Výroba asfaltových pásů a jejich vlastnosti

Výroba asfaltových pásů má v České republice bohatou tradici a také v současné době je na špičkové úrovni a těší se zájmu mnoho zákazníků. Tuzemští výrobci nabízejí téměř celý sortiment asfaltových pásů, zahraniční se zaměřují spíše na pásy vyšší kvality. Výroba je dnes plně automatizovaná a skládá se z několika hlavních technologických kroků. Výsledná kvalita pásů pak závisí nejen na použitých surovinách,ale celé řadě technologických detailů

Výroba živičných pásů tj. z asfaltu i dehtu je v Čechách stará přibližně 150 let. První výroba byla v Bělé p. Bezdězem již v roce 1868. První výrobny používaly jako vstupní surovinu dehet a průkopníkem přechodu na asfalt byla firma Charvát z Doudleb nad Orlicí. Ta začala pracovat s asfaltem od americké firmy Vacuum oil Company, dnešního to Korama Kolín, ve třicátých letech minulého století. Dnešní výrobci živičných hydroizolačních pásů (lepenek) vesměs používají jako hlavní vstupní surovinu asfalt. Dehet je v současnosti , pro vysoký obsah polyaromatických uhlovodíků (značení PAU, nebo PAH), nepřípustný.

Výrobci asfaltových pásů v Česku jsou firmy Dehtochema-Bitumat s výrobními závody v Bělé pod Bezdězem, Charvát výrobní závod v Doudlebách nad.Orlicí, Dehtochema Svoboda s výrobním závodem ve Svobodě nad Úpou, Vedag s výrobnou v Litvínově a Parabit Technologies s výrobnami v Rychnově nad Kněžnou a Hroznětíně. Mimo domácí výrobce je široká škála nabídky pásů ze Slovenska, Německa, Francie, Švédska, Ruska a ještě několika dalších zemí. Čeští výrobci nabízejí vesměs téměř celý sortiment asfaltových pásů, zahraniční dodavatelé se spíše, z celé škály kvality, zaměřují na pásy té horní poloviny. Většina z nich označuje tyto pásy jako bitumenové. Bitumen ale je jenom hebrejský termín pro asfalt převzatý značnou částí západní Evropy. V žádném případě sám tento termín neznamená kvalitnější pásy, než ty, které jsou označeny jako asfaltové.

Vlastní výroba dnes spočívá v namísení asfaltové směsi, homogenizaci směsi, její nanesení na nosnou vložku, separaci proti slepení v rolích, schlazení, stočení do rolí a zabalení.

Asfaltová směs

Základní částí asfaltových pásů, která předurčuje většinu jejich funkčních vlastností je asfaltová směs.

1. Oxidované pásy – základní složkou je vysoce oxidovaný asfalt většinou pod označením 95/35. První číslo značí bod měknutí asfaltu² , druhé číslo je jeho penetrace³ při 25° C. Přidá se plnidlo, což může být mletý vápenec, mletá břidlice i popílek. Plnivo zvyšuje bod měknutí asfaltu, zvyšuje jeho odolnost proti stékání a umožňuje nanášení relativně silných vrstev na nosnou vložku. Podle české standardizace by obsah plniva neměl překročit 30 % hmotnostních. Zkouška ohybu je při 0° C. V podstatě až do roku 1990 se u nás jiný druh pásů nevyráběl. Tento druh pásů je zpravidla nejlevnější.

2. Pásy modifikované elastomerem typu SBS (styren-butadien-styren tj. syntetický kaučuk). Základní složkou je měkký asfalt 160/220, čísla znamenají povolený rozsah penetrace. Další složkou je radiální kaučuk SBS a plnivem může být břidličná nebo vápenná moučka. Stupeň tzv. modifikace poznáme snadno podle povinně výrobcem uváděné teploty ohybu⁴ . –15° C je tzv.upravená modifikace, -25° C je tzv.plná modifikace. Jsou výrobci, kteří dokážou vyrobit pás s teplotou ohybu až –35° C, což je do našich klimatických podmínek zcela zbytečné. Pásy mají vysokou odolnost proti stárnutí a proti vzniku prasklin při nízkých teplotách.

3. Pásy modifikované plastomery typu APP (od ataktický polypropylen). V podstatě jenom místo SBS se dává kombinace několika APP. Pásy mají ohyb od –5° C do –15° C, ale mají vynikající tepelnou stálost až 130° C

Homogenizace směsi

Velice důležitá, zvláště u modifikovaných asfaltů, kdy je žádoucí co nejdokonalejší rovnoměrné rozptýlení modifikátoru v základním asfaltu a jeho co nejlepší rozpuštění. Objektivně se zjišťuje fluorescenčním mikroskopem, stupnice je 1 až 2 výborné, 3 až 4 dobré, 5 až 6 málo vyhovující, 7 – 8 zcela nevyhovující. Chemická vazba mezi uvedenými modifikátory a asfaltem žádná není. Jsou modifikátory typu plast, které s asfaltem chemicky reagují, ale jejich použití pro střešní pásy v ČR zatím není známé.

Nanesení asfaltové směsi na vložku

Jádro výroby asfaltových pásů. Běžné vložky jsou hadrová lepenka, skleněná rohož, skleněná tkanina, polyesterová rohož, vložky kombinované z těchto materiálů a vložky kovoclanek. vé. Principiálně jsou dva způsoby nanášení směsi. Starší spočívá v průchodu napenetrované vložky vanou s kapalnou asfaltovou směsí, nanesení směsi na vložku a v průchodu přes tloušťkovací válec, jimž se docílí požadované tloušťky pásu. Druhý způsob spočívá v tom, že po napenetrování vložky se na ní nastříká asfaltová směs na horní stranu, průchodem přes válce se vložka otočí o 180° a nastříká se asfaltová směs na druhou stranu. Výhodou je možnost nanášet na každou stranu vložky jinou asfaltovou směs a možnost nanášení za nižších teplot.

Separace proti slepení

Ihned po nanesení směsi a vymezení tloušťky se nanáší na vrchní stranu buď hrubozrnný nebo jemnozrnný posyp. (Jemnozrnný – podkladní pásy, hrubozrnný – vrchní pásy.) Na spodní stranu se dá zpravidla polyetylenová folie. I na spodek jsou ještě varianty pískový posyp, snímací folie, polypropylenová folie.

Chlazení

Nanášení směsi je od 150° C výše a asfaltová směs musí mít takovou teplotu, aby všechny předcházející operace mohly proběhnout v kapalném stavu. Od výstupu z nanášecí vany se již stále chladí a horký, ale již tuhý pás prochází serií vodou vnitřně chlazených válců, kde navíc dochází k zatlačení posypů do teplého asfaltu. Na konci linky je pás ochlazený na teplotu okolo 25° C a prochází přes tzv. kompenzátor do baličky a sekačky - délkovačky. Pás se stočí do rolí o délce 10 m u tenčích pásů, do délky 5 nebo 7,5 m u pásů tloušťky 4 mm a více.

Balení

Po stočení na požadovanou délku se každá role ovine papírem s identifikačními údaji, nebo se ovine samolepícími páskami Rovněž s identifikačními údaji, uloží na paletu a umístní do skladu. Pro zachování kvality je nutné skladování pouze v zastřešených prostorách, aby nedocházelo k urychlení stárnutí na UV záření vystavených částech pásů.

1 Bedřich Centner, Parabit Technologies

2 Bod měknutí KK (kroužek kulička) se stanovuje u makromolekulárních látek složených z molekul s různou molekulovou hmotností, různě dlouhých a větvených, nemajících přesně definovanou teplotu tání , při které přecházejí ze stavu pevného do kapalného ve více či méně široké teplotní oblasti. Pokud se u těchto látek stanovuje bod tání, tak je zpravidla o 10 až 15°C vyšší než bod měknutí.

3 Penetrace je zkouška ,při které se měří průnik normalizované jehly za daného zatížení a daného času při 25° C. Uvádí se v desetinách milimetru. Je-li např.penetrace 170, znamená to průnik do hloubky 17mm.

4 Teplota, při níž lze pás bez viditelného prasknutí ohnout přes válec o průměru 30mm o 180°.