Úvodník 02/2011

Lékaři jsou asi posledním vysokoškolským povoláním, které se u veřejnosti těší úctě a vážnosti. Těžko říct, co s tím udělají válečné nájezdy typu DO („Děkujeme, odcházíme„) na peníze spolubližních. U některých lékaři možná ztratí svatozář, pro jiné se stanou vzorem k následování. Takových fronta je dlouhá.

Celá věc by nestála za řeč, kdyby zdravotní reforma nechala v rezortu působit tolik poplivávanou ruku trhu. Aby si každý mohl nevybrat lékaře, ordinaci a nemocnici, které dostal přídělem ještě z dob soudružek a soudruhů. A kdyby druhý paragraf reformy zněl, že lékař, ordinace a špitál dostane jen to, co pacienti zaplatí. Jinak že musí buď slevit z požadavků, shánět více pacientů nebo odejít. Přesně v tak tvrdých podmínkách ještě stále pracuje hrstka lidí (a faktických daňových poplatníků), ale přestává je to už bavit.

Akce DO je příznakem těžké choroby celé české společnosti. Stále méně lidí se chce a dokáže prosadit samostatně. Mj. i proto, že je volná soutěž zdeformovaná dotacemi, korupcí, protekcí, sociální péčí o nemakačenky a levušenky, jakož i jinými formami přetahované o peníze. A tak se obyvatelstvo začíná skládat povětšinou z nesamostatných lidí, kteří se houfují, aby své potřeby vyválčili, nebo kteří spoléhají na almužnu.

Za dávných časů, kdy se darwinisticky přirozeně začal v lůně přírody rodit člověk, nebyl život snazší. Už tenkrát se člověk musel houfovat a válčit, aby si vybojoval bytí uvnitř přírody a později i mezi lidmi. Pár jedinců ale přišlo na to, že loupení a zabíjení není jediný způsob obživy, a začali vymýšlet vynálezy, aby je měnili za potravu a jiné statky. Tito skvělí prapředci jsou zakladateli civilizace, jež se vyznačuje především tím, že z části válečníků se vyvinuli obchodníci. Vůbec to neměli lehké, protože válečníci, nemajíce co měnit, jim zboží kradli.

Říká se, že v každé lidské profesi, včetně kominíků, lékařů atd., je 10 % tahounů, 80 % jakž-takž a 10 % neschopných. Nespíš to platí i pro obchodníky, nositele civilizace a faktické daňové poplatníky.

S tím rozdílem, že těch opravdových zatím možná ještě je 10 %, ale stále víc z nich se dává na stranu bojovníků. Na stranu lidí, kteří pasivně a zbaběle nechávají přetéct kalich a pak se vydají na válečnou stezku.