Tepelná izolace - pěnový polystyren šetří teplo, energii a přírodu

Pěnový, tedy expandovaný polystyren (EPS) je v ČR trvale jedním z nejpoužívanějších izolačních materiálů. Technické a zpracovatelské vlastnosti tohoto materiálu jsou vynikající, jeho transport je nenáročný. Použití pěnového polystyrenu ve stavebnictví je příkladem ekologicky nejvíce šetrné energie, tedy nespotřebované. Také požární odolnost je pro mnohé překvapivě vysoká.

Konstatoval to Ing. František Vőrős¹ na tiskové konferenci uspořádané 27. března 2008 v Praze, kterou uspořádal Cech pro zateplování budov (CZB²) a Sdružení EPS ČR³. Na konferenci dále vystoupili Ing. Pavel Zemene, předseda Sdružení EPS, Ing. Milan Machatka (CZB), Ing. Jiří Šála, CSc. (CZB) a jako host Ing. Arch. Josef Smola.

František Vőrős se věnoval příznivému vlivu, který má používání pěnového polystyrénu ve výstavbě na životní prostředí a úspory energie, které tento materiál dobře umožňuje. Jeho myšlenky nyní přinášíme:

Pěnový polystyren a životní prostředí

I když není dokázán vliv průmyslových emisí skleníkových plynů, zejména CO₂, na změny klimatu, je vhodné atmosféru skleníkovými plyny zbytečně nezatěžovat a neriskovat, že někdy bude už možná pozdě něco napravovat. Výroba a spotřeba energie je téměř vždy spojena s emisemi skleníkových plynů a tudíž nejlepší a nejekologičtější energie je ušetřená energie.

Vlivem působení novin a televize vznikla mezi lidmi představa, že výroba plastů spotřebovává velké množství ropy. K tomu přispěly celosvětové problémy s komunálními odpadky, mezi nimiž jsou velmi nápadné právě lehké a objemné plasty. Proto může překvapit, že pro výrobu plastů se spotřebuje jen 4 % vytěžené ropy, což reprezentuje 150 milionů tun vyrobeného plastu za rok. Z toho pak jen 7 %, tedy 3,5 milionů tun/rok připadá na polystyren. V České republice se vyrobí 150 tis. tun polystyrenu ve formě pěny, tedy EPS.

Polystyren a úspory energie

Další mylná představa vyplynula z průzkumu, který uveřejnilo na tiskové konferenci Sdružení EPS. 39 % respondentů si myslí, že nejvíce energie v domácnostech spotřebují elektrické přístroje, následovalo vytápění se 26 %, pak ohřev vody (18 %) a automobilismus (14 %). Ve skutečnosti vede vytápění (53 %) a za ním je automobilismus (31 %). Ohřev vody a přístroje spotřebují jen po 8 %.
Jiný, celosvětový výzkum ukázal, že v Evropě a Severní Americe se na vytápění, větrání a chlazení spotřebuje přes 40 % veškeré energie.

Z kvalifikovaných údajů je zřejmé, že největších úspor energie lze dosáhnout snižováním energetické náročnosti budov. Tyto úspory přitom neznamenají zhoršení komfortu, ale právě naopak. Expandovaný polystyren je při realizaci energeticky úsporných budov nejčastěji používaným tepelně izolačním materiálem.

Poslední údaj je také zajímavý. Pokud by země EU u všech rekonstruovaných a nových budov důsledně uplatnily povinnost splnit požadavky tepelných norem, představovalo by to následující efekty:

• až 3 miliony ušetřených barelů ropy denně,
• finanční úspory 70 miliard euro nebo 1738 mld. Kč ročně,
• nižší emise CO₂ o 460 mil. tun ročně.

Finanční úspory jsou odvozeny od ušetřené ropy při směnných kurzech CZK/USD/Euro = 15,87/1/0,631, které platily ke dni 9. dubna 2008. Při počtu 495 milionů obyvatel v Evropské unii to představuje 221 euro resp. 3510 Kč na obyvatele za rok. Na průměrnou cenzovou domácnost v ČR s 2,40 bydlícími osobami to představuje 8 410 Kč/rok.

Chybí uvědomělé a motivační prostředí

František Vőrős a také Jiří Šála uvedli, že jednou z překážek, které brzdí rychlejší prosazení potřebných energetických úspor ve výstavbě a v celém hospodářství, je malá motivace a vědomí nezbytnosti. To zřejmě platí pro tzv. širokou veřejnost, která, pokud se vůbec rozhodne začít šetřit, vydá se většinou nesprávným směrem, jak naznačuje obr. 1. Platí to i pro politiky, kteří nezbytnost úspor - zdá se - také necítí a ekologickou rétoriku berou spíš jen jako cestu k úspěchu nebo kšeftu.

Co se týče investora, neočekává se, že by vedle své profese byl zároveň odborníkem na životní prostředí, energetiku a stavebnictví a právo. Má-li se ovšem správně rozhodnout a správná rozhodnutí úspěšně realizovat, bez jisté hloubky znalostí a odbornosti se neobejde. Nemálo dobrých investičních rozhodnutí skončilo rozpačitě nebo doslova špatně, protože se investor spolehl na dodávku na klíč a nevěnoval pozornost formulaci smlouvy o dílo, projektu, volbě materiálů ani realizaci.

Zatímco laika lze chápat, u státu s jeho početným a drahým aparátem, který by měl splňovat poměrně přísná vzdělanostní kritéria, bychom čekali lepší výkony. Z nejvážnějších antimotivačních selhání jmenujme tři:

• Nepřipravenost vynutit si plnění základních zákonných požadavků na stavebně technická řešení staveb, a to někdy ani tehdy, když si jejich neplnění všimne investor a domáhá se nápravy.
• Nedostatečná podpora energeticky úsporných stavebních řešení, kdy se o dotace soutěží, místo aby byly nárokové. Roční dotační příděl bývá navíc rychle vyčerpán, takže se na mnoho žadatelů nedostane.
• Kontraproduktivní daňová politika. Předpisy stát nutí realizovat rekonstrukce s nízkou spotřebou energie, které jsou ale klasifikovány jako zhodnocení stavby, jsou tedy v režimu postupných daňových odpisů. Místo aby energeticky úsporné investice podporoval, stát na nich vydělává.

Podpora v podobě pětiletého prominutí daně z nemovitosti pro stavebníka, který dům zateplí, přinese v průměru jen několik stovek na bytovou jednotku, za pět let je to zhruba nádrž benzínu pro osobní auto. Jde tedy jen kosmetickou okrasu na nevzhledném obrazu českých podpor pro výstavbu s nízkou spotřebou energie. A i ta možná brzo vezme za své.
V diskusi se také objevila myšlenka, že peníze, kterými stát dotuje výstavbu nových elektrárenských bloků, by byly mnohem efektivněji vynaloženy na přímou podporu výstavby s nízkou spotřebou tepla a energie.

Požární odolnost zateplených konstrukcí

Obava z hořlavosti pěnového polystyrenu žije hlavně mezi širokou veřejností, ale i mezi hasiči a staviteli. Je třeba mít na paměti, že stavební pěnový polystyren je aditivován samozhášivou přísadou, která vznícení a šíření ohně potlačuje.
Hlavní důvod proč je EPS mnohem bezpečnější, než se říká, spočívá v jeho velmi nízké objemové hmotnosti ca 15 kg na metr krychlový. V prostoru vyplněným EPS vlastně nemá co hořet. Při vysoké teplotě nebo při kontaktu s plameny se polystyren sbaluje, taje a před ohněm „utíká“. Plameny se v tomto prostoru nemohou šířit.

Proto s konstrukce vyplněné EPS při zatížení ohněm chovají nečekaně dobře.

---

Poznámky:
¹⁾Zpracováno podle tiskových zpráv a mluvených sdělení na konferenci.
²⁾Ing František Vőrős, čestný člen Sdružení EPS ČR a zástupce za asociaci Plastics Europe za Českou republiku.
³⁾Cech pro zateplování budov je sdružení podnikatelů - právnických a fyzických osob činných v oboru zateplování budov. Byl založen v roce 1993, jeho sídlem je Praha. V současné době cech sdružuje více než čtyři desítky odborných firem a specialistů, jejichž předmětem činnosti je výroba a distribuce zateplovacích systémů, provádění a montáže těchto systémů, navrhování a posuzování či expertní činnost.
⁴⁾Sdružení EPS je národní organizace založená v roce 1998 s cílem: podporovat a koordinovat společný vývoj aplikací EPS, podílet se na tvorbě norem, kontrolovat kvalitu výrobků z EPS, poskytovat konzultace v oblasti výroby a použití výrobků a aplikací z EPS, zvyšovat bezpečnost výrobků z EPS, a podílet se na úsporách energie. Členy sdružení jsou výrobci suroviny, výrobci aplikací z EPS a další společnosti a odborníci z oblasti EPS působící v České a Slovenské republice. Sdružení úzce spolupracuje s příbuznými profesními organizacemi, školami, výzkumnými pracovišti, státními institucemi a s mnoha odborníky z různých oborů. Sdružení je také členem EUMEPS, evropského sdružení výrobců EPS.