Velkoformátové tvárnice Ytong a Silka urychlily výstavbu bytového domu IconiK
Na začátku srpna 2024 předal tým Ing. Petra Čeňka z Divize 3 společnosti Metrostav dokončený designový bytový dům IconiK. Při jeho výstavbě byly k vyzdění stěn a příček použity pórobetonové tvárnice Ytong a vápenopískové tvárnice Silka včetně velkoformátových prvků Ytong Jumbo a Silka Tempo.
Autorem projektu bytového domu IconiK, který získal speciální ocenění v rámci České ceny za architekturu 2024, jsou architekti z ateliéru „EDIT!“, developerem pak KARLÍN GROUP pod vedením Serge Borensteina a Jana Ludvíka, který stál mimo jiné u zrodu nové éry Karlína, jeho urbanistického rozvoje a modernizace infrastruktury.
Dvě hmoty respektující původní rozložení pozemku
Budova IconiK je opticky rozdělena na dvě části. Vyšší, úzkou o devíti nadzemních podlažích a nižší, širší osmipodlažní. Byty oddělují od ulice francouzská okna, otevírající se do lodžií. Optické rozdělení fasády umocňují na zakázku ručně vyrobené keramické pásky ve dvou odstínech režných cihel, jež odkazují na tradiční vzhled industriálních objektů starého Karlína.
Ve třech podzemních podlažích, která zabírají celý půdorys parcely, se nachází stání pro 38 vozů, obsluhovaný autovýtah, 48 bytových sklepů a technické zázemí domu. V parteru jsou umístěné dvě komerční jednotky, připravené na provoz restaurace nebo bistra a vstupní hala ke 48 bytům s dispozicí převážně 1+kk až 3+kk ve vyšších patrech. Pomyslnou třešničkou na dortu je pak velký střešní dvoupodlažní mezonet.
Kombinace železobetonu, pórobetonu a vápenopískových tvárnic
Dům je založený na vrtaných pilotách a milánských stěnách, které zajišťovaly stavební jámu. V suterénu doplňují obvodové i vnitřní stěny sloupy, železobetonové konstrukce ve styku se zeminou jsou vodonepropustné. Stropy jsou železobetonové monolitické, stejně jako stěny v 1. až 3. nadzemním podlaží. Výše nalezneme stěny vyzdívané z pórobetonových tvárnic Ytong Jumbo a vápenopískových tvárnic Silka Tempo, šikmé zastřešení vymodelovaly dřevěné trámy.
„Původní projekt počítal s komplet železobetonovou konstrukcí stropů i stěn, ale ve shodě s generálním dodavatelem stavby jsme došli ke změně, která výrazně zrychlila realizaci celého projektu. Pro vyzdění stěn a příček vyšších nadzemních podlaží využil generální dodavatel pórobetonové příčky Ytong Klasik v tloušťkách 75, 100, 150 a 200 mm a Ytong Statik tloušťky 250 mm, kombinované s vápenopískovými tvárnicemi Silka šířky 80 a 120 mm. Na obvodových stěnách se uplatnily velkoformátové tvárnice Ytong Jumbo Statik tl. 250 mm, na nosných stěnách pak vápenopískové velkoformátové tvárnice Silka Tempo 240 mm,“ říká Jan Tinka, manažer pro klíčové projekty společnosti Xella CZ.
Výstavba s velkoformátovými tvárnicemi řeší problém s nedostatkem pracovníků ve stavebnictví a zvyšuje bezpečnost práce na stavbě
Uzavření hranic v souvislosti s pandemií koronaviru může ještě prohloubit současnou krizi spojenou s nedostatkem pracovní síly ve stavebnictví. Stavební společnosti proto hledají…
Součástí dodávky velkoformátových prvků byl i podrobný kladecí plán, který usnadnil manipulaci s tvárnicemi. Použití velkoformátových prvků na poměrně malém staveništi v centru Prahy nebylo obvyklé, ale vyplatilo se. „Počítali jsme úsporu času, pracovních kroků i zdicí malty při zdění s klasickými formáty a použitými velkoformátovými tvárnicemi a výsledky mluví za vše. Při ploše cca 800 m² tvárnic Ytong Jumbo Statik stavební firma ušetřila 143 hodin, 3 570 pracovních kroků a 1,1 tuny malty, u tvárnic Silka Tempo s plochou přibližně 1 800 m² byla úspora 564 hodin, 20 510 pracovních kroků a 3,8 tuny malty,“ dodává Jan Tinka.
Samotná stavba byla komplikovaná, limitovaná staveništěm o velikosti pouhých 210 m². Na tuto plochu bylo nutno vměstnat nejen zařízení staveniště, ale i vyhradit část pro postavení čerpadla na beton včetně plochy pro přistavení autodomíchávačů, výtahu a sil na omítku. „Nosné stěny objektu byly od 4. NP vyzdívané z velkoformátových tvárnic Ytong Jumbo a Silka Tempo. Pro výstavbu bytového domu v centru města a v proluce s tak minimální plochou staveniště jsme je využili snad jako první v Evropě,“ hodnotí průběh stavby Ing. Petr Čeněk z Divize 3 společnosti Metrostav a.s., který odpovídá též na následující otázky.
Náhrada železobetonových konstrukcí tvárnicemi Ytong a Silka na obvodových a nosných stěnách je u bytových domů velmi častá. Proč by podle vás měly takový krok zvažovat i další stavební firmy a na co by si měly dávat pozor?
Důvodů pro kombinaci monolitické konstrukce se zděnými stěnami je několik. Prvním je finanční stránka, zděné konstrukce jsou levnější než monolitické. Dalším důvodem je úspora času, realizace stěn zejména z velkoformátových prvků je podle našich zkušeností výrazně rychlejší než realizace železobetonových stěn. Výhodou této metody je i lepší využití velkých stavebních jeřábů, protože při výstavbě s velkoformátovými tvárnicemi se využívají samostatné minijeřáby, jež zajišťuje v rámci dodávky materiálu společnost Xella. To současně umožňuje lépe využít klasické velké statické jeřáby pro ostatní profese a tím dělat více činností v souběhu. Někdo se obává horší manipulace s velkoformátovými tvárnicemi, ale v tomto ohledu jsou obavy zbytečné, minijeřáby jsou velkým pomocníkem a stavbu zjednodušují a zrychlují. Úskalím může být logistika a dovoz a uskladnění materiálů. Pokud je to stavba, jako byl bytový dům IconiK, tak tam jsme museli pracovat v režimu „just in time“, což kladlo nároky na nás i dodavatele. Dodávky k nám chodily z několika výrobních závodů po Evropě – z Polska, Německa a Maďarska. Doprava tedy nefunguje stylem, že odpoledne naloží a druhý den na stavbě vykládá jako u dodávek z ČR. Pokud se však jedná o výstavbu na zelené louce, kde se dá materiál uskladnit, tam žádné úskalí není a ta výstavba je opravdu jednoduchá a rychlá.
Měli jste už dříve zkušenosti s využitím velkoformátových stavebních prvků Ytong a Silka?
Na jiných stavbách jsme pracovali s maloformátovými pórobetonovými tvárnicemi a příčkovkami Ytong, ale s velkými formáty jako Ytong Jumbo a Silka Tempo se na bytovém domě Iconik jednalo o premiéru. Tuto pozitivní zkušenost jsme uplatnili i na aktuálně realizovaném projektu v Praze-Hrdlořezích.
Co bylo to hlavní, proč jste se rozhodli pro využití velkoformátových tvárnic?
U vůbec první realizace jsme cíleně chtěli měnit železobeton za vyzdívané konstrukce a odborníci na centrále naší společnosti nám doporučili právě vápenopískové tvárnice Silka. Hlavním důvodem byla při odpovídající statice výborná akustika těchto tvárnic, navíc při stejné tloušťce jako u stěn z ŽB. Mezibytové stěny vyzdíváme tvárnicemi šířky 240 mm, zatímco klasické cihlové konstrukce mají srovnatelné akustické parametry až při tloušťce 300 mm. Je to výhodné i pro investora, protože obecně se u železobetonu pracuje s tloušťkou stěn 200–250 mm a záměnou z ŽB na Silku neubíráme plochu bytů jako při náhradě za cihlové konstrukce při obdobných akustických vlastnostech.
Tvárnice Silka spolu s železobetonem
První bytový dům Rezidence Triangl v Brně-Komíně byl dokončen v květnu 2022, druhý se začal stavět hned poté ve druhé polovině roku 2022. Při jeho výstavbě byly na rozdíl od…
Byla rychlost výstavby jediným argumentem pro využití velkoformátů, nebo při změně hrály roli i další aspekty?
Maloformátové tvárnice Silka jsme mohli použít i na bytovém domě Iconik, ale my jsme cíleně chtěli vyzkoušet právě velkoformátové tvárnice, o nichž jsme věděli, že výstavbu umí urychlit. To se nám také při výstavbě potvrdilo. Dle mých zkušeností jsou u podobných objektů velkoformátové prvky jednoznačně výhodnější, protože urychlí stavbu a navíc uleví i lidem, kteří s tvárnicemi pracují. Na nosné stěny jsou velké formáty ideální.
Jak se vám uvedený způsob výstavby osvědčuje a plánujete v této kombinaci stavebních prvků pokračovat?
My máme za sebou dvě realizace, z nichž každá byla naprosto odlišná. První realizace proběhla v centru města v proluce, logistika tady byla velice náročná. Druhá realizace je naopak téměř na zelené louce, v otevřeném prostoru. Obě jsme zvládli, samozřejmě ta druhá byla jednodušší, protože umožňovala skladovat materiál a byl tam i větší manipulační prostor. U té první jsme neměli žádné skladové plochy. Co se dovezlo, to se muselo zpracovat. Každý mezikrok něco stál, ale přesto se to dalo zvládnout. Pokud jsme to zvládli postavit z velkoformátových tvárnic v proluce v centru města, jako je Praha, tak tento model stavby lze úspěšně zvládnout i na jiných vícepodlažních objektech. Jen je potřeba počítat, že dodání velkoformátových stavebních prvků nějaký ten den trvá a že je nebude mít stavební firma na druhý den k dispozici.
Je zvolený systém výhodný oproti původně zamýšlenému monolitu i z hlediska finančního? A pokud ano, řádově o kolik %?
Je určitě levnější, přibližně o 10 %.
