Střechy bez rizika

Pod tímto názvem probíhá již 5. ročník společných seminářů firem Tondach, Dörken, Roto, Rheinzink a Rockwool. Cílem je přispět k tomu, aby sklonité střechy byly navrhovány a realizovány podle požadavků investora a příslušných norem, současných technických možností, dále s využitím moderních materiálů a s minimem chyb. Na tom se musejí podílet všichni účastníci výstavby a zejména investor.

Letošní cyklus seminářů „Střechy bez rizika" odstartoval poslední lednový den v Hradci Králové. Všech 13-ti seminářů (viz tabulka 1) se zúčastní na tisíc projektantů a autorizovaných inženýrů, kteří reprezentují nejen činnost při navrhování, ale také přípravné a realizační práce a dozorové činnosti.

Prvního února v Praze, vedle vlastního semináře, uspořádala agentura KOMUNIKACE & PROFIT přátelské setkání novinářů s představiteli společností, které se podílejí na pořádání seminářů „Střechy bez rizika". Setkání přiblížilo veřejnosti záměr seminářů a důvody, které vedly firmy Tondach, Dörken_, Roto, Rheinzink a Rockwool semináře zorganizovat.

Co je cílem seminářů

Především působit na projektanty a ostatní účastníky výstavby. Zcela zásadní rozhodovací roli při výstavbě hraje investor. Ten všechno platí a je hlavně na něm, aby dobře formuloval zadání pro projektanta a dokázal hotový projekt zkontrolovat. Dále aby zajistil dobrého zhotovitele pro stavbu, dozoroval průběh výstavby a převzal výsledné dílo v bezvadném stavu. To všechno nemusí dělat sám, ani se to od něho nečeká. Nicméně by si v takovém případě měl najmout odborně a organizačně zdatné zástupce - stavební inženýry, autorizované osoby, kteří za něho povedou zejména přípravnou, kontrolní a dozorovou činnost. Hlavně pro ty, kteří navrhují, realizují a dozorují stavby, je určen program seminářů „Střechy bez rizika".

V ideálním případě by měl seminářem projít i každý investor, což platí hlavně pro laické stavebníky. Ti často žijí v představě, že veškeré úkony související s výstavbou za ně udělá stavební podnik. Možná udělá, ale stavebníkovi mohou přitom zůstat oči pro pláč - nad odbytým dílem, ztrátou peněz a nervů při shánění dodatečných oprav. Pro investory, kteří nechtějí být jen sponzorem a pasivním figurantem přetahované o miliony, jímž bývá celý proces výstavby, připravila letos naše redakce řadu zajímavých článků, čerpajících ze seminářů „Střechy bez rizika", přístupných v časopise Stavebnictví a interiér i na jeho internetové verzi.

Návrh stavby

Projektant musí navrhnout stavbu tak, aby vyhověla požadavkům stavebního zákona a dále zákona č. 406/2000 Sb. „o hospodaření s energií". Stavební zákon stanoví závazné požadavky na:

• mechanickou odolnost stavby,
• protipožární odolnost,
• zdravotní nezávadnost a ochranu životního prostředí,
• bezpečnost při užívání,
• ochranu proti hluku,
• tepelnou ochranu.

V posledním, dnes velmi důležitém bodě, jehož naplnění šetří provozní náklady nejen za vytápění, se stavební zákon odkazuje na normu ČSN 73 0540-2:2002 ve znění změny Z1:2005 [1].

Vedle toho zákon č. 406/2000 Sb. „o hospodaření s energií" zakládá institut energetických auditů a tzv. energetických štítků. Energetický audit ve stručnosti znamená vypracování (již ve fázi projektu) podrobného výpočtu energetické spotřeby stavby za rok, do níž je zahrnuta jednak spotřeba energie (za vytápění, osvětlení, chlazení, klimatizaci atd.), ale také energetické zisky (zejména ohřev slunečními paprsky).

Zákon předepisuje povinnost provést energetický audit pouze u vybraných staveb, kam ovšem nepatří rodinné domy. Nicméně povinnost předložit energetický audit si může u projektanta vymínit každý pro jakoukoliv obývanou stavbu. Stát např. požaduje audit i pro rodinný dům, jehož majitel žádá o dotaci na sluneční kolektor. Kdo audit nemá, nedostane dotaci.

Totéž, co stát, může ovšem požadovat každý. Každý může chtít v rámci předání hotového díla energetický audit včetně energetického štítku, který připomíná štítek energetické účinnosti např, na nově zakoupené pračce.

Protistrana je pak povinna vyhovět. Z energetického štítku ihned vyplývá, jestli budova splňuje požadavky tepelně technické normy ČSN 73 0540-2. Kdo si smluvně s dodavateli stavby ujedná, že součástí předání stavby bude energetický audit (energetický štítek) s klasifikací, že stavba splňuje požadavky tepelně technické normy ČSN 73 0540-2, ten si do značné míry ušetří složitou práci s definováním a kontrolou kvality, kterou požaduje. Co je podstatné:

Skrze energetický štítek může investor snadno a jednoznačně zadat úroveň tepelné ochrany a energetické náročnosti stavby, která může i výrazně převyšovat požadavky tepelně-technické normy ČSN 73 0540-2.

Energetický koncept budovy je jedním z kritérií, které hodnotí projekty v architektonické soutěži „Dřevěný dům"¹. Ačkoli podoba energetického štítku a protokolu není definitivní, pro názorný příklad postačí (tabulky 2 a 3).

Nevhodné řešení skladby střešního souvrství může ohrozit nebo dokonce znemožnit správnou funkci celé střechy. Návrh musí maximálně omezit vliv tepelných mostů, musí řešit spojení jednotlivých konstrukcí, omezit či zcela vyloučit kondenzaci vodní páry v konstrukci atd. Musí řešit detaily takovým způsobem, který je v praxi proveditelný. Měl by se snažit omezit počet kritických míst, které vyžadují zvýšenou pečlivost stavebního dělníka.

V tom spočívá přínos seminářů, kde jsou prezentovány výsledky soustavného vývoje jednotlivých složek střešního souvrství, podpořené měřeními v laboratořích a zkušebnách. Navíc s praktickými ukázkami chyb a jejich následků.

Příprava před vlastní výstavbou

Stavební zákon, energetický audit a sebelepší projekt jsou dobré jen tehdy, když se podle nich postupuje při výstavbě.

Na tomto místě je nutné zdůraznit, že vstupem neprověřené stavební firmy do procesu hrozí, že v rámci různých zjednodušení, změn materiálů a technologií, optimalizovaných na zájmy a schopnosti stavební firmy, hrozí, že investor bude mít sice v rukou energetický audit (štítek), ale pečlivě propočítané peníze utratí za úplně jinou stavbu, než chtěl. Poznamenejme, že pojmem prověřená firma se explicitně nemyslí např. ta, kde znám Frantu, jenž tam řediteluje a se kterým si skvěle rozumím v hospodě při pivu.

Příprava před stavbou by měla odhalit případné slabiny projektu, ale zejména by se při ní měla věnovat pozornost výběru dodavatele stavebních prací. Snad nejlepší investicí v této fázi je také výběr nezávislého stavebního dozoru. Chtělo by se doufat, že po patnácti letech budování kapitalismu už nikoho nenapadne uvěřit stavebnímu podniku, že stavebníkovi najde „dobrého a nezávislého stavebního dozora" sám. Pro jistotu ale důrazně radíme, aby si investor vybral nezávislý dozor (stavebního inženýra, autorizovanou osobu) opravdu sám. Měl by o něm vědět, že se pravidelně vzdělává a že s materiály a technologiemi, které jsou navrženy v projektové dokumentaci, nemá např. osobní problém (ne každý je hned specialistou na výstavbu roubených staveb apod.).

Zcela ve smyslu „dvakrát měř, jednou řež" je třeba pečlivě vybírat partnery a snížit tím riziko chyb, jejichž náprava vyžaduje čas a peníze navíc, o znehodnoceném materiálu nemluvě. Při výběru stavební firmy i stavebního dozoru pomůže i pečlivě zpracovaná smlouva o dílo. Důraz na kvalitu provedení, dodržení termínů, sankce, platební podmínky atd. zcela jistě řadu zájemců o zakázku odradí. Ty, které přísné podmínky neodradí, je třeba prověřit a navštívit stavby, na kterých právě pracují.

Stavebník si musí uvědomit, že stavba není výrobek s přesně propracovanou strojově opakovanou produkcí, ale dílem vyrobeným na zakázku dle smlouvy o dílo. K naplnění projektu vede celý řetězec činností, které se navzájem ovlivňují. K jejich zaznamenání slouží stavební deník, vedle smlouvy o dílo nejdůležitější dokument při případné soudní při. Zhotovitel stavby, tzn. realizační firma, je povinna vést stavební deník. Kdykoli do něho můžou nahlížet a zapisovat oprávněné osoby, tedy stavební firma, investor a stavební dozor ve všech podobách. Z deníku lze jednoznačně určit, den po dni, nejen kolik lidí a jak dlouho bylo na stavbě, co, jak a čím dělali, ale hlavně co nedělali jak měli, kdo jim to schválil, co dělali navíc a proč, stejně jako kteroukoli jinou změnu proti projektu. Oznamuje a zaznamenává kontrolní dny, dílčí přejímky zabudovávaných konstrukcí atd. Originál deníku předá zhotovitel po kolaudaci investorovi, ten jej musí ještě deset let archivovat. Je to ostatně v jeho zájmu, závady se mohou vyskytnout mnoho let po převzetí stavby.

Stavební dozor

může významnou měrou ovlivnit jak průběh výstavby, tak i dokončenou stavbu. I osoby provádějící dozor musí své znalosti udržovat soustavným sebevzděláváním, jen tak mohou prosazovat zájmy investora. „Střechy bez rizika" přirozeně oslovují i tyto odborníky. Jak odborný, autorský či technický dozor, tak i státní stavební dohled musí provádět osoba, která je odborně i morálně na výši.

Autorský dozor, který projektant provádí osobně, bezpochyby přispěje k úspěšnému dokončení stavby. K tomu, aby stavba byla taková, jaká měla být a projektant ji mohl hrdě prezentovat. Je placen investorem podle smluvních podmínek.

Technický dozor investora je hlavním nástrojem kvalitativního dohledu investora nad výstavbou. Musí být na stavbě den co den, nejméně třikrát denně, u každého rozhodujícího detailu, nejen v kontrolní dny. Každý dělník i stavbyvedoucí musí cítit jeho dech na svém zátylku, i v okamžicích, kdy není přítomen.

Výrobci na straně investorů

Nyní jsou patrny důvody účasti výše zmíněných pořadatelských firem na projektu. Byly to především obavy ze ztráty dobrého jména firmy a jejích výrobků výrobku vlivem nevhodného návrhu nebo realizace střechy (nebo obojího). Dalším důvodem je pochopitelná snaha prodávat kvalitní a inovativní výrobky. A za zmínku stojí také třetí důvod - dobrý pocit z toho, že kvalitní a správně zabudované výrobky přinášejí uživatelům radost a pohodlí, což je pro každého dodavatele trvalý a nejlepší hnací motor.

Firmy také poskytují konzultace, při projektu i praktické aplikaci. Pořádají školení praktických dovedností. Jsou-li požádány, pošlou své techniky na konkrétní střechu, aby posoudili vhodnost použití jejich materiálů, případně včas odhalili chyby při aplikaci. Při řešení praktických problémů je rozhodující včasný zásah. Ačkoli je tato služba zdarma, náprava chyb stojí čas a vícenáklady.

Z počtu novinářů bylo patrné, že podstatná většina médií píšících o stavebnictví přikládá této problematice zatím jen okrajový význam. Čtenář je sice přesycen informacemi jak financovat svůj záměr, ale jak získané prostředky správně použít se tak často nedozví. Stejně jako je na projektantovi, zda přijme pomocnou ruku, kterou mu například projekt „Střechy bez rizika" nabízí, tak i čtenář si musí zvolit svůj zdroj informací, které mohou ovlivnit podstatnou část jeho života.

Literatura:
[1] Šála, Jiří: Nové tepelně technické a energetické požadavky dle ČSN 73 0540-2 v praxi moderních dřevostaveb - normové požadavky, Stavebnictví a interiér 5/2005, http://www.stavebnictvi3000.cz/cl.php?ID=1532