SPŠ stavební Hradec Králové

I technicky nadané děti často nastupují cesty právníků, ekonomů a finančníků, ale technice s výpočty a výkresy se raději vyhnou. Škoda. Stavebnictví od vždy buduje prostor pro lepší a plnější život a nabízí tak perspektivu a trvalý smysl života. Objeví ho jen trpěliví, vzdělaní a akční lidé s pevnou vůlí a pokorou. Jak začít? Třeba studiem na Střední průmyslové škole stavební v Hradci Králové.

Nejen mladí, ale často i starší lidé podléhají iluzi, že svět i život je snadný, věci běží jakoby samy od sebe, netřeba se namáhat. Mobilem se dovoláme do Číny či Austrálie, ještě banálnější je mikrovlnka nebo indukční varný panel, pro které si zajdeme do marketu. Satelitní navigace nás zavede i do nejzapadlejší uličky kdesi v Londýně. Každý se může sebrat, odletět na výlet do Dubaje a vystoupit na nejvyšší budovu na světě bez strachu, že se monstrum pod ním sesype. Příkladů by byly tisíce.

Ve skutečnosti nejde o žádné samozřejmosti. Za lehkostí žití se skrývá úsilí konstruktérů, inženýrů, fyziků, matematiků a dalších profesí. Bez nich by se vývoj i celý dnešní život zastavil. Lidstvo by nedokázalo techniku obsloužit ani opravit, kolaps by byl náhlý a tragický.

Stavební vzdělání v Hradci má tradici a vážnost

„Tak daleko to nedojde,” řekla při naší návštěvě Střední průmyslové školy stavební v Hradci Králové ing. Jana Piechaczková, která vyučuje v oboru Stavebnictví se zaměřením pozemní stavitelství. „Myslím, že zejména architektura a stavební inženýrství nyní opět začínají přitahovat. Nabízejí většinou jistější uplatnění a když je člověk zapálen, i více akčnosti, zážitků a smysluplné tvořivosti, než humanitní obory.”

Škola, kterou v současnosti vede Mgr. Nataša Ungermannová, patří dlouhodobě ke špičce českého středního školství v oboru stavebnictví. Její absolventi nacházejí většinou velmi snadno uplatnění v praxi nebo pokračují ve studiu na fakultách architektury nebo stavebních fakultách.

Této mety škola nedosáhla náhodou. Vedle nadšených a obětavých učitelů a studentů to byla i podpora města Hradce Králové v čele s legendárním starostou Františkem Ulrichem a místostarostou Janem Pospíšilem, to vše na pozadí velkorysé a výstavní výstavby Hradce Králové pod vynikajícími architekty. Za všechny jmenujme Jana Kotěru a Josefa Gočára.

Současnost

Dnešní studijní plán nabízí čtyři hlavní studijní obory:

Stavebnictví (pozemní stavitelství – projektování s využitím grafických aplikací), Technické Lyceum (lyceum se zaměřením na architekturu), Technická zařízení budov (navrhování vnitřních rozvodů budov), Geodézie.

Jejich studium je čtyřleté a zakončené maturitou. Obory navzájem korespondují a tím se podařilo postihnout celou šíři odborných potřeb odvětví stavebnictví. Dnes se škola soustředí především na modernizaci přístrojového vybavení odborných učeben a laboratoří, obměnu učebnic, zlepšování a zkulturňování pracovního prostředí.

Velmi důležité je využívání výpočetní techniky a internetu, které výrazně přispívá ke zkvalitnění výuky. Součástí vyučovacího procesu jsou odborné exkurze, výstavy, besedy i kulturní akce.

Důležité je spojení teoretické přípravy ve škole s požadavky praxe. Proto škola udržuje stálé kontakty nejen s vysokými a středními školami, ale také s řadou stavebních firem, projektových organizací, vědeckou knihovnou atd. Samozřejmostí je i trvalý profesní růst učitelů, odborné a metodické vzdělávání a sebevzdělávání, účast na přednáškách, školeních a seminářích.

Studentská odborná činnost

Vedle řádného studia se studenti zapojují se do práce různých odborných kroužků nebo se účastní středoškolské odborné činnosti, v níž získávají četná ocenění. Stejně úspěšní jsou žáci školy v mnoha architektonických a projektovacích soutěžích včetně soutěží v práci s projektovacími nebo rozpočtovacími programy (např. ArchiCAD resp. Callida atd.). I zde škola zaujímá vítězná nebo přední místa. Škola se pravidelně účastní i soutěže stavebních výrobků Výrobek roku, který spolupořádá i tento časopis. Soutěžím je přikládán velký význam, neboť se v nich studenti musejí utkat s konkurencí a často si vyzkouší své dílo veřejně obhajovat. To je pro praxi výborná příprava.

Široké možnosti nabízí i množství sportovních činností. Škola se účastní středoškolských her v košíkové, odbíjené, kopané, hokejbale a jiných sportech, kde obsazuje přední místa. Úspěchy dosahují studenti rovněž na olympiádách v jazycích.

Bohatá historie

Dějiny školy sahají až do 70. let 19. století, kdy si rozvíjející se průmysl vynutil zakládání průmyslových škol i na venkově. Jedna z nich vznikla v roce 1874 v Třebechovicích pod Orebem, kde mělo bohatou tradici hrnčířství a kamnářství. Nesla název Odborná škola pro kreslení a modelování, průmysl a průmyslové umění a již v roce 1878 na světové výstavě v Paříži získala zlatou medaili za studentské modely z kovu. Škola ale zápasila s lhostejností třebechovických činitelů, čehož využil blízký Hradec Králové a 27. 9. 1880 přestěhoval školu na své území.

Pod názvem Odborná škola pro umělecké zámečnictví se v následujících letech škola rychle rozvíjela. Roku 1892 zásluhou Jana Pospíšila, tehdy náměstka starosty, a Františka Ulricha, tehdy zastupitele, později starosty a velkého zastánce školy, padlo rozhodnutí o výstavbě nové školy. Vyrostla v místech po zbourání části městských hradeb a ve školním roce 1893–94 zahájila provoz. Škola byla tehdy dobře organizovaná, s pevným a promyšleným učebním plánem a kvalitními učiteli.

1. světová válka rozvoj školy zastavila. V její budově se zabydlel vojenský lazaret a škola fungovala v budovách cizích škol nebo soukromých domech.

V samostatné republice přispěla k rozvoji školy velmi čilá a cílevědomá výstavba Hradce Králové, vedená vynikajícími architekty, zejména Josefem Gočárem. Byly to ideální podmínky pro zřízení vyšší školy stavitelské, která po Praze a Plzni, byla roku 1926 nově otevřená i v Hradci Králové. S tím šly i radikální změny v organizaci školy a jejím kreditu. Její absolventi se mohli stát řádnými posluchači architektury na vysoké škole technické. Roku 1927 přijala škola nový název Státní průmyslová škola v Hradci Králové a město rozhodlo na své náklady postavit novou budovu školy na Pospíšilově třídě. Zvítězil projekt hradeckého architekta Dr. Ing. arch. Jana Rejchla.

Po 2. válce, během níž nacisté školu zrušili a budovu dali armádě, byl její provoz obnoven se zaměním na přípravu mladé generace pro výkon technických funkcí v široké stavební výrobě. V 60. a následujících letech se škola rozšiřovala i stavebně. Vznikly nové laboratoře, odborné učebny a probíhala postupná modernizace. Ve větší míře se používala didaktická technika, zlepšilo se vybavení knihoven a doplnily se sbírky a zařízení laboratoří. Koncem listopadu 1988 započala výstavba moderní tělocvičny za 10 miliónů korun, krátce na to vznikla i aula a první učebna výpočetní techniky. Dnes jich má škola už čtyři a všechny jsou vybaveny moderními počítači a programy. Rozvoj školy se nezastavil ani v současné době.

Závěr

Na počátku 21. století patří SPŠ stavební v Hradci Králové k moderním a úspěšným školám. Její absolventi velmi často pokračují ve studiu na vysokých školách nebo snadno nacházejí uplatnění v různých oblastech stavebnictví. Škola trvale usiluje o dosažení co nejvyšší odborné úrovně absolventů, o podporu nadstandardních činností ve výchově a vzdělávání. Teoretickou i praktickou výuku zaměřuje tak, aby byla v souladu především s potřebami rozvoje stavebnictví v našem regionu.