Z návštěvy Klatovských katakomb

Nejen u příležitosti Památky zesnulých, chcete-li Dušiček, ale i během roku lze navštívit krypty pod jezuitským kostelem Neposkvrněného početí Panny Marie a svatého Ignáce, tzv. Klatovské katakomby, v západočeském městě Klatovy.

Katakomby byly postaveny jako součást stavby zmíněného kostela a gymnázia v letech 1656 až 1676. Od roku 1783 do nich bylo postupně uloženo 200 zemřelých, z řad členů jezuitského řádu, místní šlechty, měšťanů a vojska. Nejznámějším pohřbeným je páter Vojtěch Adalbert Chanovský z Dlouhé Vsi, misionář působící v jihozápadních Čechách, v první polovině 17. století.

Těla nebožtíků, která spočívala v dubových rakvích, byla díky důmyslnému systému větracích šachet a proudění vzduchu vysoušena a tím mumifikována. Bohužel, na počátku 20. století byl systém natolik poškozen, že tento neodborný zásah způsobil rozpad 140 již mumifikovaných těl. V současnosti je ventilační systém plně obnoven a spolu s konzervátory „pečuje” o zachování zbylých 38 tělesných pozůstatků.

Oprava interiéru katakomb byla ukončena v roce 2011 za podpory Evropské unie, města Klatovy a katolické církve. Není bez zajímavosti, že rakve jsou uzavřeny průhlednými skleněnými víky a od návštěvníků jsou navíc odděleny prosklenou podlahou a hlavně skleněnými stěnami. Původně tomu tak nebylo a lidé volně procházeli mezi rakvemi. Někteří rádoby sběratelé suvenýrů toho zneužívali k okrádání nebožtíků, např. odlomením patní kosti nebo odstřižením kousku roucha.

Ještě připomeňme doplnění současné expozice katakomb o dobové listiny, historické předměty, modely staveb i dokumentární filmy, dále seznam pochovaných a panel s nákresem ventilačního systému. Nepřehlédněte nově zpřístupněnou hrobku Koců z Dobrše, cisternu na vodu a systém spouštění rakví do původně nepřístupných krypt. Koho by zajímalo, kdy zde bylo pohřbívání ukončeno, tak tento stav nastal vydáním patentu císaře Josefa II., v roce 1783.