Výměna střešní krytiny na památkově chráněných objektech

Charakteristická podoba střech přispívá k vědomí vlastní identity staveb a uchovává krásu českých a moravských měst. Provádění obnovy pálených krytin na památkových objektech je náročná a složitá práce, vyžadující znalosti historie, zkušenosti a řemeslnou zručnost.

Pro kvalifikovanou obnovu střech platí to samé jako pro obnovu jakékoliv jiné části historické stavby: návrh by měl být podložen znalostí konkrétní historické situace a vědomím toho, co je v daném případě hodnotou hodnou zachování. Položíme-li si otázku, v čem spočívá kulturní hodnota historických střech a co proto má být předmětem jejich ochrany, můžeme připomenout následující okruhy: Střechy jsou významným prvkem kulturní krajiny, spoluvytvářejí prostředí historických sídel a jsou součástí architektonické kompozice průčelí.

Výběr střešní krytiny

Otázku výměny střešní krytiny není správné omezit pouze na výběr vhodného typu. Pozornost je potřeba věnovat i mnoha dalším hlediskům, samozřejmě včetně funkčnosti.

Pro vnímání střechy je důležitý nejen tvar, ale i barva a struktura povrchu. Teze, že památky je nejvhodnější udržovat těmi materiály a prostředky, kterými vznikly nebo kterými byly udržovány po rozhodující dobu své existence, platí i pro střešní krytiny. S typem krytiny potom souvisejí i charakteristické konstrukční detaily střešního pláště. Ty mohou mít v některých případech na vzhled střechy větší vliv než samotná krytina.

Komíny

Významné jsou také komíny. V Anglii se prý říká, že dům bez komínů je stodola. Některé komíny jsou prosté, jiné měly náročnou výtvarnou formu. Architektonické podobě komínů je potřeba věnovat pozornost, protože historicky a architektonicky adekvátní řešení bohužel není samozřejmé. V poslední době jsme svědky nejen krajně nevhodných úprav komínů na historických stavbách (neomítané zdivo z cementových cihel, absence koruny, vyčnívající hliníkové vložky aj.), ale i jejich úplného odstraňování se zdůvodněním, že po změně způsobu vytápění již nejsou potřebné. Proti tomu lze namítnout význam komínů pro vzhled historických staveb a skutečnost, že komínový průduch pomáhá odvětrávat a odvlhčovat stavbu, takže plní významnou technickou službu, i když již neslouží k odvodu spalin.

Autentický vzhled

K malebnosti a pocitu autenticity památek přispívá také patina, případně stopy stáří (nikoliv rozpadu). Patina má výraznou estetickou a emociální kvalitu. Je proto vhodné se při obnově snažit o její uchování. Platí to i pro střechy. Naši předci se chovali mnohem hospodárněji než my a pálenou krytinu překládali a doplňovali, dokud to šlo. Střechy s pálenou krytinou, překládanou a průběžně doplňovanou, vypadají jinak než střechy s krytinou kompletně vyměněnou. Jiným příkladem je sesedlost starých krovů. Vnímavý člověk pozná většinou již zvenku, zda budova má či nemá dochovaný historický krov. Starý krov se projevuje nejen tvarem, který lze napodobit, ale také charakteristickým zvlněním střešní roviny a hřebene, které vzniká pouze dlouhou existencí a napodobit je dost dobře nelze. Dokud míra zvlnění nepředstavuje problém z hlediska propustnosti střechy, je zvlnění střešní roviny významnou kulturní hodnotou.

Při rekonstrukcích nepoužívejte hydroizolační fólii

Při výměně pálené střešní krytiny nad volným krovem není vhodné užívat pojistnou hydroizolační fólii. V případě půdních vestaveb je věc složitější. Důvody, proč neužívat pojistné hydroizolační fólie, jsou následující: Použití fólie architektonicky znehodnocuje interiér krovu. Styk fólie se dřevem (krokev) vytváří příznivé prostředí pro rozvoj dřevokazných škůdců. Užití fólie omezuje provětrávání střešní krytiny z vnitřní strany, což je nepříznivé z hlediska její životnosti. Omezení provětrávání může způsobovat také kondenzaci vodní páry. Užití hydrozolační fólie ztěžuje nalezení poškození střešní krytiny a jeji včasnou opravu. Pojistnou hydroizolační fólií se odvádí voda k pozednici, tedy do nejvíce zranitelného místa konstrukce.

Dodávkami pálené krytiny speciálně pro rekonstrukce střech na památkově chráněných objektech se v České republice zabývá především firma TONDACH Česká republika s.r.o. Ta byla výhradním dodavatelem střešní krytiny pro novou střechu Pražského hradu.

Rekonstrukce střechy na Pražském Hradě

Střední křídlo Nového paláce Pražského hradu se po šedesáti letech dočkalo nové střechy. Na plochu východní části střechy o velikosti 1 440 m² byly použity pálené tašky v povrchové úpravě engoba antik, které nahradily původní krytinu vyrobenou v roce 1951. Výhradním dodavatelem nové střešní krytiny se stal český výrobce Tondach.

Prejzy pro Hrad byly vyrobeny na míru

„Pálené prejzové tašky jsme vyrobili a dodali ve speciální povrchové úpravě antik, která díky částečnému engobování (nanesení barevné sklovité směsi a vypálení) na režnou tašku působí dojmem patiny, jako kdyby krytina na střeše ležela po několik desetiletí,” vysvětluje Rudolf Prus, vedoucí technického úseku Tondach, dodavatele krytiny.

Prejz je druh pálené tašky, která se skládá ze dvou dílů – spodního háku a vrchní prejzy, přičemž vrchní část se pokládá do maltového lůžka a přichytí se na spodní hák. Tato konstrukce dovoluje pokládku střechy i do složitých oblých tvarů s velkým sklonem. Proto je tento typ tašek vhodný právě pro historické stavby.

Rekonstrukce trvala čtyřicet dnů

Na střeše se neustále střídalo patnáct řemeslníků: „Tři party pokrývačů, tesařů a klempířů po pěti řemeslnících se na střeše střídaly 40 dní. Během rekonstrukce jsme použili celkem 189 palet prejzy a 22 palet malty,” vypočítává Jiří Langner z klempířské a pokrývačské firmy Krolan ze Šestajovic u Prahy, která celou rekonstrukci prováděla.

Při pokládce střechy byla využita pokrývačská malta Tondach, která je vyráběna speciálně pro keramickou krytinu bez obsahu cementu. Pevnost této malty odpovídá dnešnímu keramickému materiálu s nízkou nasákavostí.

Veškeré použité materiály a technologické postupy při rekonstrukci střechy Pražského hradu byly konzultovány a schváleny Odborem památkové péče Kanceláře prezidenta republiky, jehož úkolem je vykonávat státní správu na úseku památkové péče v areálu národní kulturní památky Pražský hrad.

Více informací v článku Nová střecha na Pražském hradě, vydaném v čísle 12/2011, www.stavebnictvi3000.cz/c3982.