Termoreflexní stavební fólie

Stavební tepelně izolační fólie představují ekonomicky zajímavou cestu k úsporám energií potřebných k vytápění objektu. Hledat cesty finančních úspor je v dnešní době, kterou charakterizuje prudký růst cen stavebních materiálů, prací i energií, stále aktuálnější. Těžko bychom však nalezli investora, který by chtěl šetřit na kvalitě. Bere položku po položce, až se dostává k izolaci střechy a k zateplení. Tady je ale rozhodování trochu složitější než třeba u výběru dlaždic nebo sanitární keramiky.

Pokud investor při výběru střešních izolací a zateplení investuje větší částku a své stavbě dopřeje „teplejší kabát”, v budoucnu se tím zcela jistě sníží částky, které bude nutné vynaložit na vytápění (předpokládáme, že montáž proběhne kvalitně a v souladu s doporučením výrobců). Bude-li však investor šetřit na tak zásadní položce, jako je izolace střechy a zateplení, mohou se účty za vytápění stát v budoucnu majitelovou či uživatelovou noční můrou. A nebude to dáno jen vyšší spotřebou, ale také neustále rostoucí cenou za energie.

Ideální způsob zateplení je takový, který maximálně sníží tepelné ztráty domu, a to tak, aby se návratnost vstupní investice mohla počítat v letech a nikoli v desetiletích. Avšak při prostudování cen dodavatelů izolačních materiálů se může zdát, že uskutečnění těchto požadavků zůstane ve sféře nesplnitelných přání. Jedno zajímavé řešení se nabízí v podobě termoreflexních folií. Jde jen o to, opustit roky zaběhnutá řešení a nalézt něco nového, co sice již existuje a funguje někde jinde, ale náš konzervativní přístup nám brání použít metody, které nejsou tak osvědčené.

Termoreflexní materiály

Princip fungování termosky na nápoje je starý již více než 100 let a miliony lidí tuto nádobu používají každý den. Ráno horký čaj nebo kávu nalijeme do připravené termosky, dobře ji uzavřeme a na dlouhé hodiny tak máme zajištěn teplý nápoj, i když se pohybujeme třeba v mrazivém horském terénu. Termoska má totiž po celém svém obvodu dvojitou stěnu a dutinu v tomto plášti vyplňuje vzduch. Lépe než vzduch dokáže izolovat vakuum.

Všechny tyto termoizolační láhve jsou navíc vyrobeny z lesklého nerezového kovu, nebo přímo ze skla se zrcadlovou úpravou. Tyto materiály odráží teplo zpět do nádoby a nedovolí mu, aby stěnou proniklo. Pokud tedy tento efekt funguje u termosek a hrnků s dvojitou stěnou, proč by nemohl využit také v oblasti tepelných izolací staveb?

Princip je jednoduchý. Vždy se jedná o vícevrstvý materiál. Vzduchovou mezeru termosky nahrazuje u termoreflexních izolací bublinková folie, ve které je vzduch neprodyšně uzavřen, a tím se dosahuje tepelně izolačních vlastností. Další vrstvou je zmíněné „zrcadlo”.

Zpravidla tuto odraznou vrstvu tvoří rozprášený hliník, nanesený na pevnou plastovou folii, která je spojena jako další vrstva s bublinkovou folií. Hliník je nanášen z vnitřní strany, čímž je chráněn proti mechanickému poškození, stárnutí a korozi. Reflexe tohoto povrchu je 95 %, což odpovídá emisivitě ε = 0,05. Odpor při přestupu tepla sáláním mezi dvěma takovými povrchy je r_K = 6,8 m²K/W. Všechny vrstvy jsou zataveny do jediné folie.

Srovnání vlastností

Nabízí se otázka, v čem je tepelně izolační funkce termoreflexní folie lepší než běžné izolace? Obvyklá parozábrana z jednovrstvé folie má schopnost eliminovat ztráty prouděním neboli konvekcí, kondukční složku přenosu tepla však nijak výrazně nesníží. Minerální vlna skýtá velmi dobrou ochranu proti kondukci, ale bez parozábrany by konvekce byla zbytečně vysoká, zvlášť pokud není montáž provedena zcela pečlivě.

Běžné jednovrstvé reflexní folie mají poměrně dobrou reflexi, ale většinou dochází k jejich ohřevu a následné kondukci, což snižuje jejich účinek. Navíc nemůže být vždy dokonale zajištěna ochrana proti mechanickému poškození a korozi reflexní vrstvy. Nedostatky výše zmíněných izolantů eliminuje právě termoreflexní folie na bázi třívrstvého materiálu s uzavřenou vzduchovou vrstvou. Navíc přispívá ke zvýšení produktivity montáží, neboť se jedná o jediný materiál s kumulovanou funkcí tepelné izolace a zároveň parozábrany (S_d > 380 m).

Otázka nákladů

Abychom porovnali cenu termoreflexních folií vůči „klasickým materiálům”, je třeba vzít v úvahu jejich tepelně izolační funkci i funkci parozábrany.

Třívrstvá termoreflexní folie pod označením Sunflex vykazuje hodnotu tepelné vodivosti λ = 0,004 W/(mK) a dosahuje tepelného odporu 1,0 m²K/W (při zachování doporučeného odstupu 2 cm před reflexní plochou). Takových hodnot by bylo možné dosáhnout s cca 5 cm vrstvou běžné minerální vlny.

Sečteme-li tedy náklady na 1 m² běžné minerální vlny o síle 5 cm a běžné parozábrany, dostáváme se k ceně, za kterou lze pořídit „standardní izolaci” o stejné užitné hodnotě jako 1m² termoreflexní folie Sunflex. Cena folie Sunflex roof in však dosahuje pouze dvou třetin této částky. Termoreflexní folie se navíc na rozdíl od minerální vlny a parozábrany montuje v jediném pracovním postupu.

Jediná třívrstvá fólie s 2 cm odstupem od okolních ploch nahradí 5 cm tepelné izolace z minerálních vláken. Z toho plyne, že tyto výrobky dokáží výrazně zvýšit tepelný odpor celé střešní skladby, i když se jen s fólií Sunflex bez dalších vrstev izolace v našich zeměpisných šířkách neobejdeme. Termoreflexní fólie Sunflex roof in jsou však vítaným doplňkem minerální vlny, protože přispívají ke snížení ztrát tepla v zimě a v létě ještě účinněji brání přehřívání obytného prostoru.