Železniční uzel v Chocni již slouží cestujícím
Před rokem se naše redakce měla možnost blíže seznámit s probíhajícími pracemi na výstavbě koridoru v Chocni. Tato rekonstrukce měla za cíl, jak jsme se již zmínili v článcích [1] a [2], především dosažení vyšší bezpečnosti tohoto místa, větší kultury pro cestující a zároveň umožnění průjezdnosti vlaků Chocní rychlostí 160 km/hod.
„Hlavním účelem stavby bylo zvýšit kvalitu a bezpečnost železniční dopravy. Rekonstrukce umožnila zvýšit rychlost v hlavních a předjízdných kolejích, dosáhnout požadovanou třídu zatížení a zajistit prostorovou průchodnost včetně náhrady stávajícího zabezpečovacího zařízení zařízením modernějším. Rychlost v hlavních kolejích se zvýšila na 160 km/h,“ uvedl Ing. Jan Komárek, generální ředitel SŽDC.
Nádraží v Chocni se může pyšnit bohatou historií. Od šedesátých let minulého století však neprošlo žádnými většími změnami. Proto byla v roce 2003 zahájena jeho rozsáhlá rekonstrukce. Snahou architektů bylo respektovat a zachovat v maximální míře původní architekturu nádraží z 19. století. Kvůli novému podchodu bylo rozhodnuto o novém dispozičním uspořádání stávající budovy. Nyní je tvořena čtyřmi částmi – hala nového podchodu pro cestující s pokladnami, pražský pavilon, střední část a brněnský pavilon s přístavkem. V této úrovni je také úschovna zavazadel a příjem spěšnin, veřejné WC, služební místnosti a malá prodejna. Ostatní služební a technologické prostory jako rozvodna, kotelna, sklady, aj. byly vybaveny moderními technologiemi a zůstaly zachovány v suterénu.
Vznikla čtyři nová ostrovní nástupiště – dvě zastřešená nástupiště na hlavní trati Praha – Česká Třebová, dále zastřešená nástupiště na trati Choceň – Týniště nad Orlicí a jedno menší nezastřešené pro vlaky na trati Choceň – Litomyšl. Všechna zastřešená nástupiště jsou přístupná z nově vybudovaného podchodu dlouhého 67,6 m, který volně navazuje na suterén výpravní budovy a ústí do parku směrem do centra Chocně. Velkou výhodou je pro cestující možnost bezpečného příchodu podchodem z Chocně až na jednotlivá nástupiště. Z podchodu je možné na nástupiště odbočit šesti schodišovými rameny a čtyřmi výtahy. Pamatováno bylo i na občany se sníženou pohyblivostí, veškerá zařízení jsou vybudována jako bezbariérová. Pro nevidomé a slabozraké byl v železniční stanici Choceň vybudován elektronický informační systém.
„Stavba skutečně pomohla zlepšit bezpečnost a pohodlí pro cestující – přesně podle zadání investora,“ sdělil Alexandr Halimovič, manažer projektu Skanska ŽS.
Na téměř dvoukilometrovém úseku stanice byl zřízen nový železniční spodek včetně systému odvodňování. Dále byla provedena rekonstrukce tří propustků a také byly sanovány skalní zářezy bývalého tunelu. Železniční svršek v hlavních staničních kolejích je tvořen kolejnicemi tvaru UIC 60 na betonových pražcích s pružným bezpodkladnicovým upevněním v celkové délce 3 317 m. Ostatní staniční koleje byly vybudovány z regenerovaného užitého materiálu tvaru R65 na betonových pražcích v délce 7 093 m a tvaru S49 na dřevěných pražcích v délce 456 m. V tomto úseku bylo vloženo celkem 36 výhybek.
Zároveň s tím byly uskutečňovány další dvě stavby – rekonstrukce podchodu pro pěší a rekonstrukce silničního mostu v Pernerově ulici.
A nám už nezbývá než popřát všem cestujícím mnoho bezpečných a klidných kilometrů na železnici a také, co je důležité, včasných příjezdů na místa určení.
[1] Hejhálková Helena: Česká republika se stává vzorem, Stavebnictví a interiér 06/2004, str. 22, http://www.stavebnictvi3000.cz/cl.php?ID=1250
[2] Hejhálková Helena: Výstavba koridoru v Chocni zdárně pokračuje, Stavebnictví a interiér 07/2004, str. 14, http://www.stavebnictvi3000.cz/cl.php?ID=1278