Zaměření Mlýnské kolonády

Karlovy Vary jsou největšími světoznámými českými lázněmi. Teplé prameny na jejich území objevili již v době kamenné, kdy se toto území začlo postupně osidlovat pravěkým obyvatelstvem Keltů, Slovanů a Germánů. Říká se, že tyto horké prameny byly objeveny císařem římským a Karlem IV. při jejich štvanici na jelena.

  Když Karel IV. zakládal dnešní Karlovy Vary, jistě netušil, že zakládal lázně, které jednou dosáhnou světové pověsti. Dnešní podobu Karlových Varů nejvíce ovlivnila stavební činnost na přelomu 19. a 20. století ve znamení historismu a secese. Tehdy byly postaveny všechny významné objekty lázní od hotelů, divadel a jiných kulturních zařízení, mnoho výstavních lázeňských domů a vil, až po kolonády. Jednou z nejznámějších lázeňských »promenád« je novorenesanční Mlýnská kolonáda, která byla postavena v letech 1871–1881 podle návrhu arch. Josefa Zítka. Celková délka novorenesanční sloupové stavby je 132 m, šířka 13 m a tvoří ji 124 sloupů. Kolonáda kryje celkem pět pramenů - Mlýnský, Skalní, Libušin, Knížete Václava a Rusalčin. Mlýnská kolonáda a vlastně i celé lázeňské město bylo vybudováno, přeměňováno a rekonstruováno během několika století. Vývoj celého města byl poznamenán také rozsáhlými požáry a povodněmi. Po každé pohromě se však město obléklo do nových a zpravidla krásnějších architektonických prvků.
   V roce 2001 vypsalo město Karlovy Vary jako investor stavby výběrové řízení na zaměření skutečného stavu Mlýnské kolonády. Plánované rekonstrukční práce této významné kulturní památky vyvolaly potřebu provést detailní zaměření skutečného stavu objektu. Kolonáda se nachází v centrální části lázeňské zóny a majitel resp. investor rekonstrukce kolonády, Město Karlovy Vary, vybralo vítězný projekt kanceláře Ing. Romana Gajdoše, který nabízel vhodné řešení rekonstrukční úpravy. Rozhodujícím kritériem bylo nepochybně zpracování dokumentace v digitální podobě, tak, aby dokumentace mohla být následně uchována jak v tištěné podobě, tak i v digitálním provedení na CD.
   V červenci roku 2001 byly provedeny zaměřovací práce na objektu, o měsíc později již byly vyneseny a vypracovány potřebné výkresy. Pro zápis naměřených hodnot byly použity archivní výkresy elektroinstalace z roku 1987, dva historické výkresy Mlýnského pramene z archivu stavebního úřadu a také vlastní náčrty. Stavba je provedena v dobré prostorové koordinaci, je velmi pravidelná a ortogonální. Tolerance mezi jednotlivými řadami sloupů je do 2 cm. Výpočtem naměřených hodnot byla stanovena jednotná osová vzdálenost sloupů. Ostatní rozměry byly vyneseny podle naměřených hodnot. Souběžně s  prací architektonické kanceláře probíhalo geodetické zaměření okolí a podzemních prostor pod kolonádou. Výsledek byl koordinován s geodetickým zaměřením styčných obrysových bodů vrchní stavby. Výšky podlaží byly měřeny ve schodištích. Vysoké části stavby byly měřeny ze žebříku a pomocí hydraulické plošiny. Fotodokumentace byla vyhotovena digitálním fotoaparátem tak, aby mohly být výstupy od geodeta převzaty v digitální podobě. Následně byly převedeny do CAD systému Allplan FT, ve kterém byly tyto výstupy koordinovány se skutečným zaměřením objektu.
   Součástí rekonstrukce vrchní stavby Mlýnské kolonády byla i rekonstrukce Skalního pramene, Mlýnského pramene, Hlavní části kolonády, Zítkův pavilon a Laboratoř.
   Stavba Skalního pramene zahrnovala průčelní stěnu, schodiště, terasu, prosklenou markýzu a prostor mezi stěnou a skálou. Před ozdobnou mříží, která se nachází před pramenem, bylo osazeno prameniště. Stavba Mlýnského pramene zahrnovala apsidu s prameništěm, kolonádní pole sloupů a malý obchůdek, ve kterém se v současné době prodávají turistům suvenýry. Hlavní část Mlýnské kolonády tvoří řada kolonádních polí sloupů, dvou rizalitů s tympanonem, orchestřiště, terasy se sochařskou výzdobou a vestavěné dvoupodlažní části. V prvním patře proběhla rekonstrukce veřejných toalet a ve druhém patře dílny a šatny údržby. Z terasy vede lávka do Skalníkových sadů. V prostoru kolonády jsou umístěny prameny Rusalka, Libuše a kníže Václav. Zítkův pavilon zahrnoval pro rekonstrukci první podlaží včetně schodiště. V mezipodlaží se nacházel sklad a východy do zadní části kolonády. Ve druhém patře byl volný prostor. Pavilon byl uzavřen terasou, z níž vede lávka do Skalníkových sadů. Apsidová část byla navržena s prosklenou střechou. Laboratoř byla vestavěna do dvorní části u apsidy Mlýnského pramene a je novodobou přístavbu.
   Podrobný průzkum stavu konstrukcí nebyl součástí zaměření, neboť byly zjištěny závažné poruchy částí stavby způsobené zanedbanou údržbou, kdy do objektu zatékala dešťová voda.
   Stavba je napojena na vodovod, kanalizaci, elektrickou energii a telefon. Vytápění provozních prostor je zajištěno akumulačními topidly a teplou vodu dodávají elektrické zásobníky. Jsou zde rovněž instalovány ventilátory pro odvětrání podzemních prostor. Kolonádní prostor je vybaven stylovými svítidly, reproduktory a hlídacími kamerami. Konstrukce nosných stěn a sloupů jsou kamenné, cihelné a smíšené. Okna a dveře v pavilonu zůstaly původní, tzn. jednoduše zasklené. Okna ve WC a dílnách nejsou originální a byla zdvojená. Rovněž dveře a zárubně v této části jsou novodobé. Podlahy v kolonádní části jsou kamenné, na toalety byly umístěny keramické dlažby. Skladba vodorovných konstrukcí terasy byla zjišťována sondou v rámci přípravy projektu rekonstrukce. Převážná část povrchů je kamenná, stěny a příčky na toaletách a dílnách byly hladce omítnuty a opatřené keramickými obklady. Římsy a balustrádová zábradlí byly oplechovány. Dešťová voda byla svedena do odvodňovacích žlabů v podlaze teras, odtud pak do odpadních trub a do kanalizace. Všechny klempířské prvky byly vytvořeny z měděného plechu.
   Kompletní dokumentace byla zpracována v CAD systému Allplan FT společnosti Nemetschek. Půdorysy a řezy byly vyhotoveny v měřítku 1:50 a pohledy 1:100. Abychom mohli využít všech možností snadného generování potřebných výkresů, byl důsledně od samého počátku sestavován 3D model. Zajímavou a v běžné praxi nepříliš častou úlohou bylo modelování složitých historických prvků – tvarovaných sloupů, balustrád, říms a dalších. Pro tyto potřeby jsme v Allplanu využili funkcí 3D modeláře společně s funkcemi rotačních a translačních těles, odečítání průniku těles a dalších společných funkcí. Okna a dveřní výplně byly modelovány také v makromodeláři a základní data byla načtena a zpracována podle skutečnosti. Pro snížení velkého množství dat podrobně profilovaných prvků byla využita jedna z funkcí Allplanu FT - definice a osazení makra.
   Půdorysy a řezy byly tedy provedeny standardně s využitím modelu. Pohledy byly pořízeny vypočtením fotografie z modelu a jejich barevnou úpravou. Sochařská výzdoba a ornamenty byly dosazeny z dostupné knihovny symbolů nebo byly dodatečně převedeny do digitální podoby naskenováním z kreseb a uložením do knihovny symbolů, ze které se dala následně využívat. Pro některé prvky výzdoby byly použity digitální fotografie, které byly dále zpracovávány v programu Corel a vyrovnány do průčelní polohy, následně byly převedeny na černobílou perokresbu a jako rastrový obrázek byly dosazeny do výkresu. Stejným způsobem byly zpracovány digitální fotografie štukatérské výzdoby transformované do formy perokresby a následně byly vloženy (zakresleny) do výkresů.
   V závěru prací se zhotovily rendrované fotorealistické obrázky pohledů na stavbu. Výstupy naší práce byly již použity pro přípravu projektu elektroinstalace a rekonstrukce terasy. Předvedenými ukázkami z tohoto zpracovaného projektu chceme doložit, že s moderními prostředky lze digitálně zpracovat i náročné historické objekty se spoustou komplikovaných a nepravidelných prvků. CAD systém Allplan firmy Nemetschek je toho »živým« důkazem. Projektová dokumentace byla zpracována pouze v digitální podobě a to právě v Allplanu s využitím funkcí pro 2D, 3D kreslení, 3D modelování tak, aby byla umožněna spolupráce více lidí na projektu. Pro možnou a snadnou prezentaci rekonstrukce se zpracovala v Allplanu i vizualizace. Složitější a přesnější animace byly následně provedeny ve vizualizačním programu Cinema 4D a 3D max. Modelové 3D řešení je předpokladem pro racionální a přesnou přípravu celé dokumentace.