Wienerberger: V krizi volí zákazníci špičkové výrobky a technologie
V době, kdy jde trh dolů, včetně zájmu o kusová staviva, hledají investoři inovativní technologie, které šetří čas, námahu, peníze, nabízejí vysoký komfort bydlení a vysoké zhodnocení investic. Právě to plní technologie a zdicí systém POROTHERM EKO+ Profi, které umožňují výstavbu energeticky úsporných až pasivních domů tradiční jednovrstvou technologií. Společnost zaznamenala právě u tohoto produktu nejvyšší nárůst zájmu.
Na setkání s novináři to uvedli 16. září Josef Kotek, předseda představenstva a generální ředitel společnosti Wienerberger cihlářský průmysl, a.s. (dále také WCP), Ing. Richard Slavík, vedoucí nákupu a marketingu a Ing. Roman Šulista, šéf programu POROTHERM DŮM. Besedu řídil PhDr. Václav Chaloupecký z agentury Komunikace & Profit.
Trh s kusovými stavivy
Josef Kotek si v úvodním vystoupení všiml drsných poměrů na trhu kusových staviv: „Nastal obrovský přetlak výrobních kapacit, trh šel razantně dolů. Přesto je společnost Wienerberger cihlářský průmysl u nás stále největším výrobcem cihel, která se 7 provozy a cca 460 pracovníky pokrývá plný sortiment cihel.” K tomu dodal, že dva závody jsou v současnosti zakonzervovány, jsou však připraveny do dvou či tří měsíců, tedy velmi pružně najet na plnou výrobu. A dále že „aktivní kapacity WCP právě pokrývají úroveň potřeb trhu.” Zároveň oznámil, že se WCP nebude nezveřejňovat průběžné hospodářské výsledky 2010.
K různým předpovědím, že příští rok dojde k oživení cca o +5 až +10 % byl Josef Kotek vlažný: „Žádné impulsy nevidím. Dnes má nejvíc prostředků privát, ale ten je opatrný. Počítáme, že budeme asi na úrovni letošního roku. K oživení by mohlo dojít v roce 2012 a hlavně 2013, kdy by se mohly rozjet i developerské společnosti.”
Pro úplnost dodejme, že rakouská centrála společnosti Wienerberger oznámila prostřednictvím ČTK letos 17. srpna, že ve druhém čtvrtletí 2010 se meziročně zvýšil její zisk o 20 % a překonal očekávání analytiků. Největší světový producent cihel těžil z oživení obytné výstavby v Německu a Spojených státech a pomohlo mu i snížení nákladů, říká zpráva a pokračuje, že zisk před splátkou úroků, zdaněním, odpisy a amortizací (EBITDA) dosáhl 100,9 milionu eur (zhruba 2,5 miliardy Kč). Firmě pomohla vládní podpořila bydlení v USA formou příspěvků na koupi domu a zřetelné oživení výstavby v řadě zemí západní Evropy, aktivity firmy ve východní Evropě však dál klesaly.
Generální ředitel firmy Wienerberger Heimo Scheuch k tomu řekl: „Příznivý trend ve většině zemí západní Evropy by měl pokračovat. Ve východní Evropě čekáme i nadále velmi omezenou stavební aktivitu. U našich aktivit v USA předpokládáme stabilní vývoj tržeb,” řekl Scheuch.
Předtím ovšem Wienerberger zasáhla globální recese provázená hlubokou krizí obytné výstavby v USA a některých zemích Evropy. Ještě v letošním prvním čtvrtletí spadla firma do ztráty 22,6 milionu eur, která byla hlubší, než se čekalo.
První cihla pro pasivní domy
Richard Slavík přiblížil výrobek, se kterým, jak řekl, je možné postavit cihlovou hrubou stavbu za týden a to i za mrazivých dní, bez potřeby vodovodní i elektrické přípojky, bez skládek písku, bez zvuků míchačky, pojíždění stavebních koleček ap. Řeč je o broušené cihle POROTHERM EKO+ Profi a čisté a suché technologii zdění Dryfix na zdicí pěnu.
Uvedené řešení a další novinky mohl shlédnout i návštěvník letošního 16. stavebního veletrhu FOR ARCH. Doplňme, že cihla POROTHERM EKO+ získala letos na jaře ocenění Výrobek roku 2009. Zákazník se s ní může setkat ve třech provedení:
- PTH EKO+ (zdění na klasickou maltu),
- PTH EKO+ Profi (broušený blok zděný na tenkovrstvou maltu),
- PTH EKO+ Profi Dryfix (broušený blok zděný pěnou Dryfix).
Poslední dva výrobky a s nimi spojené technologie provádění umožňují výstavbu rodinných a bytových domů v pasivním energetickém standardu jednovrstvou technologií zdění, tedy bez dodatečné izolace.
Richard Slavík dále uvedl, že všechny výrobky, které jsou při výstavbě nebo modernizaci rodinných a bytových domů podstatné pro docílení požadovaných hodnot tepelné izolace, jsou přihlášeny do programu Zelená úsporám (ZÚ).
Stavebník může z tohoto programu získat 40 tis. Kč na zhotovení projektu a 250 tis. Kč za docílení pasivního standardu programu ZÚ 250 tis. Kč.
Pokud stavebník docílí stavebními úpravami či modernizací domu snížení spotřeby tepla aspoň o 20 % oproti původnímu stavu, může získat dotaci 650 Kč/m2. Docílí-li snížení spotřeby tepla o 30 %, může získat 850 Kč/m2 a při snížení spotřeby tepla o 40 %, může získat 2200 Kč/m2. Navíc, sníží-li stavebník – bez ohledu na původní stav – měrnou spotřebu tepla na 70 kWh/(m2·a), může dostat 1550 Kč/m2.
Pasivní domy investory nelákají
Zdálo by se, že o dotační peníze bude mezi lidmi mela, zejména pokud jde o dotaci 250 tis. Kč na pasivní dům, avšak skutečnost je jinde. Jak ukazuje graf na obr. 1, investor pořídí pasivní dům cca o jeden milion Kč dráž, než energeticky úsporný dům s měrnou spotřebou tepla na vytápění 70 kW/(m2·a). Aspoň podle analýzy Fakulty stavební ČVUT v Praze, kterou si nechala udělat společnost Wienerberger cihlářský průmysl, a.s. pro typový rodinný dům TITAN programu POROTHERM DŮM Wienerberger.
Návratnost takové sumy, spočívající v úsporách za vytápění, je i při zahrnutí vysokého diskontování sporná a z dnešního pohledu se jeví v nedohlednu. A k velkému rozčarování to nezvrátí ani Zelená dotace, která může při šťastné souhře nasypat investorovi až cca půl milionu.
Jak řekl Josef Kotek v nezvyklé živé diskusi k tomuto tématu, „... Zelená úsporám nám zatím nepřinesla nic, jsme ale připraveni plnit požadavky i na výstavbu pasivního domu, k čemuž jsme museli vynaložit mnoho úsilí. Co nás ale těší,” pokračoval na téma cihel PTH EKO+ Profi, „je to, že se nejvíc daří novinkám. Vývoj jde kupředu a trh šílí po broušených cihlách.”
Roman Šulista k tomu lakonicky poznamenal, že „... program Zelená úsporám si pochvalují hlavně projektanti, znalci a energetičtí experti, pro které je to business a u kterých také velká část dotací skončí.”
Další, kdo si namísto investora přijde na své, jsou dodavatelé technických zařízení. Do pasivních domů bývají navrhovány předimenzované robustní otopné soustavy s tepelnými čerpadly v hodnotách, které se s ohřevem vody a vzduchotechnikou blíží k milionu.
Jakoby všichni zapomněli na základní přednost každého pasívního domu. Ten má být totiž tak dobře tepelně izolován, že k jeho vytápění postačí malé přenosné elektrické topidlo, které se zapíná jen za extrémních venkovních mrazů.
Jenže, jak zaznělo v kuloárech, problém je také v tom, že tam, kde vládnou dotace, nejsou tržně nízké ceny, ba právě naopak, vše je předražené. A na služby a výkony se čeká ve frontě, však to mnozí znají.
„Jsme přesvědčeni,” uzavírá Roman Šulista, „že pro investora je optimální energeticky úsporný dům s přirozeným větráním a s měrnou spotřebou energie na vytápění 70 kW/(m2·a), jak vyplývá z grafu na obr. 1. Na toto řešení pamatuje program ZÚ k oblasti celkového a dílčího zateplení stávajících domů.”