Tenkovrstvá zdicí malta Ytong

Společnost Xella vyrábí systémovou tenkovrstvou zdicí maltu Ytong, která odpovídá svými vlastnostmi přísným požadavkům kladeným na »lepidla« pro bílý pórobeton. Zkoušky i zkušenost ukázaly, že je to takřka jediná vhodná zdicí malta z několika desítek výrobků, které jsou na našem trhu nabízeny a které mají být podle tvrzení výrobců rovněž vhodné pro přesné zdění z pórobetonu.

Moderní stavebnictví se zrychluje. Investoři požadují zkrácení termínů často až na hranice technologické únosnosti. Trpí technologická kázeň a kvalita. Zároveň se v rámci konkurenční soutěže požadují vyšší záruky, prodloužení garančních dob nad lhůty stanovené zákonem apod. Výrobci stavebních materiálů jsou nuceni hledat řešení, která vyloučí nebo alespoň omezí možnosti negativního vstupu vlivu lidského faktoru do stavebního procesu. Tato řešení si kladou za cíl zásadně usnadnit způsob zpracování, způsoby aplikací nebo přímé užívání výrobků. Je to cesta, která vyžaduje přípravu systémové technologie, v níž jsou všechny zúčastněné komponenty vzájemně sladěny po stránce rozměrové i po stránce technicko fyzikálních vlastností tak, aby v průběhu výstavby, ale i v průběhu dlouhodobého užívání nedocházelo k nežádoucím poruchám, nebo aby byly vhodným způsobem eliminovány.

Firma Xella vložila do modernizace své výroby nemalé investiční prostředky a dokázala tak v průběhu první poloviny 90 let - tehdy ještě pod jménem Ytong - dosáhnout vysokého kvalitativního standardu svých sesterských společností v západní Evropě. Přesnost vyráběných tvárnic se zásadně zvýšila a dosáhla úrovně, kdy je možno používat technologie tzv. tenkovrstvého zdění. Veřejnost si osvojila pro název tohoto procesu pojem »lepení«. Skutečnost, že je možno používat této technologie zdění ještě zvýšila atraktivitu do té doby velice oblíbeného stavebního materiálu známého z dřívějška pod výrobním názvem Siporex. Fakt, že na vyzdění 1 m3 zdiva postačí pouhopouhých 14 kg zdicí malty, vytlačil ze staveb prováděných ze zdiva Ytong tradiční hromadu písku s celodenně vrzající míchačkou a její nezbytnou obsluhou. Vzhledem k tomu, že cena písku a především dopravy v posledním desetiletí mnohonásobně stoupla, není se co divit stoupající popularitě stavebních systémů, které tenkovrstvé zdění umožňují. Má tedy technologie tenkovrstvého zdění vůbec nějaká problematická místa?

Firma Xella vyrábí systémovou tenkovrstvou zdicí maltu Ytong, která odpovídá svými vlastnostmi přísným požadavkům kladeným na »lepidla« pro bílý pórobeton. Zkoušky i zkušenosti ukázaly, že na našem trhu je to takřka jediná vhodná zdicí malta z několik desítek výrobků, které jsou nabízeny a které jsou podle tvrzení návodu k použití na jejich obalu vhodné rovněž (!).

Někteří laici a nezřídka i odborníci doporučení výrobce používat pouze systémovou zdicí maltu a zdicí lžíci podceňují, považují je za přemrštěná nebo za součást obchodní strategie přinášející další navýšení obratu. Propadají dojmu, že je to v podstatě »všechno stejný a je to jenom o ceně«. Skutečnost je zcela jiná.

Zdicí malta Ytong, či - jak bývá lidově nazývána - lepicí hmota nebo tmel, se používá pouze v ložné spáře v relativně velmi malé tloušťce 1 - 3 mm. Zde tvoří rozhraní oddělující dvě identická - homogenní a izotropní - materiálová prostředí pórobetonu a plní adhezní a zároveň tepelně izolační funkci. Obě funkce musejí být zajištěny na rozhraní pórobeton - maltová vrstva - pórobeton po celou dobu životnosti stavby. Při použití nevhodné malty působí řada vlivů destrukční povahy, zejména:

• tahová a střižná mechanická napětí vznikající během tvrdnutí malty v důsledku jejího smrštění, popř. v důsledku tzv. hydrotermálního nárůstu, kterým se rozumí změna objemu látky současným působením vody a teploty. V praxi nebývá řídkým jevem, že adhezní vazby na rozhraní materiálů se už při zavadnutí nebo ztvrdnutí nevhodné malty zcela zničí. Vhodná malta musí mít smrštění a hydrotermální objemové změny přizpůsobeny vlastnostem pórobetonu.
• tahová, tlaková a střižná mechanická napětí vznikající v důsledku teplotních délkových roztažností. Ideální je, aby teplotní roztažnosti malty a pórobetonu byly stejné, v praxi alespoň co nebližší. Také je třeba vzít v úvahu, že v zimním období je v jednovrstvé pórobetonové konstrukci teplotní spád až několik desítek °C. Z toho plyne další netriviální požadavek, aby se délková roztažnost obou materiálů (pórobetonu a malty) neměnila s teplotou anebo se měnila stejně.
• mechanická napětí hydrotermální povahy, vznikající v místech rosných oblastí. Jednovrstvé konstrukce se obecně v extrémních zimních podmínkách nevyhnou vzniku rosných oblastí. V praxi tato skutečnost nevadí, neboť už při předjarních teplotách kolem 0 °C dochází k odpařování případného kondenzátu (méně to platí o pórobetonové zdi, která je z vnější strany opatřena tepelně izolační kontaktní vrstvou na bázi pěnových plastů. Pokud není izolační vrstva extrémně silná, kondenzaci ve zdivu nezabrání, ale při oteplení znatelně oddálí a zpomalí odpar).

Nesoulad mezi mechanickými vlastnostmi pórobetonu a nevhodné zdicí malty není často tak velký, že by se projevil okamžitě po vyschnutí a vytvrdnutí malty destrukcí adhezních vazeb, ale většinou vznikají na rozhraní materiálů jen větší či menší mechanická napětí. Ta mohou být částečně kompenzována tzv. dotvarováním, nicméně jejich dlouhodobá existence vede k postupnému přetrhání adhezních vazeb mezi pórobetonem a maltou.

Pokud si stavebník uvědomí, že navýšení ceny systémové značkové zdicí malty Ytong oproti ceně nejlevnějších produktů obnáší u stavby běžného rodinného domu asi 5000 Kč (což je cca 0,2 % rozpočtových nákladů stavby), a že použití těchto směsí jej připravuje o záruku výrobce na hotové dílo, neměl by pravděpodobně zvolit cestu experimentu a nevhodné směsi používat. Ostatně ani žádný majitel nového osobního vozu neopomene rady výrobce a nebude svévolně používat při provozu palivo nebo levný olej, které uzná za vhodné. Při stavbě rodinného domu, což je mnohem dražší a trvalejší hodnota, tomu tak často není. Funkce kvalitního stavebního dozoru, který bezpečně ovládá technologii předepsanou výrobcem, je často chápána jako nutné zlo či zbytečné zvýšení nákladů.