V komunitních zahradách je pěstována jak zelenina, tak sousedské vztahy

Komunitní zahradničení slouží nejen k produkci potravin, ale je rovněž příležitostí pro sousedská setkávání či prostředkem zkvalitňování lokálního mikroklimatu. Trend zahrad na sídlištích a ve vnitroblocích započal už před lety v pražských městských částech a postupně se rozšířil do celého Česka. Zeleninové záhony či pobíhající drůbež nyní oživují veřejný prostor už ve většině našich měst, jmenujme třeba Turnov, Brno či Semily.

Hlavní motivací lidí ke členství v některé z komunitních zahrad bývá touha po výpěstcích vlastní zeleniny v bio kvalitě a také společenský rozměr, který tato volnočasová aktivita nabízí. Umožňuje vzájemný styk osob různých společenských skupin i mezigenerační setkávání, a zlepšuje tak lokální mezilidské vztahy, jimž současná digitální doba příliš nenahrává. Zahrady mohou sloužit nejen jednotlivcům a rodinám, lze je využívat i jako výukový prostor pro mateřské a základní školy. Komunitní zahrady mohou plnit dokonce integrační funkci (mezi členy se vyskytují i osamělí senioři či dokonce jedinci s trestní minulostí). Jsou rovněž ideálním prostorem pro pořádání menších kulturních akcí či oslav.

Městské tepelné ostrovy

Fenomén městských tepelných ostrovů není novinka. V Austrálii či USA se jedná o téma, které je projednáváno na všech úrovních vlády. I česká architektonická obec si je vědoma…

Pozemek

Co je potřeba učinit, aby zahrada mohla vzniknout? V první řadě musí organizátor nalézt vhodný pozemek, nejlépe takový, který disponuje vhodnými podmínkami k pěstování, na němž dochází k adekvátnímu oslunění, ale který rovněž nabízí stinná místa pro odpočinek či výsadbu stínomilných rostlin. Při rozhodování, kde budou záhony situovány, se zaměřte i na kvalitu půdy. Důraz klaďte také na přístup k vodě či možnost výstavby akumulačních nádrží na dešťovku, zahradníci se neobejdou ani bez přístupu k elektrické přípojce. Pozemek je následně vhodné alespoň náznakem oplotit, hodí se také uzamykatelný přístřešek, do nějž lze ukládat různé nářadí.

Střešní zeleň

Zajímavou alternativou komunitní zahrady je střešní zahrada. Jde bezpochyby o složitější řešení – střecha domu musí staticky a konstrukčně vyhovovat. Zřizují se obvykle na novostavbách, v nichž je s nimi počítáno od počátku projektu. Na starších budovách je lze zřídit také, ale v takovém případě jejich vzniku předchází odborné statické posouzení, z něhož vyplyne, která místa střechy jsou zatížitelná a nakolik. Je samozřejmě zapotřebí zajistit i vhodný přístup na střechu, která musí splňovat řadu bezpečnostních parametrů včetně prevence pádu z výšky. Biomasa, která vzniká na střešní zahradě, pak může být kompostována přímo v místě vzniku, dovoluje-li to prostor a jeho vlastnosti, případně ji lze odvážet a nechat likvidovat externě.

Město a legislativa

Zakladatelem komunitní zahrady může být jak soukromá osoba, tak město. Důležité je provést v první řadě průzkum v okolí místa, kterého se projekt týká. Autor záměru by měl potenciální zájemce o zahradničení zapojit do procesu tvorby prostoru a zohlednit jejich potřeby. Komunitní zahrada by měla pro účely dalšího fungování v ideálním případě získat právní statut. Jeho nejjednodušší formou je zapsaný spolek (zkratka z.s.), případně zapsaný ústav (zkratka z.ú.).

Tipy a doporučení pro výstavbu zahradního sklípku

Dnes tolik popularizovaný zdravý životní styl jde ruku v ruce s pěstováním vlastní zeleniny a ovoce. Abychom však zachovali vypěstované produkty jedlé co nejdéle, je nutné je…

Je-li komunitní zahrada v souladu s územním plánem obce a vyroste na jejím pozemku, výhody z toho plynou nejen členům zainteresované komunity, ale rovněž městu – snižují se náklady na údržbu veřejné zeleně. Obvykle má tento typ aktivit na starosti Odbor životního prostředí, kde je zapotřebí zažádat o souhlas se záměrem, jednání se vedou také na Odboru správy městského majetku.

V okamžiku, kdy má vzniknout zahrada například v městském vnitrobloku, je nutné vyřešit veškeré majetkoprávní vztahy. Zahradě by měl být navíc vyhrazen jen takový prostor, který nebude omezovat sousedy, jež se nechtějí na zahradničení podílet. Důvodem jejich postoje může být kupříkladu snaha o zajištění dostatku parkovacích míst či potřeba klidu. Pokud vezmou tvůrci zahrady tyto požadavky v úvahu hned na počátku, vyhnou se do budoucna možným sporům.

Je vhodné zřídit jakousi pozici koordinátora zahrady, který je v ideálním případě odměňován z příspěvků členů. Lze také najmout odborného poradce, který občasně zahradu navštíví a pomůže se spornými přístupy místních zahradníků. Veškerá činnost všech členů je přitom udržována v mezích daných provozním řádem zahrady (také ten je nutné vypracovat ještě před započetím provozu). Řád mimo jiné určuje způsob pěstování a hospodaření, nejčastěji je zřizovatelem vyžadováno respektování ekologických principů.

Co by žádná komunitní zahrada neměla v ideálním případě postrádat

• kompostér
• vyvýšené záhony
• zahradní domek k uskladnění nářadí
• akumulační nádrž na dešťovou vodu
• odpadkový koš na směsný komunální odpad
• toalety
• odpočinkový prostor ve stínu s lavičkami a stoly
• pevný přístřešek pro možnost setkávání v období dešťů
• hrací prvky pro dětské návštěvníky

Zelené ostrovy a biodiverzita

Jakákoli zahrada samozřejmě přispívá k minimalizaci efektů takzvaného městského tepelného ostrova. Zeleň snižuje lokální teplotu v centrech obcí v létě, udržuje vyšší vlhkost vzduchu či napomáhá zadržovat větší množství dešťové vody v místě jejího dopadu. Zeleň rovněž láká hmyz a ptáky, kterým poskytuje útočiště či potravu. Pozitiva, která komunitní zahrady přinášejí ve směru k životnímu prostředí, jsou ještě podpořena například kompostováním, díky kterému ubývá bioodpadu, který by jinak končil na skládkách.

Frýdek – Místek

Zprávu o tom, že budou založeny nové minizahrádky ve formě vyvýšených záhonů v sídlištní zástavbě, přinesl nedávno i Odbor kanceláře primátora Města Frýdek – Místek. Realizovány budou mezi panelovými a řadovými domy na několika místech, vznikat mohou následně i na jiných plochách veřejné zeleně ve vlastnictví města, o které lidé projeví zájem. Vyvýšené záhony budou vyrobeny ze dřeva a naplněny zeminou, občané si je budou moci od města pronajmout za 400 Kč na rok.

O drobných zahradních projektech a kráse dřeva

Naši redaktoři se pustili do ručních prací a zahradního kutilství. Tentokrát se zaměřili na dřevo a výrobky z něj. Letos u nich doma proto vzniklo hned několik inspirativních…

„K minizahrádkám na sídlištích se mohou někteří stavět skepticky. Nicméně věřím, že lidé z bytových domů uvítají možnost vypěstovat si pod okny vlastní zeleninu nebo květiny. Navíc si troufám říct, že spojíme příjemné s užitečným. Zahradničení spojuje lidi, věřím, že kromě zdravých a voňavých výpěstků bude možné pěstovat i vřelé sousedské vztahy, které spolu s upraveným okolím přispívají ke spokojenějšímu bydlení. A minizahrádky jistě přispějí i ke kultivaci veřejného prostoru a pomohou proměnit nevlídné a neosobní vnitrobloky a dvorky v příjemný prostor lákající k relaxaci i setkávání,“ řekl náměstek primátora Radovan Hořínek s tím, že na výrobu a instalaci minizahrádek, včetně dovozu zeminy, je vyčleněno v rozpočtu 300 000 korun, což znamená, že po městě může být nainstalováno až šedesát čtvercových minizahrádek.

Kladno

Komunitní zahrady vznikají i v Kladně, jedna z posledních s názvem Václavák vznikla v centru kročehlavského sídliště loni v létě. Je částečně oplocena paletovým plotem a obsahuje 27 vyvýšených záhonů. Její součástí je i kompostér či hmyzí hotel. Kromě této nové zahrady se v Kladně nachází od roku 2014 komunitní zahradní prostor, který byl tenkrát zřízen v rámci projektu Revitalizace sídliště Kročehlavy.

Městská zeleň v českých obcích

Podobných zahrad je po republice velké množství. Vzrostlou zelení se pyšní třeba loni založená komunitní zahrada v Rožnově pod Radhoštěm. Jmenujme také již zavedený prostor Žížala na terase v Ústí nad Labem či zahradu v Nudvojovicích v Turnově. Sdílenou zahradu si loni vybudovali také v Semilech, komunitní zahradničení je oblíbené samozřejmě i v Praze (vnitroblok Mečislavova, v Nuslích atd.). Mnoho podobných projektů je k nalezení na stránce www.mapko.cz, kde si může každý najít ten svůj nejbližší.

Méně byrokracie = více

Jediný aspekt trendu, který autorka článku shledává negativním, je snaha veřejné správy tyto tendence čím dál víc regulovat. Komunitní zahradničení je bezpochyby nadmíru přínosné, leč v okamžiku, kdy budou za účelem jeho usměrňování vznikat nová úřednická pracovní místa a docházet k dohledové či kontrolní činnosti, dojde časem k logickému útlumu aktivit tohoto typu.

Permakulturní bydlení: život v souladu s přírodou i selským rozumem

Permakultura podporuje takové uspořádání zahrady, pole či domu, které je založeno na přirozeném koloběhu přírody a životě v harmonii s ní. Člověk tak ze svého okolí zdroje nejen…