Tepelná čerpadla v Evropě a u nás

Při příležitosti veletrhu Aquatherm 2016 navštívili Prahu na pozvání Asociace pro využití tepelných čerpadel (AVTČ) čelní představitelé Evropské asociace pro tepelná čerpadla (EHPA). Součástí programu návštěvy byl i kulatý stůl uspořádaný AVTČ, jehož významnými účastníky byli i pracovníci české exekutivy.

Za EHPA se kulatého stolu zúčastnili:

Thomas Nowak (Belgie), generální tajemník European Heat Pump Association (EHPA), Jussi Hirvonen (Finsko), předseda finské asociace tepelných čerpadel a člen vedení EHPA .

Za českou stranu se zúčastnili:

Ing. Jakub Hrbek, ředitel Odboru řízení Národních programů Státního fondu životního prostředí (SFŽP), Ing. Vladimír Sochor, ředitel odboru energetické účinnosti a úspor MPO, Ing. Pavel Zámyslický, Ph.D., ředitel odboru energetiky a ochrany klimatu MŽP .

Za AVTČ se zúčastnili:

Ing. Josef Slováček, předseda AVTČ a členové správní rady: Ing. Václav Helebrant, Ing. Arch. Pavel Cihelka, Vladislav Hanzal a tajemník asociace Ing. Tomáš Straka, Ph.D.

Diskuse

Thomas Nowak v úvodu informoval o práci a cílech EHPA a práci na evropské legislativě, vztahující se k obnovitelným zdrojům a zejména tepelným čerpadlům. Zrekapituloval závěry pařížské konference COP 21 a z toho plynoucí závazky států EU na snižování emise skleníkových plynů. Poukázal na význam tepelných čerpadel pro plnění těchto závazků a využití Ecodesignu, tj. energetických štítků, pro posuzování tepelných čerpadel.

Informoval o stavu evropského projektu HP KEYMARK, který umožní dobrovolné ověření technických parametrů tepelných čerpadel na náklady výrobců u nezávislých zkušeben a evidenci těchto zkoušek u výboru CEN při Evropské komisi. Databáze je u CEN již spuštěna, je nyní na výrobcích, jak rychle ji budou plnit. Pro většinu z nich to znamená rozšířit protokoly, které si nechali vystavit pro systém Q-label nebo podobné dobrovolné systémy britské a francouzské, o hodnoty potřebné pro výpočet energetického štítku. Výpočty energetického štítku provedou, jako doposud, výrobci. Novinkou ale je povinnost předložit tento výpočet nezávislé zkušebně k ověření. Teprve pak bude možno zveřejnit přístroj u CEN. Výrobce bude navíc periodicky, patrně 1× ročně, kontrolován z hlediska plnění parametrů nezávislou zkušebnou.

Jussi Hirvonen informoval o přístupu Finska, kde polovina z cca 10 000 novostaveb ročně je vybavena tepelnými čerpadly. Finové provedli rozbor efektivnosti zateplovacích systémů v porovnání s instalacemi tepelných čerpadel se závěrem, že výrazně výhodnější způsob snižování energetické náročnosti staveb je s využitím tepelných čerpadel a dodal, že ve Finsku je drsnější klima než v ČR. V následující diskusi upozornil p. Vladimír Sochor (MPO), že energetický mix Finska je odlišný od ČR a využití tepelných čerpadel tam má proto příznivější dopad na emisi skleníkových plynů. Připustil, že by bylo vhodné na toto téma vést diskusi s Českou komorou autorizovaných inženýrů a techniků ČKAIT.

Pan Josef Slováček (AVTČ) zdůraznil malou podporu tepelných čerpadel pro novostavby a preferenci pouze jednostranné podpory využívání tepelných izolací ke snížení energetické náročnosti novostaveb, přičemž lze prokazatelně s využitím OZE, konkrétně tepelných čerpadel, dosáhnout významně vyšších energeticko-ekologických přínosů s nižšími investičními náklady. Pokud by byla poskytnuta podpora v programu Nová Zelená Úsporám, třeba v menší míře než na zateplování, také tepelným čerpadlům, dosáhlo by se výrazně vyšších úspor na všech stranách. K tomu p. Pavel Zámyslický (MŽP) vysvětlil, že stále platí přístup státní správy podporovat novostavby s téměř nulovou spotřebou, kdežto instalace tepelných čerpadel může získat podporu při výměně zdroje vytápění v rodinných a bytových domech. Pan Jakub Hrbek připomněl nutnost osvěty mezi stavebníky, aby si uměli podle svého domu zvolit zateplení nebo tepelné čerpadlo. Pan Thomas Nowak (EHPA) zdůraznil potřebu vyváženosti obou přístupů.

Pan Jiří Hejhálek (časopis Stavebnictví a interiér) se ptal na perspektivu ostrovních fotovoltaických systémů. Pan Vladimír Sochor odpověděl, že se nepředpokládá pro nejbližší léta podstatný význam tohoto segmentu a vše bude záviset především na finanční dostupnosti nových technologií ve fotovoltaice, zejména akumulace.

Pan Thomas Nowak upozornil, že podpora využívání fosilních a zejména tuhých paliv není v souladu se stanovenými cíli pro roky 2020 a 2030.

Přítomní se shodli na významu tepelných čerpadel, jakožto řízeného odběru elektrické energie pro stabilizaci přenosové soustavy proti neřízeným výrobám elektrické energie, tj. především fotovoltaice a větru.

Výměna informací u kulatého stolu byla důležitá pro pokračování diskuse o tom, jak podpořit další rozvoj instalací kvalitních tepelných čerpadel, která jsou neopomenutelným nástrojem k dosažení stanovených cílů v oblasti výstavby nových objektů a rekonstrukcí stávajících.