí je neobvyklý a masivní posuvný závěs. Ten umožňuje zasahovat do akustiky sálu a vytvářet zvukově odlišné prostory pro divadlo, kino, komorní hudbu nebo konference. Zároveň umožňuje vytvořit různé uspořádání sálu v závislosti na charakteru konané akce.

Celý soubor Arcidiecézního muzea je špičkovým rekonstrukční dílem, přináší nový pohled na způsob rekonstrukce, na spojení historické směsi se současnou architekturou. Společnost UNISTAV na této rekonstrukci opět ukázala, že umí stavět chytře a kvalitně.

Arcidiecézní muzeum v Olomouci bylo mimo jiné oceněno titulem Stavba roku 2007 „za vytvoření ojedinělého souboru staveb kulturního účelu se zřetelem ke způsobu propojení historických a nových konstrukcí” a ucházelo se v Dublinu o titul Evropské muzeum roku.