Zdá se to neuvěřitelné, ale naše vláda s příslušným ministerstvem se konečně rozhoupala a zavádí od nového roku zákon č. 406/2000 Sb. – zákon o hospodaření s energií.

Na tento zákon navazuje prováděcí vyhláška, ve které jsou stanoveny již konkrétní hodnoty tepelně-technických vlastností budov. Tato vyhláška je ovšem zatím ve stádiu návrhu. Pokud jí ovšem parlament schválí v navrhované formě, přinese to obrovský boom tepelně-izolačních dvojskel s nízko-emisivními skly. Určitě není na škodu podívat se podrobněji, jak návrh prováděcí vyhlášky mění stávající hodnoty tepelných charakteristik výplní stavebních otvorů:

Doposud se požadavky na součinitel prostupu tepla u oken řídily ČSN 73 0540-2, článek 3.2.3. Podle této normy je stanoven maximální součinitel prostupu tepla k = 2,9 W/m²K při teplotním spádu t od 30 °C do 35 °C. Tento součinitel je tedy nadále v platnosti, dokud nebude schválená prováděcí vyhláška k novému zákonu č. 406/2000 Sb.

Co tedy nový zákon přináší? Jednou ze zajímavostí je v rámci sjednocení s EU zavedení nových pojmů. Součinitel prostupu tepla se nebude značit k jako doposud (a jak je ještě postaru v tomto článku uvedeno), nýbrž se bude značit »U«. Tato veličina pak představuje celkový tepelný prostup otvorovou konstrukcí včetně započtení vlivu spár, rámů apod. vztažený na jednotku plochy. Asi největší změna je v zavedení pojmu – energetický průkaz budovy. Jeho obsahem je soubor údajů klasifikující budovu z hlediska základních užitných hodnot a energetické účinnosti. V něm se prokazuje splnění požadavků hospodárné spotřeby energie na vytápění, vyjádřené přípustnými hodnotami tepelné charakteristiky budovy (tepelný odpor, šíření vzduchu a vlhkosti konstrukcí, tepelné ztráty vnitřních prostor atd.) Povinnost zpracovat tento energetický průkaz budovy vyplývá ze zákona pro všechny stavebníky před vydáním stavebního povolení. V návrhu prováděcí vyhlášky je stanoven maximální součinitel tepelného prostupu výplní stavebních otvorů u energetického průkazu budovy na hodnotu k=2,2 W/m²K.

A jaký z toho plyne závěr? Požadavky na kvalitu – co se týče součinitele tepelného prostupu – stavebních výplní otvorů výrazně stoupnou. Nová koncepce dřevěných, plastových čí hliníkových profilů používaných při výrobě oken nový zákon a navrhovanou prováděcí vyhlášku splní. Co se týče zasklení těchto otvorových konstrukcí nastane snad opravdu velká změna. Místo z 80 % nyní používaných standardních izolačních dvojskel, kdy hodnota k v nejlepším případě dosáhla hodnoty 2,75 W/m²K, se bude muset přejít na zasklení tepelně-izolačními skly se zvýšenou tepelnou izolací. Bude se tedy muset použít do koncepce izolačního dvojskla jedno sklo s nanesenou vrstvou vzácného kovu - tím se sníží hodnota k až na hodnotu 1,6 W/m²K (16 mm meziprostor, bez výplně argonem). Firma AKUTERM je již dávno připravena nabídnout zákazníkům lepší produkty než klasický standard. Již od svého vzniku v roce 1994 nabízí na stavebním trhu vysoce efektivní tepelně-izolační dvojskla v různých kombinacích a řadách AKUTERM CLIMAPLUS 1,6; AKUTERM CLIMAPLUS V1,4; AKUTERM CLIMAPLUS 1,3; AKUTERM CLIMAPLUS V1,1; kde číselná hodnota vyjadřuje hodnotu součinitele tepelného prostupu zasklení k (W/m²K). Tato izolační dvojskla zavedla firma AKUTERM do svého programu hlavně pro zákazníky, kteří upřednostňují tepelnou pohodu bydlení a dlouhodobé úspory provozních nákladů za energii (jejíž ceny neustále rostou) před okamžitým šetřením nákupem nejlevnějších produktů.

Na závěr si dovolím vyslovit jednu poznámku. Proč česká vláda přichází s tímto zákonem až nyní – na začátku třetího tisíciletí? V zemích EU jsou již tyto přísné normy dávno zavedené – a hlavně zaběhlé v praxi. Dokonce i na východ od našich hranic – na Slovensku přísnější norma již dávno platí.

Nedávno firma GLAVERBEL CZECH – doposud výrobce »obyčejných« skel – 100 % vlastněna belgickou firmou GLAVERBEL, zahájila u Teplic výrobu pokovených skel – používaných právě do dvojskel se zvýšenou tepelnou izolací. Na tuto investici získala také tato belgická firma nemalou »vládní pobídku«.

Nechci nic dávat do souvislosti, ale také pevně věřím v malý vliv lobbystických skupin výrobců stavebních materiálů (teď nemám na mysli výrobce otvorových výplní), kteří nejsou připraveni na přísnější hodnocení svých výrobků a jejich snaha bude jistě směřovat k zmírnění kritérií pro jejich posuzování v rámci nově vzniklého zákona a jeho prováděcí vyhlášky, která právě probíhá schvalovacím řízením na půdě parlamentu.