WSW Ceresit je kontaktním systémem zateplení
Účet za plyn či elektřinu protopenou v zimě mnohého majitele domu řádně rozpálil, tím však na otopu napříště neušetří. Rozumnější je chladnokrevná úvaha, jak zajistit kvalitní izolaci budovy proti nechtěnému úniku tepla. Současná výstavba již probíhá za použití materiálů s dostatečným tepelným odporem, u starých domů je však třeba vyřešit otázku »jak netopit pánubohu do oken« dodatečným zateplením, například kontaktním systémem zateplení WSW Ceresit od firmy Henkel ČR.
„Jedná se o vnější zateplení pomocí minerální vlny nebo polystyrénu. Tyto izolační materiály se lepí cementovou maltou přímo na zdivo, panel či starou omítku a v případech dostatečně pevného podkladu (což by mělo být na posouzení statika) je není nutno dodatečně kotvit pojistnými talířovými hmoždínkami,“ říká Richard Černoch, technický poradce pro značku Ceresit z firmy Henkel ČR. Výběr cementového lepidla pro skutečně trvalé přilepení izolačního mate-riálu (např. Ceresit CT 83 nebo CT 85) je třeba přizpůsobit rozdílným vlastnostem podkladů, zejména je nutné zohlednit propustnost vodních par, schopnost přilnutí díky savosti, tepelnou roztažnost a také modul pružnosti. „Dalším faktorem je stav fasády, v případě jejího poškození musíme buď použít různé typy adhezních můstků, např. penetraci Ceresit CT 17 či CT 13, nebo přikročit k otlučení staré omítky, není-li soudržná s podkladem,“ vysvětluje Richard Černoch.
O volbě mezi polystyrénovými deskami a minerální vlnou rozhoduje typ objektu, jeho předpokládaná životnost (s ohledem na finance) a také velikost tepelného odporu dané konstrukce, kterou potřebujeme docílit. Kotvicích hmoždinek je hned několik typů, ale na rozdíl od jiných systémů klade Ceresit systém důraz na skutečně pevné přilepení a kotvení chápe jen jako doplňkové přikotvení pro případy staticky rizikových povrchů. „Nedoporučuji použít levné lepidlo a spoléhat se, že systém je přeci přikotven hmoždinkami! Tento postup by mohl vést k poškození izolačního materiálu a následně celé fasády vlivem povětrnostních vlivů, objevily by se praskliny, zatékání, výkvěty solí apod.,“ varuje technický poradce z firmy Henkel ČR.
Další vrstvou v celém systému je stěrkovací malta (např. Ceresit CT 85), která musí již v tenké vrstvě cca 3 mm překonávat teplotní změny vyvolané slunečním zářením nebo mrazem a zároveň zachovat maximální přilnavost k izolačnímu materiálu. Neméně důležitou vlastností je správná »konzistence zamísené malty«, aby výsledná plocha byla rovná a hladká. „Nikdy nedocílíte pokrytí celé plochy maltou ve stejný čas, proto musíme být schopni napojit vrstvy malty s různým stupněm vytvrzení, tzn. čerstvou vrstvu napojit na starou. Pokud by malta neměla dobrou zpracovatelnost, vytvořili bychom defekty a nerovnosti, které by bylo třeba přebrousit, aby se neprojevily v ploše fasády. To samozřejmě zvyšuje pracnost, proto se vyplatí zvolit kvalitní maltu,“ pokračuje Richard Černoch. Mezi dvě vrstvy stěrkovací malty se ještě vkládá armovací tkanina, která působí jako výztuž a přenáší napětí vznikající při vytvrzení malty. Druhým krokem této přípravné fáze před nanesením té nejdůležitější vrstvy, tenkovrstvé omítky, je vytvoření penetračního stabilizačního můstku. „Ceresit CT 16 připraví savost podkladu a u světlých omítek zároveň sjednotí odstín podkladu tak, aby například u bílé omítky v místě nižší vrstvy neprosvítal tmavší podklad,“ vysvětluje Richard Černoch.
Tenkovrstvé omítky se nanášejí v tloušťkách od 1 mm do 5 mm v závislosti na velikosti obsaženého kameniva. Předností omítek na makromolekulární bázi je, že nepodléhají vlivům oxidu uhličitého nebo siřičitého. Pokud pomineme chemickou stránku a složení materiálu, dělíme omítky na suchou pytlovanou směs (může být bílá nebo probarvená) a omítku probarvenou již v kbelíku, která je rozmíchána k okamžitému použití (ready–mix omítka). Omítky Ceresit jsou vnitřně hydrofobizované, tzn. že zabraňují pronikání dešťové vody nebo vzlínání vlhkosti do konstrukce. Podstatou hydrofobizace je snížení úhlu smáčení povrchu, takže voda nemůže vytvořit souvislý film a povrch je méně nasákavý. Hydrofobizovaná omítka však zároveň umožňuje průchod vodním parám.
Suché pytlované směsi se liší podle velikosti zrna kameniva (např. Ceresit CT 35 zrno do 3,5 mm, CT 36 zrno 3 až 5 mm, CT 137 zrno 2 mm) a patří do kategorie omítek s plastickou strukturou povrchu – rýhovanou, drásanou nebo odtrhávanou. Je možné je použít plošně v barvě bílé a dodatečně nabarvit nátěrem, ať už akrylátovou barvou Ceresit CT 44 nebo silikátovou barvou Ceresit CT 54. Šlechtěné omítky k okamžitému použití (ready–mix omítka) se dodávají rozmíchané v kbelících, jsou probarveny již ve výrobě, a to dokonce ve 162 odstínech! Výhodou je stálost odstínu, kterou neovlivní proces rozmíchávání s vodou na stavbě, plasticita, jednoduchost zpracování a díky receptuře pojiva i velmi dobré vaznosti.
Zateplovací systémy se skládají z několika vrstev, proto je třeba si ohlídat, aby jednotlivé materiály byly vzájemně kompatibilní. „Ze zkušenosti proto nedoporučuji míchat výrobky různých značek, ale raději zvolit jednoho výrobce, který nabízí kompletní řešení, takže na sebe bere zodpovědnost za kompatibilitu celého systému,“ zdůraznil na závěr Richard Černoch.
