Prováděcí vyhláška k zákonu o hospodaření s tepelnou energií vejde na jaře v platnost - Tlak výrobců přiměl upravit v návrhu vyhlášky sporné paragrafy
Návrh vyhlášky k zákonu o hospodaření energií č. 406/2000 Sb., kterou se stanoví podrobnosti účinnosti užití energie při spotřebě tepla v budovách, je připraven postoupit do meziresortního připomínkového řízení a následně do komisí legislativní rady vlády. Stalo se tak poté, co byl z něho po rušných diskusích vyškrtnut odstavec umožňující zjednodušený postup při prokazování měrné spotřeby tepla. Vyhláška - spolu s ostatními prováděcími vyhláškami k tomuto zákonu - by měla vejít v platnost na jaře tohoto roku.
Zákon č. 406/2000, který byl schválen v říjnu loňského roku a formálně začal platit s nástupem roku 2001, tedy jen čeká na »své« prováděcí vyhlášky, bez nichž je fakticky nefunkční. O tom, proč došlo k takovému zaskřípání, se lze jen dohadovat, faktem však je, že vlna kritiky, která se zvedla po uveřejnění prvního návrhu vyhlášky loni na podzim především ze strany klíčových výrobců zdicích materiálů, její schválení rozhodně neurychlila.„Nepamatuji se, že by přijímání nějaké prováděcí vyhlášky bylo provázeno takovým rozruchem, jako je tomu tomto v případě,“ vyjádřila 1. února na pracovní schůzce se zástupci odborného tisku své pocity Irena Růžičková z České energetické agentury pověřené předkladatelem, jímž je Ministerstvo průmyslu a obchodu, vypracováním návrhu vyhlášky. „Je to dáno řadou okolností; mj. i tím, že tato právní norma je v naší legislativě nová a nejsou s jejím fungováním zkušenosti.“
Návrh vyhlášky, který stanovuje tepelně technické a energetické vlastnosti stavebních konstrukcí a budov, byl připravován ve spolupráci se skupinou odborníků dlouhodobě působících v oblasti stavebního výzkumu a technické normalizace. Metodika návrhu vyhlášky byla zpracována podle evropské normy EN 832 a vychází ze současně platné ČSN 73 0540. „Požadavky na tepelně technické vlastnosti byly stanoveny tak, aby byl zajištěn požadovaný tepelný stav a hygienickým předpisům vyhovující prostředí v budovách a současně zajištěna nízká spotřeba tepla při vytápění, což je žádoucí nejen z hlediska efektivního nakládání s energií ale i omezení emise skleníkových plynů,“ uvedla dále Irena Růžičková.
Podle zahraničních expertů, s jejichž stanovisky přicházeli především představitelé výroby v čele s naší největší cihlářskou společností Wienerberger CP, vyplývá, že základní principy návrhu vyhlášky, tzn. metodika prokazování energetické spotřeby budov v souladu s EN 832, stanovení parametru »měrná spotřeba tepla« jako hodnotícího kriteria spotřeby tepla a jeho nepřekročitelná výše dle § 2 odst. (3) písm. a) a přílohy č. 1, jsou zvoleny kvalifikovaně. Tato metodika a kritéria jsou známa jako energetický průkaz.
Nesoulad stanovisek se vztahoval k § 2 odst. (3) písm. b) a přílohy č. 3. původního návrhu. Jeho ustanovení umožňovalo použít zjednodušený postup prokazování energetické spotřeby porovnáním velikosti konkrétního součinitele prostupu tepla obvodovou konstrukcí s kriteriální hodnotou (k = 0,25 W/(m2·K) - pozn. red.) Tato hodnota byla stanovena se značnou mírou bezpečnosti, která zajišťovala odpovídající měrnou spotřebu tepla na vytápění. V praxi ale nutila investory, kteří by chtěli využít zjednodušeného postupu, provádět zateplování i při použití termoizolačních zdicích materiálů, což bylo jádro problému.
Tak byly postupně vzneseny četné připomínky, často opřené o podrobné rozbory. Např. CSI provedlo posouzení vyhláškou navrhovaných hodnot roční měrné spotřeby tepla při vytápění budov pro dvě varianty stavebního řešení rodinného domku a pro k= 0,28; 0,3; 0,40 a 0,50 W/(m2K) obvodové konstrukce. Výpočty provedené podle metodiky uvedené v návrhu vyhlášky prokázaly, že splnění kriteriálních hodnot je závislé na velikosti oken a uvažovaném součiniteli prostupu tepla podlahou. Z tohoto vyplývá, že při provádění obvodových konstrukcí z cihel POROTHERM 44 P+D, 40 P+D, 36,5 P+D, 44, 40 a 36, 5 , tvárnic YTONG P2-400 v tl. 240, 300 a 365 mm, P2-550 v tl. 365 a 400 mm, P3-600 v tl. 365 mm (obdobně HEBEL) a tvárnic Liatherm 300, 365 a 425 není nutné navrhovat pro posuzované řešení vícevrstvou obvodovou konstrukci.
Závěr byl, že budova musí být posuzována jako celek a musí být vždy hledány takové postupy, aby za odpovídajících ekonomických podmínek bylo dosaženo (vyhláškou k zákonu o hospodaření energií) požadované energetické kvality. Při projektování staveb by se pak měly zohlednit i další faktory jako je např. plocha a tepelně technická kvalita otvorových výplní, architektonické a dispoziční řešení, možnosti využití vnějších a vnitřních tepelných zisků včetně hygienických požadavků na větrání a osvětlení atd. Na tomto postupu se shodli všichni domácí i zahraniční odborníci.
Rozuzlení nastalo až 11. ledna letošního roku, kdy k danému tématu proběhlo na MPO jednání za účasti zástupce společnosti Wienerberger CP, Ing. Bízkové - poradkyně náměstka za sekci energetiky MPO, Ing. P. Brychty CSc, - ředitele odboru energetické politiky MPO a Ing. Růžičkové - zástupkyně ředitele České energetické agentury. Zde bylo konstatováno, že hlavní důraz musí být vždy kladen na odpovídající kvalitu a rozsah projektových prací, viz § 28 vyhlášky č. 137/1998 Sb. Zúčastnění se dále shodli, že pro veškerý proces hodnocení energetické náročnosti budov je nutné provádět vždy výpočtové ověření ve smyslu návrhu vyhlášky. Energetický průkaz budovy obsahuje celý soubor údajů, které je potřeba znát nejen pro klasifikaci jejích základních tepelně technických vlastností jako stavby, ale i z hlediska energetické účinnosti jejích technických a technologických zařízení. Proto se nenavrhuje jeho zúžený tvar umožňující pouze kvalifikaci z hlediska tepelné ochrany budov.
