Veletrh BAU 2007 nasměroval další vývoj ve stavebnictví (II)

Na letošním veletrhu BAU 2007 byly v hojné míře prezentovány nové aplikace nedávných čerstvých poznatků vědy a základního výzkumu, zajímavé technologické a konstrukční inovace, někdy velmi důmyslné a účinné. Tento článek navazuje na první část z minulého čísla.

Řízení teploty

Řízení teploty, pojem převzatý z anglického originálu Temperature (někdy také Heat) Management, znamená aktivní a cílevědomý přístup k řešení optimálního tepelného a teplotního pohodlí v budovách při vynaložení co nejmenšího množství placené a hlavně neobnovitelné energie a maximálního množství obnovitelné energie, zejména energie ze Slunce.

Minulou část tohoto příspěvku o novinkách na veletrhu BAU 2007 jsme přerušili právě uprostřed podkapitoly Řízení teploty pojednáním o tepelně akumulačních materiálech využívajících změny skupenství, které jsou označovány zkratkou PCM (z angl. Phase Change Materials). Zajímavé novinky přinesl veletrh BAU 2007 také v oblasti izolačních materiálů.

Tepelně izolační materiály

Oblast tepelných izolací ve stavebnictví na začátku roku 2007 lze stručně vyjádřit slovy „mohutný nástup šedého polystyrénu", který je v Německu znám pod obchodní značkou Neopor, u nás již také pod značkou NeoFloor a GreyWall, se kterými vloni přišla společnost Rigips.

Šedý polystyrén

Šedý polystyrén je expandovaný polystyrén, do jehož perlí (koplenu) je v prvovýrobě přidán grafitový prášek nanometrových rozměrů. Po vypěnění perlí je do struktury pěnového polystyrénu zafixována hustá prostorová síť z izolovaných grafitových nanočástic, vzdálených od sebe několik mikrometrů. Tato síť špatně propouští tepelné záření o vlnové délce cca 10 mikrometrů.

Důsledkem je, že je v šedém polystyrénu výrazně potlačen radiační (sálavý) mechanismus šíření tepla, čímž se sníží jeho tepelná vodivost ve srovnání s bílým polystyrénem. U materiálu s objemovou hmotností 15 kg/m³ to znamená snížení součinitele tepelné vodivosti z 0,0375 W/(mK) pro bílý polystyrén na 0,0320 W/(mK) pro šedý. V praxi lze hodnoty 0,0320 W/(mK) docílit i s bílým pěnovým polystyrénem, ale o dvojnásobné objemové hmotnosti kolem 30 kg/m³.

Použitím šedého polystyrénu tak lze pro dosažení požadované tepelné izolace použít poloviční hmotnost materiálu než v případě bílého polystyrénu.

S nepříliš velkou nadsázkou mohl návštěvník veletržních stánků s tepelně izolačními materiály a systémy konstatovat, že byl bílý expandovaný polystyrén nahrazen šedým.

Multipor

Společnost Xella se na veletrhu BAU 2007 prezentovala kompletním zdicím systémem výstavby založeném na pórobetonu, stavebním systémem z vápenopískových cihel a systémem suché výstavby založeném na sádrovláknitých a cementovláknitých deskách a silikátovou tepelnou izolací Multipor.

Pórobetonový stavební systém je podle slov technické obsluhy na stánku Xella relativně mladý. Nepřekvapuje tedy, že se v Německu zatím ani zdaleka neprosadil mezi zdicími materiály tak, jako v České republice. Přesto obrovská účast na stánku naznačovala, že o výrobky z pórobetonu je ze strany návštěvníků veletrhu BAU 2007 zájem. To, co z výrobků společnosti Xella u nás nelze běžně koupit, ale v Německu ano, je pozoruhodná porobetonová izolace Multipor, jejíž základní vlastnosti ukazuje tab. 1.

Multipor je minerální, silikátová izolace, stručně řečeno je to vysoce porézní pórobeton. Je ideální jako dodatečná kontaktní tepelná izolace pro všechny obvodové konstrukce z pórobetonu včetně sklonitých a plochých střech, kde nahrazuje např. polystyren. Německý prospekt ale deklaruje použití tepelné izolace Multipor i na jiné systémy zdiva, než je pórobeton, např. na cihelné zdivo. Podrobně, včetně konstrukčních detailů při napojení stropů nebo střechy na svislou stěnu, se rozepisuje i o aplikaci Multiporu z vnitřní, tedy teplé strany obvodové stěny.

Povrchy

Ačkoli v následujícím textu nepůjde řeč o převratných novinkách, nevšední pozornost věnovali vystavovatelé pohledovému řešení stěn, stropů, podlah a různých dalších pohledových částí konstrukcí. Jasným trendem je nejen věrné podání dřevěných, kamenných, betonových nebo cihelných povrchů – často ve starobylém provedení, ale také možnosti kombinovat různé povrchy v rámci jediné stavby nebo i místnosti. V nové stavbě není dnes žádné tabu např. stylový bar připomínající vinný sklípek z režného cihelného zdiva s typickými oblouky a napodobeninami dřevěných trámů. Reprodukovat takové povrchy postaru s použitím původních technologií výstavby a při použití původních materiálů je buď nepřiměřené nebo dokonce nerealizovatelné. Cestou levnější, přesto vkusné a efektní laminátové napodobeniny, která se aplikuje jako krycí materiál na původní konstrukci, se vydala španělská společnost Total Panel System, která na veletrhu BAU 2007 představila pod stejnou značnou lehké vrstvené laminované reprodukce různých povrchů a tvarů pro použití do interiérů i ven (Obr. 6 až 8).

Samočistitelné povrchy

Jeden z největších stavebních trháků v oblasti materiálů, který se váže k samému počátku tohoto tisíciletí, byla průmyslová realizace samočistitelných povrchů. Předpokládalo se, že samočistitelné úpravy budou aplikovány na fasády, okna, střechy, dále na vnitřní obklady, vany, WC atd., zkrátka všude tam, kde jsou vysoké požadavky na čistotu a hygienu nebo tam, kam je špatný přístup. Světlo světa spatřili dva hlavní aspiranti na samočistitelnost.

Systém, jehož reperezentantem je povrchová úprava Hydrotect, je založen na vysoké hydrofilitě, která je vyvolána katalyticky, totiž dopadem ultrafialového slunečního záření. Povrch se pak stane natolik hydrofilním, že jakoukoliv špínu první vodní sprška podplaví a unese pryč. Doprovodným jevem je výrazná antibakteriálnost a odbarvovací účinek způsobený uvolněním peroxidických a hydroxylových radikálů. V tomto časopise jsme o tomto typu psali v [1].

Druhý systém je založen na lotosovém efektu, který byl průmyslově napodoben ještě před Hydrotectem. Na rozdíl od předešlého případu je „lotosový" povrch silně hydrofóbní. Každá kapička vody se na tomto povrchu sbalí do kuličky a odkutálí se pryč. Teorie říká, že přitom na sebe nabalí prach a nečistoty, takže je povrch také zakrátko čistý. K dosažení takto hydrofóbního povrchu byla využita nanotechnologie, pomocí níž byly na samočistitelném povrchu velice jemné „nano" chloupky. Také o tomto typu samočititelnosti jsme krátce psali v [2].

Co je lepší?

Pozorný návštěvník měl možnost na veletrhu BAU 2007 přímo porovnat účinky obou typů samočistitelnosti. V expozici firmy ERLUS v pavilonu A3 probíhala prezentace pálené střešní tašky se samočitícím lotosovým efektem. A o kousek vedle – v pavilonu A6 – pak souběžně probíhala prezentace keramického obkladu se samočistící povrchovou úpravou Hydrotect.

Podle poznatků redakce z obou prezentací byl v tomto veleržním soupeření blíže k vítězství Hydrotect. Bylo to především proto, že na stánku ERLUS nebyla obsluha technicky vůbec připravena samočistící efekt na svých střešních taškách demonstrovat. Naopak na rozlehlém stánku Agrob Buchtal byl demostrován srovnávací pokus, při kterém byl porovnán neznámý keramický střep s lotosovou povrchovou úpravou (nebyla to ale taška ERLUS) s keramickým střepem z produkce Agrob Buchtal s povrchovou úpravou Hydrotect.

Těžište pokusu spočívalo v tom, že hydrofilní úprava Hydrotect si poradila i s mazlavou kašovitou špínou od oleje, kdy už dvě tři spršky vody tuto špínu podplavily a unesly, kutálející kapky vody na lotosovém povrchu mazlavou olejovitou špínu neodstranily.

Literatura a zdroje:

[1] Hejhálek, J.: Jak funguje Hydrotect, Stavebnictví a interiér č. 5/2001.
[2] Hejhálek, J.: Bramac Protector - nový rozměr skládané střešní krytiny, Stavebnictví a interiér č. 3/2003.