Státní opera ve Vídni slavila 140. výročí

Koncem května letošního roku si Vídeň připomněla 140. výročí prvního slavnostního otevření Dvorní (nyní Státní) opery, která byla postavena v letech 1863–1869 [1] jako jedna z prvních honosných staveb na nově zřízené okružní třídě Ringstrasse ve Vídni.

Projekt opery ve stylu francouzské renesance vypracovali význační architekti a profesoři August von Siccardsburg a Eduard van der Nülle, učitelé Josefa Hlávky na Akademii výtvarných umění ve Vídni [2] a zakázku na stavbu opery získal teprve třicetiletý Josef Hlávka.

Státní opera ve Vídni

Budova opery pro 2500 diváků byla budována na obtížném místě bývalého hradebního příkopu a Hlávkova stavební kancelář tuto prestižní stavbu zvládla v požadovaném termínu a výborné kvalitě. Pro Hlávku znamenala nejen velký finanční zisk, ale i významné společenské ocenění, získal titul c.k. stavební rada, stříbrné zednické nářadí použité při zahájení stavby a zlatý klíč k budově opery.

Opera sloužila od zahájení provozu v roce 1869 až do března 1945, kdy byla poničena při americkém bombardování Vídně. Reprezentační prostory – foyer a slavnostní schodiště – se zachovaly, ale hlediště a jeviště byly silně poškozeny. Stavební rekonstrukce budovy a současná modernizace technického vybavení po válce trvala celých deset let, opravená opera přivítala diváky až na jaře roku 1955 [3].

Vernisáž výstavy

Jako jedna ze vzpomínkových akcí byla přímo v budově vídeňské Státní opery uspořádána výstava „Josef Hlávka, Wiener Baumeister, Tschechischer Architekt, Europäischer Mäzen” (Josef Hlávka, vídeňský stavitel, český architekt, evropský mecenáš).

Výstavu uspořádalo Národní muzeum v Praze ve spolupráci s vídeňskou Státní operou, Českým centrem ve Vídni, Velvyslanectvím České republiky ve Vídni, Nadáním Josefa, Marie a Zděnky Hlávkových (dále jen Nadání), Ministerstvem školství, umění a kultury Rakouské republiky a Ministerstvem kultury ČR v rámci českého předsednictví Evropské unie [4]. Výstava byla umístěna na ochozu druhého balkonu budovy opery.

Vernisáž se konala v pondělí 25. května 2009 za přítomnosti významných představitelů uvedených institucí, velvyslance ČR v Rakousku Jana Koukala a dalších. Jeden z projevů přednesl i předseda Nadání Václav Pavlíček, přítomen byl i rektor ČVUT v Praze Václav Havlíček. Předchozí den, neděle, byl dnem otevřených dveří opery, který umožnil veřejnosti prohlídku historických prostor a technického zázemí divadla.

Vernisáž probíhala v přestávce představení Mozartovy opery Don Giovanni, uvedené na paměť slavnostního otevření opery před 140 lety. Po skončení představení se v Českém centru konala recepce, kde o přípravě společného projektu výstavy promluvil generální ředitel Národního muzea v Praze Michal Lukeš a autor výstavy Karel Ksandr, za německou stranu se jako odborný poradce výstavy účastnil Wolfgang Bahr, vídeňský historik a publicista, znalec Hlávkova díla. V projevech všech řečníků byl zdůrazněn obdiv k Hlávkovu dílu, jeho pracovitosti, všestrannosti a velkorysosti.

Obdiv k Hlávkovu dílu

Stejně vyznívala i náplň výstavy, přesto že se soustředila hlavně na působení Josefa Hlávky jako významného architekta a stavitele ve Vídni druhé poloviny 19. století, přesněji od poloviny padesátých do poloviny sedmdesátých let, do doby, kdy se pro své onemocnění musel vzdát velmi úspěšné kariéry stavitele a architekta.

Po studiu stavebnictví v Praze a architektury ve Vídni začal od roku 1855 spolupracovat s vídeňským architektem Heinrichem Ferstelem na realizaci jeho projektů, především burzy a Votívního chrámu.

V roce 1861 Josef Hlávka zvítězil ve výše zmíněné soutěži na stavbu vídeňské Dvorní opery a současně s výstavbou opery a po jejím dokončení ve Vídni budoval kostel Panny Marie při klášteře lazaristů a kostel sv. Othmara podle projektů arch. Friedricha Schmidta, stavěl činžovní i obchodní domy, paláce i školy podle svých i cizích projektů. Celkem zde realizoval 142 staveb.

Další projekty

Kromě těchto vídeňských staveb výstava připomněla i realizace vlastních Hlávkových projektů mimo Vídeň, jak budovy Zemské porodnice v Praze, tak zejména projekt a výstavbu areálu rezidence řecko-pravoslavného biskupství v Černovcích na Bukovině, dnes součástí Ukrajiny. Tento projekt byl v roce 1867 oceněn na světové výstavě v Paříži.

Výstava se dotkla i Hlávkovy velkorysé mecenášské činnosti v oblasti vzdělávání, vědy a umění, které se věnoval po skončení aktivní stavitelské kariéry. Mecenášská činnost byla zaměřena hlavně na podporu českých studentů, českých umělců a české vědy formou různých nadací a s využitím společenského i politického postavení.

Výstava ve vídeňské Státní opeře konaná ve dnech 24. 5. až 30. 6. 2009 navázala na Jubilejní rok Josefa Hlávky 2008, který byl zařazen mezi světová kulturní výročí UNESCO. Vídeň tím vzdala hold architektovi, staviteli, podnikateli, politikovi – poslanci zemského a říšského sněmu, držiteli velkokříže řádu Františka Josefa I. a řady dalších vyznamenání a titulů. Josef Hlávka strávil ve Vídni více než 20 nejplodnějších let svého života a budova opery, největší stavby na vídeňské Ringstrasse, je toho dokladem.

Poznámka

V současné době vychází již třetí díl knihy „Lužanská mše – Musis Amicus” [5] autorky Valji Stýblové, ve kterém jsou literárně zpracované osudy tohoto významného světového umělce. Kniha čerpá z Hlávkou sepsaného vlastního životopisu.

Literatura

[1] Kašpar, M.- Michálková, A.: Po stopách architekta a stavitele Josefa Hlávky ve Vídni. Stavebnictví a interiér č. 5/2009.

[2] Šlechtová, J.: Výročí otevření vídeňské opery a pocta Josefu Hlávkovi. Akademický bulletin 2009, červenec-srpen.

[3] Josef Hlávka ve vídeňské opeře, www.stavebni-forum.cz.

[4] Materiály vydané Nadáním Josefa, Marie a Zděnky Hlávkových, včetně pozvánky na výstavu 2009.

[5] Stýblová, V.: Lužanská mše – Musis Amicus. Vyd. Šulc a Švarc s.r.o., 2009.