Zkušenosti techniků firmy Schiedel: Škody na komínech

Vady, poškození a poruchy komínů, se kterými se každodenně setkávají technici firmy Schiedel, začínají u malých montážních chyb a končí až u poškození, která vedou k destrukci komínů a nutnosti jejich demontáže. Problematikou vad komínových konstrukcí a jejich příčin se budeme postupně zabývat i v tomto časopise.

Příčinami škod na komínech jsou montážní chyby při provádění komínů, špatný návrh komínů, ale dost často také snaha investora ušetřit a nahradit originální systémové díly jinými. Stejně jako v jiných oblastech života je pak následné odstranění poškození komplikovanější a i finančně náročnější než nové realizace komínů, nemluvě o ztrátě důvěry zákazníků. Proto postupně ukážeme různé příklady z praxe spolu s komentářem, proč k dané situaci došlo a jaké je řešení. Věříme, že chyby jiných pomohou, aby se čtenáři zorientovali v této problematice a byli později nápomocni kvalifikovanou radou jiným.

Obstojí jen komíny odolné proti vlhkosti

Současná doba je přeplněná moderními technologiemi a převratnými řešeními. Velký pokrok se udál za poslední století také v oblasti vytápění, vytápěcí techniky a odvodů spalin.

Na počátku dnes již minulého století byly v domácnostech používány spotřebiče na pevná paliva, vyznačující se poměrně malou účinností. Tomuto stavu odpovídaly také konstrukce komínů. Byly to jednovrstvé konstrukce sestavené z cihel, které byly schopny zajistit odvedení spalin a zároveň masivní stěnou chránily uživatele před jejich vysokými teplotami. Spaliny proudily průduchy velmi rychle a byly schopny odvádět velkou část vzniklé vlhkosti mimo komínové těleso.

Přibližně v období po II. světové válce se do stejných komínových těles začaly zapojovat spotřebiče se zvýšenou účinností a na komínech se začaly projevovat první účinky vlhkosti. Důsledkem bylo, že se postupně uplatňovala technologie s obezděnou šamotovou vložkou. Tato technologie se stala tak zažitou, že se s ní je možné potkat i v dnešních novostavbách! Nároky na rychlost výstavby vedly k odklonu technologií prováděných z malých prvků. V oblasti komínů byl tento trend dovršen vznikem komínových systémů, prováděných jako stavebnice. V tehdejším Československu se začal jako první uplatňovat komínový systém, známý dnes pod názvem Schiedel Kompakt a skládající se z komínové tvárnice, šamotové vložky a provazce, který bezpečně odváděl spaliny od spotřebičů. S dalším vývojem tepelné techniky ovšem docházelo k dalšímu výraznému zvyšování nároků na odolnost proti vlhkosti. A tak ještě nedávno velmi pokrokový komínový systém Schiedel Kompakt musíme dnes zařadit do kategorie komínů, které nevyhovují požadavkům na odolnost vůči vlhkosti.

Jaký je důvod vzniku vlhkosti?

Jednak to je voda obsažená v palivu, např. v mokrém dřevu nebo uhlí. Dále to jsou produkty spalování zejména plynných paliv a paliv organického původu jako je dřevo. Nositelem vlhkosti je také sám spalovaný vzduch, což bývá velmi často u rekreačních objektů, které zůstávají delší dobu bez větrání. Výraznou příčinou tvorby kondenzátu uvnitř průduchu je pouze občasný provoz, při kterém se komín nestačí zcela prohřát a dochází k poklesu teploty spalin pod rosný bod a ke kondenzaci. Pokud je komín ještě nevhodně umístěn, např. dodatečně přistavěný vně objektu, podporuje vznik kondenzátu i velká ochlazovaná plocha komínového tělesa.

Na obr. 2 jsou doplňkovým zdrojem tepla pro domek kamna běžně k dostání v obchodech OBI nebo Baumax. V uvedeném případě docházelo k intenzivní kondenzaci uvnitř komínového systému Schiedel Kompakt. Jak bylo zjištěno, důvodem bylo předimenzování komínového průduchu (použit ⌀20 cm místo optimálního ⌀16 mm) a velká ochlazovaná plocha (cca 2/3 výšky komína procházelo nevytápěným prostorem). Průduch se provozem nestačil prohřát a po cca 1 měsíci došlo k registraci dehtových skvrn v patě komínu. Na obr. 1 je pohled do paty průduchu, kde docházelo k hromaděním kondenzátu o výšce hladiny cca 4 cm!

Velmi často dochází k těmto případům také v případech, kdy je na komín napojena krbová vložka. Tyto spotřebiče bývají provozovány v jarních a podzimních měsících jako hlavní zdroj tepla. Konstrukce těchto spotřebičů je řešena tak, aby vzniklé teplo bylo využito v maximální míře. Proto i u těchto spotřebičů je velmi pravděpodobný výskyt kondenzátu (byť třeba pouze dočasný).

Závěr

Po získaných zkušenostech je možné konstatovat: Pouze komíny, které mají řešenu konstrukci a skladbu jako odolnou vůči vlhkosti, jsou již dnes a zvláště pak do budoucna zaručenou alternativou a jediným správným řešením. Komínový systém odolný vůči vlhkosti uvedla na trh firma Schiedel pod názvem Schiedel SIH-UNI.

V některém z dalších čísel tohoto časopisu budou prezentovány další zkušenosti techniků Schiedel, např. z provozu velmi rozšířených kotlů na zplynování dřeva, které se bez komínů odolných vůči vlhkosti neobejdou.