V Hradišti dozrál Květák
V Uherském Hradišti se v těchto dnech dokončuje velmi zajímavá stavba. Podle návrhu brněnského ateliéru NEW WORK bude nevábná proluka naproti městské knihovny zaplněna moderním polyfunkčním domem.
Záměrem investora, který již společně s ateliérem New Work a jeho hlavním architektem Svatoplukem Sládečkem zrealizoval polyfunkční dům na náměstí Míru ve Zlíně, bylo vystavět soudobý městský palác, obsahující kromě obchodních a administrativních ploch i prostory pro bydlení, kavárnu a fitness. Investor uspořádal vyzvanou soutěž a z pěti návrhů si vybral návrh ateliéru Svatopluka Sládečka. Sám pan architekt přiznává, že soutěžní návrh si ne zcela dobře poradil s obtížnou parcelou, na níž už stál suterén rozestavěného domu. Současná podoba domu se vrátila k první skice, kterou ale architekti opustili a do soutěže přihlásili jiné řešení. Stavební projekt zpracovala projekční kancelář GG ARCHICO z Uherského Hradiště.
Respekt k okolí
Polyfunkční dům se nachází v nesourodé městské zástavbě a hlavním úkolem architektů bylo reagovat na okolní kontext a zároveň udržet suverénní moderní podobu stavby. V bezprostřední blízkosti se nachází eklektická budova původní synagogy, která dnes slouží jako městská knihovna, přes ulici stojí obchodní dům z období socialismu a do ulice Františkánské musela novostavba dodržet měřítko sousedních domů. Architekt prokázal citlivost k okolním architektonickým pólům a ve hmotě stavby úspěšně reagoval na všechny.
V přízemí paláce se nachází pasáž propojující ulice Hradební a Františkánskou. Pasáž zkracuje cestu z autobusového nádraží do centra města a lze očekávat, že bude stejně jako ostatní prostory v domě hojně navštěvována obyvateli. Dům tak zapadá do okolí nejen svým tvarem, ale i provozem. Jakoby sem vždycky patřil.
Rozevlátý kabát
Při navrhování fasády se architekt inspiroval tvaroslovím sousední synagogy a obloučkový dekor přetransformoval do zvlnění, čímž úspěšně zjemnil měřítko domu. Plasticky zvlněná fasáda navíc během dne na severní straně zachytává sluneční paprsky a zlepšuje světelnou pohodu v interiéru. Pravidelné vlny nesou genetickou informaci vlnitého plechu, který parcelu po dlouhá léta obklopoval. Díky zvolené koncepci dům působí v kontextu okolního města sebevědomě, avšak smířlivě.
Hra s fasádou v Hradišti má v dějinách architektury silnou tradici. Prvním propagátorem konceptu oddělení fasády od nosné konstrukce stavby byl Le Corbusiér, jehož 5 bodů moderní architektury nedává tvůrcům stále spát. Rovněž skulpturální pojetí formy domu je příbuzensky corbusiérovské. V Hradišti však nebylo možné uplatnit klasickou Corbusierovskou fintu se skeletem, poněvadž základy rozestavěného domu předurčily jiné rozmístění sloupů než by bylo optimální. Z tohoto důvodu bylo potřeba navrhnout lehký plášť, který by však splňoval všechny současné technické parametry a zavěsit jej na vodorovné konstrukce pater. Fasáda domu je tedy zavěšena na ocelové konstrukci, čímž se dispozičně uvolnil obchodní parter v přízemí a je možné jej efektivněji využít nebo v budoucnu přestavět. Statik si s obtížnými podmínkami poradil na výbornou.
Pórobeton – ideální řešení
Zajímavá byla i cesta k materiálovému řešení fasády. Původně uvažovaná copilitová respektive celoskleněná fasáda se ukázala jako liché řešení. Především z hlediska údržby, stárnutí stavby a rovněž nereagovala na okolní kontext. Architekt prosadil i přes počáteční nedůvěru stavební firmy a investora použití pórobetonových tvárnic Ytong, s nimiž má dlouholeté zkušenosti. Díky hmotnému materiálu fasády více vynikl koncept závoje s pravoúhle zaříznutými hliníkovými okny.
Sládečkova architektura se vyznačuje plastickým skulpturálním pojetím a snadno opracovatelný pórobeton se pro ni nadmíru hodí. Podíváme-li se například na jeho vilu v Kroměříži na Barbořině nebo rodinný dům v Míkovicích nad Olšavou, objevíme šťastné prolnutí formy a materiálu. Především oblá nároží a vyvážené kompozice fasád jsou jednoduše realizovatelné v pórobetonu.
Vlnovky v Hradišti byly řezány na míru přímo na stavbě podle šablon. V návrhu bylo na ruční opracování tvárnic myšleno a poloměry vln se opakují. Díky přesnému sesazení bloků neexistují na fasádě tepelné mosty a hospodárnost zdění respektive omítání je vynikající. Nízká hmotnost pórobetonu nezatížila stávající základy nad únosnou míru.
Výsledný vzhled fasády dotvoří skleněný obklad malého formátu, jehož hlavním úkolem bude rozehrávat světelné nuance a odrážet paprsky do interiéru. Marně hledám v české architektuře podobný velkorysý koncept designu fasády. Uherské Hradiště realizací polyfunkčního domu, jemuž se začalo říkat podle jeho signifikantní formy Květák, získá zajímavou ukázku současné architektury, která na sebe jistě upoutá pozornost veřejnosti. Podle dosavadních zpráv se dům obyvatelům líbí, což nebývá u moderní architektury obvyklé.
Identifikační údaje ke Květáku
Účel stavby: Polyfunkční objekt
Místo stavby: Uherské Hradiště
Zastavěná plocha: 620 m2
Autor návrhu: studio NEW WORK, Brno
Generální projektant: GG ARCHICO, spol. s r.o.
Subdodavatel: Hork UB, s.r.o.
Dodavatel stavby: PSK - Průmyslové stavby a konstrukce a.s., Zlín
Realizace: v realizaci, dokončení 5/2006
Významný dodavatel: Xella Pórobeton CZ s.r.o. (obvodový plášť z pórobetonu Ytong tl. 300 mm + zateplení, příčky)
