Vznik Velké Ostravy před 100 lety

V lednu, roku 1924, došlo ke sloučení sedmi, v té době samostatných obcí, do takzvané Velké Ostravy. Oficiální název zněl Moravská Ostrava. Byly to obce Moravská Ostrava, Přívoz, Vítkovice, Mariánské Hory, Zábřeh nad Odrou, Hrabůvka a Nová Ves. Tak byly položeny základy pro rozvoj moravskoslezské metropole. Letos tedy vzpomínáme sté výročí zmíněné události.

Už tehdy byla Ostrava třetím největším městem republiky, se 114 tisíci obyvateli. Tomuto významnému jubileu je věnována od prosince do konce ledna první z mnoha oslavných akcí, a to výstava ilustrací objektů ve Dvoraně radnice centrálního obvodu. Jejími autory je ilustrátorský pár Tomski§Polanski (Lukáš Tomek a Ilona Polanská). Jejich ilustrace jsou obsahem velkého nástěnného kalendáře na rok 2024, s názvem Příběh 100leté historie Velké Ostravy.

My si kresby s popisem a k nim reálné fotografie připomeneme pěti ukázkami: Čapkova sokolovna - nesoucí jméno legionáře Jana Čapka, je jednou z nejvýznamnějším prvorepublikových zděných staveb v Ostravě. Charakterizuje sportovní stavby z poloviny 19. a první poloviny 20. století.

Nová radnice - dosud největší radniční komplex v ČR. Monumentální reprezentativní budova v jednoduchém novoklasicistním slohu, byla otevřena v roce 1930. Psali jsme o ní co by národní kulturní památce.

Vila Oldřicha Špačka - rodinný dům známého ostravského stavitele má na fasádě charakteristické domovní znamení špačka s ptačí budkou. Postavená na začátku 20. století v ulici Sadová, jako jedna z luxusních rodinných vil.

Evangelický kostel - režné cihlové zdivo mu dalo přezdívku Červený kostel. Hranolová věž dokresluje inspiraci ze severské architektury. Protější Husův sad byl původně městským hřbitovem.

Areál úřednických domů - na dnešním Partyzánském, dříve Švehlovo náměstí, projektoval architekt Ernst Korner. V přízemí jsou obchody a průjezd do uzavřeného dvora s trojicí obytných domů.

Téma: Města