Tepelná izolace soklu – univerzální řešení pro jednovrstvé i vícevrstvé stěny

Při návrhu i vlastním provádění detailu soklu dochází často k závažným chybám a to jak u jednovrstvých, tak u vícevrstvých zateplených stěn. Vytvořit kvalitní detail soklu bez výrazného tepelného mostu není však složité ani drahé.

Potřebujeme k tomu pouze základní znalosti a kvalitní izolační materiál, který je pevný, má minimální nasákavost, výborně tepelně izoluje, nevzlíná vlhkost a umožňuje dobrou aplikaci.

Přestože se o nutnosti použití tepelné izolace pro oblast soklu mluví již řadu let a vhodné detaily jsou doporučovány všemi kvalitními výrobci zdících materiálů, praktické výsledky na stavbách jsou žalostné. Na každý dům s dobře provedeným soklem připadá dvacet domů chybně provedených.

Také z tohoto důvodu společnost Rigips zadala zpracování posudku nejzákladnějších variant provedení soklu. Důraz byl kladen především na názornost a přehlednost, aby chybná řešení poznal každý projektant, investor, stavební dozor, stavitel i běžný stavebník. Výpočty, analýzu a grafické zpracování detailů vypracoval Zbyněk Svoboda², významný specialista na stavební tepelnou techniku ze stavební fakulty ČVUT.

Na níže uvedených schématech jsou zobrazeny chybné i správné možnosti řešení zateplení. Při výpočtech byly uvažovány materiály:

• zdivo typu Therm tl. 440mm a Therm 30,
• fasádní EPS desky Rigips,
• EPS soklové desky Rigips.

Vlastnosti základních stavebních materiálů byly převzaty z ČSN 730540-3. Všechny uvedené detaily, kromě detailu 3, splnily normové požadavky.

Detail 1 – chybné řešení soklu jednovrstvých stěn

Zcela chybné, ale bohužel nejčastější provedení detailu soklu jednovrstvých stěn. V detailu vzniká významný tepelný most se všemi souvisejícími negativními důsledky.

Detail 2 – správné řešení pro jednovrstvé stěny

Typický detail zateplení soklu pro jednovrstvé stěny. Zateplení pomocí soklových desek Rigips odstraňuje obvyklý tepelný most a zamezuje vzlínání vlhkosti (vzniku výkvětů). Celé základy se dostávají do nezámrzné oblasti, což dále snižuje tepelné ztráty objektu a přispívá k vysoké životnosti základové konstrukce (viz obrázek na další straně).

Detail 3 – chybné řešení u zateplovaných stěn

Toto řešení nevyhovuje ani normovým požadavkům. Nedotažením izolace pod úroveň terénu vzniká velký tepelný most, který zpravidla přináší tradiční problémy – vysoké tepelné ztráty, plesnivění koutů, vysokou vlhkost v konstrukci i na povrchu. Použití tohoto detailu by mělo být „trestné“.

Detail 4 – správné řešení soklu zateplených stěn

Toto řešení dosahuje nejlepších hodnot z hlediska vnitřní povrchové teploty. Tento komplexní způsob zateplení fasády i soklu, tj. fasádní polystyren Rigips a drenážní desky Perimetr, je také nejúčinnější ochrana objektu. Celá stavba včetně základů se nachází v chráněné oblasti, tím je zajištěna maximální životnost a minimální kondenzace v konstrukci.

Detail 5 – správné řešení pro zateplené stěny s omezenou možností hloubky

Toto řešení dosahuje přijatelného vyřešení tepelného mostu pomocí soklových desek Rigips se zatažením do hloubky 30 cm pod úroveň terénu.

Detail 6 – správné řešení pro zateplenou stěnu (při nemožnosti výkopu kolem stavby)

Použitím Soklových desek Rigips, popř. desek Perimetr, umístěných vodorovně (pod chodník) do vzdálenosti min. 80 cm od paty budovy bylo docíleno kvalitního vyřešení tepelného mostu spodní stavby. Tento detail dosáhl nejlepších hodnot z hlediska kondenzace vodní páry.

Rozbor výsledků

Z výsledků je zřejmé, že nejhůře vychází detail stěny s kontaktním zateplením bez zatepleného soklu a základu (detail 3). Ostatní detaily jsou z hlediska normových požadavků vyhovující.

Z hlediska vnitřní povrchové teploty vychází nejlépe detail 4. Detaily 2 a 6 vykazují však velmi podobné výsledky.

Z hlediska úniku tepla hodnoceným detailem (tzn. z hlediska lineárního činitele prostupu tepla) vychází nejlépe detail 2. Je si ovšem třeba uvědomit, že se jedná o veličinu relativní, která vždy souvisí s ostatními navazujícími konstrukcemi (např. pro lépe zateplené plošné konstrukce vychází obvykle vyšší než pro hůře zateplené plošné konstrukce). Velmi dobře proto vychází i detail 4. Přijatelně nízké hodnoty dosahují i detaily 5 a 6.

Z hlediska kondenzace vodní páry vychází nejlépe detail 6, v těsném závěsu s detaily 4 a 5.

Kondenzace vodní páry nastává ve všech detailech v obvyklých místech – tzn. v zateplovacích systémech, případně v nezatepleném zdivu a v tepelné izolaci v podlaze. Plošně nejmenší rozsah kondenzace vykazují detaily 4, 5 a 6.

Vysoká vlhkost v zemině je samozřejmě způsobena zvolenou okrajovou podmínkou (vlhkost 100 %, tj. nasycení vodou, v hloubce 3 m pod terénem). Za pozornost stojí, jakým způsobem se vlivem unikajícího tepla do zeminy snižuje její relativní vlhkost. Vlhkostní pole dobře dokumentují směry převažujících tepelných toků.