Vliv výměny oken v panelových domech na následné úspory energie

Cílem filozofie podnikání v oblasti výroby plastových oken z tvrzeného PVC je dodat na trh okna s ideálními užitnými vlastnostmi při minimálních nárocích na jejich údržbu. Již zhruba po třech měsících, kdy jsme začínali s výrobou plastových oken v únoru roku 1991 a postupně jsme se uváděli na trhu, nám začínalo být jasné, že dlouho nevystačíme s výrobou běžných oken, ale že se musíme pustit do odvážnějších konstrukcí, chceme-li získat významné postavení na trhu.

Od druhé poloviny roku 1991 a v dalších letech jsme provedli řadu velkoplošných prosklení fasád z plastových profilů na průmyslových objektech, hotelích, nemocnicích, správních budovách, hypermarketech a řadě dalších staveb.

Doufali jsme, že po kladném ohlasu na přednosti plastových oken dojde i k jejich uplatnění ve vysokopodlažní výstavbě panelových domů. Ta však přecházela do útlumu a do popředí se dostával jiný konstrukční systém výstavby činžovních domů. Přesto jsme koncem roku 1992 obdrželi poptávku na dodávku a montáž plastových oken HOCO do hrubé stavby rozestavěného čtrnáctipodlažního panelového domu na jednom pražském sídlišti. Byl to jeden z posledních typů panelových domů s okny 1500×1600, dvoukřídlovými 1800×1600, 2100×1600, 2400×1600 asymetricky členěnými, jaké se v posledních modifikacích panelových domů vyskytovaly nejčastěji. Před předáním díla nám naše okna otestovala silná vichřice s poryvy větru a deště. Přestože nedošlo k žádné destrukci jediného skla ani okna, odnesli jsme si z této prověřovací zkoušky řadu cenných poznatků o chování oken při tlaku větru a hnaného deště v tlakových pásmech po výšce budovy. Začali jsme měnit počet styčných bodů na celoobvodovém kování mezi křídlem a rámem současně se změnou vztahu mezi dekompresními dutinami k odvzdušňovacím a odvodňovacím kanálkům. Současně jsme při tom sledovali otázky proporcionality plastových a dřevěných profilů původních dřevěných oken tak, aby se výrazně od sebe neodlišovaly.

Výsledkem tohoto vlastního výzkumu bylo získání certifikátu pro zabudování oken panelákových typů do výšky 70 m nad terénem.

Tento vývoj přinesl své ovoce v roce 1997, kdy jsme zvítězili v soutěži o veřejnou zakázku na výměnu dřevěných oken v havarijním stavu způsobem »per partes« ve velkém pražském sídelním útvaru. Mezi hodnocenými kriterii byl kladen důraz vedle užitných vlastností i na zachování proporcionality nových plastových oken k původním dřevěným a to z toho důvodu, aby architektonicky zůstal vzhled fasád po individuální výměně zachován a nebyl narušen některými robustními konstrukcemi plastových okenních systémů. Tímto způsobem byla realizována výměna kolem 7000 ks oken systému HOCO. Důvodem výměny po částech (individuální) byl tehdy nedostatek finančních prostředků na straně správců bytových fondů k provedení rozsáhlé celoplošné výměny oken. Dnes, po úpravě legislativy k projektování tepelné ochrany budov nabytím účinnosti zákona 406/2000 Sb. a dalších navazujících předpisů, je již situace jiná. Celoplošná výměna oken je spojena s komplexním projektovým řešením obvodového pláště budovy k zvýšení jeho tepelného odporu a hospodaření s energií.

Firma HOCO BAUELEMENTE se úspěšně podílí na těchto projektech a realizacích zejména v hlavním městě Praze, ale i na ostatních sídlištích po celé republice.
   Když jsme nainstalovali první okna do panelových domů, začali jsme jejich uživatele učit jak s nimi zacházet a jak využívat jejich předností. Narazili jsme na problém větrání.

Na jedné straně úspora tepelné energie daná konstrukcí a těsností oken a na druhé straně nutná výměna vzduchu v místnostech. Setkali jsme se s nepochopením některých uživatelů o účelnosti krátkodobého, ale intenzivního větrání oknem alespoň dvakrát denně. Abychom předešli případnému vzniku plísní v takovýchto nevětraných bytech, nainstalovali jsme dodatečně se souhlasem zadavatelů do oken fixní mikroventilaci s propočítanou hodnotou výměny vzduchu 0,5 objemu místnosti za 1 hodinu při zachování původního hlukového útlumu okna.

Standardně jsou okenní křídla vybavena vedle otevíravé a sklopné (větrací) polohy volitelnou mikroventilací ovládanou jedinou čtyřpolohovou klikou na křídle.
   Ve zvláštních specifických případech instalujeme ventilační klapkové lišty zabudované do dvojskla, případně klapkové ventilátory a tlumící komory.

Při výměně oken v některých panelových domech, zejména typu TO8.B, dochází i k výměně meziokenní vložky za novou s prokázanými parametry U = 0,37 Wm^-2K^-1 a R_w = 49 dB řazenou do okenního pásu nebo s úpravou pro komplexní zateplení celé fasády.

Vedle těchto prvků může firma HOCO dodat meziokenní vložky s požární odolností EI 30 a vyšší, splňující podmínky druhu konstrukce D1, podle ČSN 73 0802.

Vyplatí se investovat do nových plastových oken a jaká je návratnost této investice?

To je častá otázka našich zákazníků. Víme, že ceny energií neustále stoupají a budou stoupat. To není jen problém České republiky. Vede to k zamyšlení jak a kde peníze za energii, zejména tepelnou, ušetřit. Víme, že okna, která na jedné straně prosvětlují místnosti, spojují život v interiéru s exteriérem, bez nichž si nedokážeme představit bydlení, byly a jsou také nejslabším energetickým článkem tepelných ztrát. Toho jsme si jako přední výrobci oken v České republice vědomi. Proto také vývoj konstrukce moderních okenních systémů zaznamenal u nás za posledních 12 let velký pokrok, cílený na max. snížení tepelných ztrát prostupem tepla a na efektivní zhodnocování tepelné energie. Jednou z možností, jak tedy ušetřit za tepelnou energii, se nabízí výměna starých nevyhovujících oken za nová se všemi dostupnými prvky moderní energeticky úsporné konstrukce. Když shrneme dostupná fakta, můžeme provést jednoduchou rozvahu. Na rozdíl od stoupajících cen většiny druhů zboží na trhu, které díky cca 10% inflaci v posledních 10ti letech stouply zhruba o 60 %, se ceny plastových oken HOCO zvedly za stejné období cca o 9 %. V posledním období se staly cenově dostupnější i nové typy izolačních dvojskel s koeficientem prostupu tepla U = 1,1 Wm^-2K^-1, které jsou dnes již u nás běžným standardem.

Abychom získali určitou představu o tom, co výměna oken v bytě panelového domu skutečně stojí, zvolili jsme jako typický příklad byt 3 + 1 o rozloze cca 78 m² v panelovém domě bez dodatečného zateplení fasády, se čtyřmi dřevěnými zdvojenými okny o ploše cca 14 m² ve zjištěném fyzickém stavu na hranici jejich životnosti.

Nová okna HOCO systému H 130 byla navržena jako dvoukřídlová se sloupkem (ve stejném asymetrickém členění jako byla okna původní), s dvojitým těsněním, vybavená standardním zasklením o U = 1,1 Wm^-2K^-1.
   Roční náklady na vytápění bytu byly kalkulovány pro případ vytápění centrální kotelnou s cenou tepla 275 Kč/GJ. Statisticky zjištěné ztráty porovnáním úniku tepla starými a novými okny z celkových nákladů na vytápění bytu jsou uvedeny v tabulce 1 (viz. časopis).

Úspory z ročních nákladů na vytápění se pohybují od 20 do 47 % po výměně oken za nová plastová systému HOCO. Rozdíl v úsporách má přímou vazbu na fyzický stav stávajících dřevěných zdvojených oken a formu hospodaření s tepelnou energií v té které domácnosti.

Zamysleme se nyní nad tím, co by nám vynaložená investice do nových oken mohla přinést v krátkém časovém horizontu a co v budoucnosti.

Především bychom se okamžitě zbavili problému s obsluhou oken, protože převážná většina starých oken je nesnadno otevíratelná, nebo se nedají vůbec otevřít a zavřít. Také by odpadla starost s údržbou oken obnovami jejich nátěrů, zejména vnějších. Současně bychom si mohli dovolit temperovat byt na příjemnou teplotu a přitom ještě spořit náklady na vytápění. V daném příkladě zjišťujeme, že investice do nových oken se nám vrátí za cca 3,7 až 5 let. Při předpokládané životnosti nových oken min. 70 let nám jejich další užívání přinese již jenom výrazné úspory.

Z předchozího rozboru je patrné, že investice do moderních plastových oken HOCO se vždy vyplatí.