Stavebnictví je přizpůsobivé a odolné, potřebuje ale spravedlivé daně

Zajímavý příspěvek měl na tiskové konferenci před setkáním novinářů a vystavovatelů PreBAU předseda dozorčí rady BAU a předseda představenstva společnosti Deutsche Steinzeug Cremer & Breuer AG BAU Dieter Schäfer. Podstatné myšlenky z jeho vystoupení nyní přinášíme.

Tzv. Dozorčí rada neboli Poradní sbor BAU je institut, jehož prostřednictvím jsou na vrcholných jednáních organizačního týmu BAU zastupovány zájmy cca 1900 vystavovatelů, kteří budou vystavovat v lednu BAU 2011. V českém výstavnictví nemá takový orgán obdobu, jeho přínos pro vzájemné porozumění a dialog mezi průmyslem (vystavovateli) a veletržní organizací však považuje Messe München GmbH za zásadní.

Dieter Schäfer úvodem přivítal účastníky tiskové konference a velmi vyzdvihl – z pohledu vystavovatelů BAU 2011 – účel a význam informačního setkání PreBAU. Tzn. v dostatečném předstihu poskytnout novinářům přímo od vystavovatelů informace o novinkách, které pak prostřednictvím médií, zejména odborných časopisů, osloví zainteresované čtenáře, tedy potenciální návštěvníky veletrhu BAU 2011.

Dieter Schäfer během projevu

Jako zástupce vystavovatelů prohlásil, že „jsme plní důvěry a ve velmi dobré náladě. V lednu na veletrhu BAU budeme demonstrovat tento optimismus v podobě vynikající prezentace výrobků a inovací. V posledních dvaceti až třiceti let jsme pracovali všichni společně na tom, aby BAU byl tím, čím je dnes: světově nejdůležitějším setkáním v oboru. Takovým, které jednak vytyčuje standardy a trendy v oblasti výrobků a také jeho zaměření na klíčová témata, která tímto oborem budou hýbat. V lednu to budete moci vidět na vlastní oči.”

Na to Dieter Schäfer nastínil současnou obecnou situaci ve a krátce popsal, jak vystavovatelé BAU 2011, za něž hovořil, vnímají vyvíjející se hospodářský a politický rámec hlavně na trhu v Německu. Po této, poněkud rmutné hlavní pasáži, se řečník s publikem rozloučil nakonec optimisticky.

Co se děje v německém stavebnictví a průmyslu stavebních hmot

Německo se překonalo nejhorší hospodářskou krizi a ekonomické ukazatele směřují k růstu. To platí z velké části i pro průmysl stavebních hmot. Výroba ve všech segmentech vzrostla mezi lednem a srpnem celkem o 3,6 %, když prvním čtvrtletí sice významně klesala, ale od dubna už pravidelně rostla. Nesmíme ale zapomínat, zdůraznil Dieter Schäfer, že v roce 2009 se výroba zhroutila o 11 % v důsledku slabé poptávky po nových bytových stavbách, komerční výstavbě a silnému poklesu objednávek ze zahraničí.

Nyní se rezidenční výstavba trochu zvedá, samozřejmě však z nízké úrovně. Co je potěšující, komerční výstavba byla „nakopnuta” mnohem více, než se vůbec čekalo. Pokud jde o veřejné zakázky, tak zde právě dobíhají ekonomické stimulační balíčky a dopady toho pociťujeme – např. objednávky v silničním stavitelství klesají.

Celkově jsou vyhlídky jasnější pro ty segmenty výroby stavebních materiálů, které jsou úzce vázány na pozemní stavitelství. Ekonomické vyhlídky dodavatelů materiálů pro inženýrské stavby jsou ale rezervované; hlavně proto, že konsolidační snahy veřejného sektoru zde budou pociťovány až s růstem investic.

Co se týče exportu, musíme předpokládat, že ani v roce 2011 se ještě nezotavíme z dramatického zhroucení, které jsme zažili v mnoha exportních trzích. Což znamená, že u segmentů orientovaných více na vývoz – např. výroba obkladů a dlažby či omítek – můžeme doufat nanejvýš v jen mírný nárůst vývozu.

Jak opravdu vidíme ekonomickou situaci v budoucnu?

V krátkodobém horizontu vidíme na dalším hospodářském rozvoji jak světlo, tak stín, řekl Dieter Schäfer. Podle jeho názoru je naléhavě zapotřebí zlepšení obecného politického rámce, pokud chceme (v Německu) povzbudit růst a čelit výzvám budoucnosti, jako je ochrana klimatu.

Německá vláda v této věci vytyčila velmi ambiciózní plán v podobě její energetické koncepce. Klíčovou roli v ní hraje stavebnictví, které v Německu vykazuje 40 % spotřeby energie a jednu třetinu emisí CO₂. „Velmi vítáme cíl stanovený v této energetické koncepci, totiž zlepšit energetickou účinnost budov zvýšením úrovně rekonstrukcí a modernizací z 1 % (v současné době) na 2 %. Stejně tak vítáme posun v důrazu na vytváření více pobídek pro investování a pryč od regulačních omezení. Bude však nutné významně rozšířit grantové programy,” řekl Dieter Schäfer.

Prosperující stavební průmysl v Evropě je motorem ekonomiky jako celek, vytváří růst a tím zabezpečuje ekonomický a politický význam celého evropského kontinentu.

V této souvislosti považuje za zcela špatný signál rozhodnutí vlády zkrátit pro rok 2011 podporu na renovace budov, které přinášejí snížení produkce CO₂, jako jejího úsporného úsilí. Nicméně – také v roce 2011 – přiteče do tohoto sektoru 500 milionů eur z Fondu budoucnosti energetiky a Fondu klimatu, které budou k dispozici pro stavební rekonstrukční práce. To by mělo alespoň částečně pokles dotací kompenzovat. Celková částka finančních prostředků by pak měl být okolo 1 miliardy eur.

„Chceme-li ale skutečně uvažovat o CO₂ renovaci a modernizaci stávajících budov, pak od roku 2012 budeme potřebovat podstatně více financí. – Deutsche Energieagentur (DENA – Německá energetická agentura) odhaduje celkovou potřebu kolem pěti miliard eur ročně. Bez odpovídající finanční podpory nebude možné dosáhnout klimatických cílů, který si vláda stanovila,” zdůraznil Dieter Schäfer.

Je ale příznivé, že energetická koncepce nespecifikuje stavební opatření, která by měla být přijata. Programy stavebních rekonstrukcí totiž rovněž zahrnují možnost nahradit staré budovy novými. „Ale dovolte mi říci, tady rovnou,” zdůrazňuje D. Schäfer, „to rozhodně neznamená licenci na demolice ve velkém měřítku, se všemi obviněními ze zneužívání grantového financování, které ho přitahuje.” Místo toho je rozhodující přesvědčení, že v případech, kdyby rekonstrukce stávající budovy vedla k neuspokojivému výsledku, může být správnou odpovědí budovu strhnout a vybudovat na stejném místě novou. A i tyto druhy projektů jsou způsobilé pro tyto dotační programy.

Vedle ochrany klimatu existuje mnoho dalších problémů, jako například vytvoření cenově dostupného bydlení v silně se rozvíjejících centrech osídlení a zachování konkurenční dopravní infrastruktury. I zde Dieter Schäfer volá po lepších investičních pobídkách. Důležité přitom je, že investice do budov, z důvodu zaměření na domácí ekonomiku, vytvářejí dlouhodobý růst. Podle propočtů vědců z Rheinisch-Institut für Wirtschaftsforschung Westfälisches (RWI), zvýšení investic o 1miliardu euro vede ke zvýšení celkového ekonomického výkonu o 2,2 miliardy eur. Dodatečný rozpočtový příjem plynoucí z daní a odvodů na sociální zabezpečení natolik vysoké, že je zřejmé, že efektivní konsolidace veřejných rozpočtů výdajů by se měla zaměřit právě tyto a podobné pobídky k růstu.

Ekologické daně – handicap německého průmyslu

Z pohledu společnosti, která se zabývá výrobou stavební keramiky, se Dieter Schäfer dotkl tématu dodatečných náklady na energii, uložených státem.

Jde o další zátěž výrobních podniků v důsledku obchodování s emisemi, opatřeními na podporu obnovitelných zdrojů energie a energetických daní na elektřinu. A ta teď hrozí stát se opravdovým handicapem průmyslové produkce Německa. Německá energetická koncepce tento problém bohužel prakticky ignoruje. „To, co chceme, je mnohem větší jasno v této věci a pravda.”

„Je prostě nepřijatelné, aby zpracovatelský průmysl, náročný na spotřebu elektřiny, a s ním průmysl stavebních hmot byly zatíženy významnou energetickou daní jen kvůli splnění krátkodobých fiskálních cílů. To jde proti klimatické dohodě mezi vládou a průmyslem, v jehož rámci se německý průmysl zavázal k rychlejšímu tempu snižování emisí – na úroveň o 35 % menší v roce 2012, než jaká byla v roce 1990 – výměnou za přijatelnější daně. Kdyby se některé nápady centrální vlády naplnily, znamenalo by to pětinásobně vyšší zdanění podniků s intenzivní spotřebou energie, v našem oboru například cementáren. Prozatím si tvůrci politických rozhodnutí naštěstí uvědomili, že tato zátěž je kontraproduktivní ve všech ohledech. Ale stále není jasné, co se bude dít po roce 2012, kdy klimatická dohoda mezi vládou a průmyslem vyprší. Naléhavě potřebujeme mít v tom jasno, abychom mohli bezpečně plánovat a investovat do budoucnosti,” hlásil Dieter Schäfer.

Energie z OZE musí také čelit konkurenci

Podpora obnovitelných zdrojů energie (OZE) se změnila v dramatický problém nákladů. Odvody dané Zákonem o OZE se zvýší v příštím roce o více než 70 % na víc než 35 eur (875 Kč) za MWh. „Aby v tom bylo jasno,” volá Dieter Schäfer, „nutně potřebujeme vyvážený energetický mix včetně obnovitelné energie.”

S ohledem na ambiciózní rozvojové plány německé vlády je podle něho čas přemýšlet o břemenech nákladů, které padnou na obecně na spotřebitele obecně a průmysl zejména. Jinak se Německo setká s nedostatkem vůle akceptovat zamýšlenou restrukturalizaci energetických zdrojů. Energie z OZE musí čelit konkurenci více, než tomu bylo, a její cena musí odrážet konkrétní náklady za vyhnutí se emisím CO₂ (specific CO₂ avoidance costs). „To, po čem voláme, je efektivita nákladů. Přinejmenším pro průmysl potřebujeme stanovit jakousi efektivní mez nákladového zatížení,” zaznělo v sále. To by např. mělo brát v úvahu, že v Německu budou od roku 2013 výrobci čelit podstatně vyšší ceně elektřiny, protože se na evropském trhu s emisemi bude obchodovat s výrazně menším objemem povolenek. „Nemůže být správné, abychom si tady šťastně utahovali šrouby, jako bychom byli sami na světě. Nepomůže to ani ekonomice, ani klimatu, jestliže budeme uměle přehánět náklady na výrobu energie na úkor německé konkurenceschopnosti.”

Co to všechno znamená pro BAU?

Závěrem projevu Dieter Schäfer vyjádřil naději, že i přes veškeré potíže, které jsou stále v mnohých zemích východní Evropy, i přes zvláštní situaci ve stavebnictví ve Španělsku a problémy ve Velké Británii či Irsku, se vystavovatelé na veletrh BAU 2011 velmi těší a do budoucnosti hledí s velkým optimismem.

Vůbec způsob, s jakým stavební průmysl řeší složité ekonomické krize ukazuje, jak odolné a přizpůsobivé toto odvětví je. Nejen Německo, ale i další národní ekonomiky v Evropě prošly lecjakými zkouškami a všude si lidé uvědomují, že stavebnictví je nezbytné pro jakékoliv ekonomické oživení. Němečtí vystavovatelé budou v souvislosti s novým rokem hodně sebevědomí, řekl také D. Schäfer. Toto sebevědomí bude patrné ve výstavních halách, v prezentaci inovativních výrobků a v celém doprovodného programu na veletrhu.