Teplovodní podlahové topení, nebo radiátory?
Zájem o podlahové topení v posledních letech roste. Není vidět, takže nenarušuje estetiku interiéru, vytváří příjemné teplo od nohou a zajišťuje rovnoměrné rozložení teploty v celé místnosti. Radiátory pak zdánlivě pružněji reagují na požadavek změny teploty (jsou na omak až horké) a v zimě na nich lze usušit mokré oblečení. Pro který systém se tedy rozhodnout?
Pomineme-li estetické a praktické hledisko, největší rozdíl mezi podlahovým topením a radiátory spočívá v odlišném režimu fungování. U obou se šíří teplo dominantně sáláním, avšak radiátory, jejíchž teplosměnná plocha je menší, pracují při vyšší teplotě. Z toho vyplývá, že místnost s radiátory bude vytápěna nerovnoměrně a současně s vyšším pohybem vzduchu může být u radiátorů vyšší víření prachu. Oproti tomu interiér, kde je instalováno podlahové topení, je vyhříván odspoda a více rovnoměrně.
Teplota vody v otopné soustavě a reakční doba systému
Podlahové vytápění pracuje (z důvodu styku s chodidly) s nižší teplotou vody (běžně kolem 25 °C) než klasický radiátor. Teplota podlahy, respektive teplota nášlapné vrstvy by podle bezpečnostních předpisů neměla v obytných místnostech přesáhnout 29 °C. Udává se, že u podlahového vytápění je i delší reakční doba – chce-li uživatel místnost rychle vytopit, radiátory mají na jeho požadavek pak reagovat pružněji.
Věc je ale složitější. Podlahové vytápění se sice zdá být pomalé, ale většinou jen proto, že v těsné blízkosti rozehřátých radiátorů je nápadně tepleji, než jinde v místnosti. Důležité ale je, že teplý vzduch, jenž proudí od radiátorů vzhůru, ohřívá strop, a to víceméně rovnoměrně v celé jeho ploše. A tento strop pak (už) sálavě ohřívá celou místnost. Oba teplosměnné děje se doplňují.
Říká se také, že podlahové topení není často vhodné například do starších, nezateplených objektů (s velkými tepelnými ztrátami), stejně tak v rekreačních budovách (chalupy, chaty) lépe poslouží radiátor, který interiér vytopí rychleji.To je ale jen pocit; rovnoměrné a všude v místnosti příjemné teploty se rychleji docílí kvalitním podlahovým vytápěním.
Nezanedbatelný vliv na rychlost prohřátí interiéru s podlahovým topením má i celková skladba podlahy, včetně typu podlahové krytiny (nejlepší je v tomto ohledu PVC, dlažba nebo vinyl). Při použití potěru s vysokou tepelnou vodivostí je reakční doba celého systému kratší (podlaha se rychleji ohřeje a také rychleji zchladne).
Se zmiňovanou teplotou vody v otopné soustavě souvisí i volba typu zdroje tepla. Zatímco podlahové topení může fungovat ve spojení s jakýmkoli kondenzačním kotlem i tepelným čerpadlem, kombinace tepelného čerpadla a radiátorů není tak efektivní (ne však nereálná). Pokud mají radiátory pracovat s nižší teplotou vody, musejí být adekvátně nadimenzované (tzn. musejí být například rozměrnější). Běžná tepelná čerpadla dosahují maximální teploty výstupní vody 55 až 65° C, proto mohou být připojena pouze na nízkoteplotní topné systémy. Pokud má tepelné čerpadlo i funkci chlazení, je v horkých letních dnech možné využít podlahový systém také pro chlazení.
Kombinace podlahového topení a radiátorů
Přesto mnoho uživatelů tepelného čerpadla volí kombinovaný topný systém – tedy podlahové topení i radiátory. Například v ložnicích, které během dne neobývají, upřednostňují radiátory, a v místnostech, kde je méně místa, nebo v dětských pokojích, kde si děti hrají převážně na zemi, instalují podlahové topení. To je ideální volbou také třeba pro zimní zahrady, kde zajistí tepelnou pohodu, a navíc zabrání rosení skel. V koupelnách bývá z důvodu zvýšení uživatelského komfortu častá kombinace obojího – jak „vyhřívané“ podlahy, tak otopného tělesa například v podobě takzvaného žebříku. V případě kombinace podlahového topení a radiátorů je však třeba zvolit správný typ topné soustavy, která dokáže ovládat dva topné okruhy pracující s vodou o různé teplotě.
Tepelné čerpadlo jako významný krok k soběstačnému domu
Dům, o němž je řeč, je přestavbou rodinného domu na administrativní budovu s možností její zpětné adaptace na bydlení či kombinaci obojího. Dům není formálně „pasivní“, avšak v…
Provozní a pořizovací náklady
Pořizovací náklady v případě klasického radiátorového systému jsou v současnosti stále o něco nižší než náklady na teplovodní podlahové vytápění. Podlahové topení je však (u rekonstrukcí a novostaveb) efektivnější, a jelikož pracuje s nižší teplotou vody, vyznačuje se i nižšími provozními náklady (z toho plyne i kratší doba návratnosti investice). Na druhou stranu, v případě závady je oprava podlahového topení náročnější, a to z důvodu horší přístupnosti.
