Sádrová omítka YTONG

Poruchy vnitřních omítek na pórobetonovém zdivu během posledního desetiletí vyvolávají mezi odborníky i laiky ostrou polemiku a dohady o příčinách. Někdo řeší tuto situaci hledáním vlastních receptur a technologií omítání, přesto o výsledek někdy nečekaně zklame. Nejrychlejší a s spolehlivou cestou ke kvalitní a trvanlivé omítce je použití vnitřní sádrové omítky YTONG spolu s předepsaným postupem zpracování.

Když už porucha vznikne, svede se obvykle a nejjednodušeji na samotný zdicí materiál. Tato myšlenka ale nemá oporu v předchozích mnohaletých, mnohočetných a zejména bezproblémových zkušenostech s tímto materiálem.

Siporex (jak se u nás dříve materiál Ytong nazýval) je u nás velmi známý a oblíbený, v podstatě jde o »tradiční« materiál. Při aplikacích s běžnými vápennými a vápenocementovými omítkami s malým obsahem cementu, které se na klasicky zděné zdivo nanášely v tloušťce 15 až 20 mm, nedocházelo k žádným poruchám.

Posun nastal až po modernizaci výroby v první polovině 90 let, která umožnila zavedení stavební technologie přesného zdění. Zdivo »lepené« tenkovrstvou zdicí maltou vykazuje podstatně vyšší přesnost a rovinnost a svádí tím k nanesení vnitřní omítky v minimální tloušťce (v extrémních případech pouze 2 mm). Žádná z běžných omítek však není schopna v této tloušťce garantovat, že se v ní časem nevytvoří trhlinky vlivem drobných deformací v procesu »zrání« stavby.

Někteří odborníci doporučují aplikaci celoplošné výztuhy armovací tkaninou (perlinkou) a následné omítnutí zdí, jiní používají nejrůznějších omítkových směsí, které výrobci deklarují jako vhodné pro omítání pórobetonu. Někteří dají na rady »Pepy z hospody« a věří, že to dobře dopadne. Některé experimenty (zejména ty profesionálnější - s použitím armovací síťky) dopadnou uspokojivě. Jsou pouze pracnější a většinou podstatně dražší, než je systémová sádrová omítka YTONG, která byla speciálně vyvinuta pro vnitřní omítání pŕobetonu a na níž jako jedinou se vztahuje záruka společnosti Xella na hotové dílo. Byla by to náhoda blížící se zázraku, kdyby laik v provozu vlastní stavby vyvinul recepturu a technologii, které by se svými výsledky, efektivitou a spolehlivostí přiblížily systémové omítce YTONG.

Vnitřní jednovrstvá sádrová omítka

Společnost Xella Porobeton CZ nabízí ve svém sortimentu vnitřní jednovrstvou sádrovou omítku. Ta je dodávaná v suchém stavu jako sypká pytlovaná směs. Omítkovina je pravidelně podrobována přísným zkouškám týmem odborníků ve výrobním procesu, ve zkušebnách výrobce a v poslední fázi je také kontrolována při aplikacích na stavbách. Na základě získaných zkušeností se upřesňují a dola.ují výrobní receptury a upřesňují se aplikační technologie.

Obecně platí, že vnitřní omítka na pórobeton musí být poddajná a lehká. Její vlastnosti, především pevnost, modul pružnosti, objemová hmotnost a difúzní odpor by se měly co nejvíce blížit vlastnostem materiálu zdiva a vytvořit s ním »jednolitý« celek, ve kterém nevznikají mechanická napětí, která by se nebezpečně blížila k pevnostem jednoho nebo druhého materiálu. S tím souvisí také praktické doporučení zařadit technologickou přestávku mezi zdění a omítání nejméně 4-6 týdnů, aby došlo usazení skládaného lepeného zdiva.

Použití sádrové omítky

Hladká sádrová omítka YTONG se nanáší na rovinný podklad, který musí být zbavený prachu, mastnot a zbytků zdicí malty, nejlépe ve 2 krocích. V prvním kroku se zatáhnou spáry a sjednotí povrch, v druhém se potom ručně nebo strojně nanese omítka ve vrstvě nejméně 4 mm. Ta se nakonec zarovná latí a uhladí houbovým, případně ocelovým hladítkem. Spotřeba sypké omítkové směsi je asi 4 kg/1 m² při min. vrstvě 4 mm. Vnitřní omítku Ytong nelze použít v prostorách, které budou vystaveny trvale vysoké vlhkosti. Důvodem je skutečnost, že sádrové materiály, které jsou tvořeny převážně sádrovcem, adsorbují při 100 % relativní vlhkosti vzduchu na povrchu pórů a kapilár vodu, jejíž vysoký obsah uvnitř sádrové omítky vede k znatelnému poklesu pevnosti. Je ale nutno dodat, že stav trvalé 100 % vlhkosti je v obytných stavbách vyloučen a patří leda do kategorie poruch. Sádrová omítka, podobně jako sádrokartonové nebo sádrovláknité desky, má však výjimečnou přednost. Účinně totiž přispívá ke zvýšení pobytové pohody a to v málo zdůrazňované, ale pro život velmi citlivé oblasti, kterou je optimální prostorová vlhkost. Ta by měla být mezi 50 až 60 % relativní vlhkosti. Pokud je vlhkost nižší nebo vyšší, mohou vznikat nebo akcelerovat zdravotní potíže. V [1] se uvádí, že při změně teploty z 20 °C na 30 °C může uvolnit jedna tuna sádrového staviva přes 33 kg vodní páry, čímž se výrazně zpomalí proces vysýchání. Naopak při poklesu teploty z 20 °C na 10 °C může tuna sádrového staviva pohltit přes 25 kg vodní páry a tím zpomalit proces vlhnutí vzduchu a zabránit kondenzaci na konstrukcích. Další informace o vlivu sádrových materiálu na prostorovou vnitřní vlhkost jsou také v [2].Tyto vlastnosti nevykazuje žádné jiné běžné stavivo. Při nízké vzduchové infiltraci okny je přitom zejména nebezpečí zavlhání při poklesu vnitřní teploty velmi vysoké (odjede-li rodina např. na zimní dovolenou a vypne vytápění či ztlumí jeho výkon). Sádrové materiály mohou v tomto, ale i v jiných případech vlhkostní extrémy eliminovat. Schopnost sádrových staviv vyměňovat si vlhkost se vzduchem uvádějí i odborná pracoviště na stavebních fakultách ČVUT Praha a VUT Brno.

Cílem a důležitým měřítkem úspěšnosti společnosti Xella Pórobeton, která je výrobcem stavebního materiálu Ytong je spokojenost zákazníka. Pružná reakce na požadavky zákazníka a zaměření se na znalosti řešení náleží k nejdůležitějším obchodním principům společnosti. Architektům, projektantům, stavebníkům, investorům i odbytovým partnerům je od počáteční fáze plánování až po samotné dokončení díla věnována maximální peče v podobě poradenství, bezplatného výpočtu množstevních a finančních objemů. Je jenom na nich, jak se k této příležitosti postaví.

Literatura a zdroje:

[1] Jiří Hejhálek: Mohou sádrové materiály ovlivňovat vnitřní vlhkost (III)?, Stavebnictví a interiér č. 8/2004, str. 62.

[2] Jiří Hejhálek: Mohou sádrové materiály ovlivňovat vnitřní vlhkost (II)?, Stavebnictví a interiér č. 7/2004, str. 24.