Vytápění dřevěnými peletami

Vysoce komfortní provozování a snadné ovládání topidla či nízká ekologická stopa. To jsou jedny z důvodů, které mohou vést k tomu, že uživatel domu zvolí k vytápění kotel či kamna na dřevěné pelety. Oblíbili si je také obyvatelé Rakouska i Německa, kde jsou jimi vybaveny stovky tisíc domácností. V Česku je to v současnosti něco málo přes 30 tisíc.

Topení dřevěnými peletami patří k nejvýhřevnějším metodám vytápění, které lze realizovat prostřednictvím peletového kotle či kamen. Rozdíl mezi těmito dvěma zařízeními spočívá ve velikosti vytápěného prostoru. Peletový kotel je schopen zásobovat teplem celý dům, zatímco kamna nahrazují lokální topidlo, obvykle nějaký přímotop či klasický krb na dřevo, a jsou proto situována někde v obytné místnosti, kde mimo produkce tepla napomáhají dotvářet i patřičnou atmosféru.

Automatika

Vytápění peletami lze provozovat jak v plně automatické, tak poloautomatické verzi. V prvním případě není zapotřebí přítomnost obsluhy – palivo se ke kotli dostává buď pomocí šnekového podávacího dopravníku ve tvaru vrtáku (toto řešení vyžaduje malou vzdálenost mezi skladem paliva a kotlem), či vakuovým systémem sání, který je díky možnosti většího množství sacích bodů flexibilnější a efektivnější. V poloautomatické verzi je zásobník kotle plněn ručně (plný zásobník postačí na týdenní topení) a následně už probíhají samočinné dodávky paliva do spalinové komory. Poloautomatické kotle vyžadují také ruční čištění - cca jednou za dva dny.

Obojí způsob je velmi komfortní a při vhodné kombinaci systému dopravy, skladování a dávkování lze celou sezónu pohodlně topit. V případě plně automatického kotle přitom nepřijdete s peletami vůbec do styku. Kotel se dovede dokonce sám vyčistit. Postačí nastavit na displeji topný režim, tedy pravidelný čas zapnutí a vypnutí, a dále se uživatel nemusí o nic starat. Kamna či kotel jsou zapalovány dle pokynů horkovzdušným zapalovačem. Pokud jsou navíc vybavena GSM modulem, lze je ovládat i na dálku pomocí chytrého telefonu. Lze si tak přes internet zatopit ještě před příjezdem domů a užívat si návrat do příjemně vytopeného objektu.

Kotle na dřevo a pelety

Na základě zpřísňování povolených emisních hodnot daných normou ČSN EN 303-5 dochází u výrobců spalovacích zařízení k rozsáhlým inovacím ve smyslu minimalizace zplodin a…

Produkt z odpadu

Dřevěné pelety jsou ukázkovým příkladem ekologického i efektivního energetického využití odpadu. Zdrojem jejich výroby jsou totiž povětšinou vedlejší produkty z jiné dřevní produkce vzniklé vytěžením převážně lokálních zdrojů. Pelety vznikají v peletárnách stlačením dřevního prachu, drtě a pilin, a to za vysokých teplot a bez přídavku jakýchkoliv chemických pojiv. Občas se využívá pouze malé procento škrobu pro vyšší soudržnost válečků o délce až 50 mm a průměru od šesti do dvaceti pěti milimetrů. Za nejkvalitnější dřevěné pelety jsou přitom považovány ty světle zbarvené, tmavší odstíny totiž naznačují přítomnost příměsí s horší výhřevností a větším procentuálním podílem popela.

CO₂

Kromě využití dřevního odpadu, který by jinak přišel vniveč, má vytápění peletami i další ekologický benefit v podobě tzv. neutrální bilance CO₂. Vedlejším produktem spalování pelet je totiž stejné množství oxidu uhličitého, jaké spotřebuje pro svůj růst dřevo, z něhož jsou vyrobeny.

Bez kouře a zápachu

Spalování pelet je vysoce účinné. Jejich výhřevnost se pohybuje okolo 18 MJ/kg. Neprodukuje však téměř žádný kouř ani zápach, a tak jím nezamořujeme vzduch v okolí. Jednou z výhod pelet je i to, že neobsahují síru, a tedy při jejich spalování, na rozdíl od uhlí, nevzniká oxid siřičitý - jedovatý plyn, který nepříjemně páchne a dráždí dýchací cesty.

Využití popela

Při spalování pelet, zvláště těch opravdu kvalitních, vzniká jen velmi málo popela (0,5 %). Je potřeba jej vynést jen asi dvakrát ročně a lze ho navíc dále využít na kompostu či jako kvalitní zahradní hnojivo. Popel z pelet je totiž velmi kvalitním zásaditým hnojivem obsahujícím vápník, draslík, fosfor i hořčík. Tyto minerály prospívají zvláště některým druhům zeleniny, ovoce nebo okrasných květin.

Cenová stabilita

Ceny pelet přímo souvisejí s cenami dřeva, které však na rozdíl od elektřiny, plynu a uhlí v současnosti klesají. Jak uvádí klastr Česká peleta, cenu dřeva tlačí dolů kůrovcová kalamita. Oproti tomu ceny elektřiny, uhlí, plynu i tepla z tepláren průběžně zdražují. I ceny pelet však podléhají sezónním výkyvům, a proto nejvýhodnější bývá jejich nákup na jaře či v létě.

Možná dotace

Přechod na vytápění biomasou, tedy například i peletami, podporuje také Ministerstvo životního prostředí. Na pořízení peletového kotle a souvisejících zařízení lze momentálně čerpat tzv. kotlíkové dotace, a to až do výše 80 % celkových nákladů. Celkově tak lze na výměnu kotle na biomasu získat dotaci ve výši až 120 000 Kč a v konkrétních ohrožených oblastech ještě speciální příspěvek 7 500 Kč.

Lokální produkt

V Česku se ročně vyrobí přes 300 tisíc tun dřevěných pelet, většina z nich splňuje nejvyšší certifikaci jakosti ENplus A1. Z toho se však jen méně než třetina spotřebuje u nás, zbytek jde na vývoz. „V našem závodě ve Ždírci nad Doubravou vyprodukujeme ročně 78 tisíc tun pelet. Ty se kvalitou vyrovnají západní produkci. I proto naše pelety vyvážíme hlavně do zemí jako Rakousko nebo Německo. Zvýšení zájmu o pelety pozorujeme ale také v Česku. Podle průzkumu, který jsme si nechali udělat, o pořízení peletového kotle někdy uvažovala už téměř polovina majitelů rodinných domů a chalup,“ říká Tomáš Krčil z finské skupiny Stora Enso, která je jedním z největších výrobců pelet u nás.

Poměr cena výkon

Cena dřevěných pelet je v porovnání s jinými palivy vyšší, přesto však konkurenceschopná – zejména ve srovnání s cenami elektřiny či plynu. Roli při výběru topného systému do domu bude hrát spíše pořizovací cena kotle na pelety, která je bezpochyby vyšší. Jedná se přece jen o sofistikované zařízení uplatňující čistou vytápěcí techniku s komfortem obsluhy a vysokým podílem automatiky. Pokud však přistoupíte k investici do kvalitního zařízení, lze očekávat jeho dlouhou životnost v řádu několika desetiletí.

Nevýhodou může být i potřeba větších skladovacích prostor. Aby byl nákup paliva rentabilní, je ideální jej pořizovat vždy na rok dopředu. Pelety však vyžadují uskladnění uvnitř budovy do čistého prostoru, kde je stabilní klima, především nízká vlhkost vzduchu. V opačném případě hrozí nabobtnání pelet a jejich slepování, což negativně ovlivní účinnost jejich spalování. Mezi nejčastější prostory, v nichž jsou pelety uchovávány, patří sklep či podzemní cisterna. Je také nutné dbát na to, aby byl sklad pelet přístupný z venku kvůli jeho pravidelnému doplňování cisternovým vozem. Ten do něj pomocí kompresoru a stlačeného vozu dopraví pelety hadicí. Akceptovaná vzdálenost mezi skladem a parkovištěm cisterny činí přitom až 30 metrů. Alternativou je skladování pelet v pytlích, které k vám mohou být dopraveny na paletách o hmotnosti jedné tuny. Jde však o dražší variantu.

Určitou nevýhodou by mohlo být též omezení druhu používaného paliva. V peletovém kotli či kamnech nelze topit dřevem. Pokud zvažujete využívat vícero druhů paliv, investujte do kombinovaného zařízení s dvěma oddělenými spalovacími komorami. A v neposlední řadě zmiňme nutnost elektrické přípojky v blízkosti kotle, který vyžaduje k provozu svých součástí přívod elektřiny.

Závěrem

Sháníte-li topné těleso, kterým si přejete dlouhodobě vytápět rodinný dům a nemáte problém s nárazovou vyšší investicí v počátku, je pro vás kotel na pelety vhodnou volbou. Přináší podstatně více pozitiv než negativ. Naopak ti, kteří potřebují vytopit jen chalupu, kterou navštěvují sporadicky, či hledají pouhé doplňkové lokální topidlo, jde o drahý luxus.

Související články

• Tepelné čerpadlo s obzvlášť tichým provozem
• Sálavé stropní nízkoteplotní vytápění a chlazení – řešení podle přírody