Smetanova síň, Obecní dům, foto: Isogood_patrick, Shutterstock

Znáte nejkrásnější koncertní prostory v Česku?

Koncertní síně a sály jsou místem, kde se snoubí architektura s hudbou. Mnohé koncertní haly a operní domy se často pyšní originálním designem. Přinášíme vám výčet těch nejzajímavějších a nejhezčích koncertních síní a budov Česka, které byste měli alespoň jednou v životě navštívit.

Kostel sv. Anny České Budějovice

Od roku 1988 vlastní Jihočeská filharmonie samostatnou budovu, která vznikla adaptací dřívějšího kostela a účelovou přístavbou. Objekt plně vyhovuje koncertním i provozním potřebám. Výhodná poloha koncertní sítě ve středu města z ní učinila jedno z hlavních kulturních středisek Českých Budějovic. Koncertní síť je pojmenovaná po českobudějovickém rodáku a významném skladateli Otakaru Jeremiášovi. Centrum objektu tvoří koncertní síň, která má výbornou akustiku a nabízí hlediště pro 218 návštěvníků. Koncertní prostředí dotváří pohled na moderně koncipované varhany. Kostel byl v druhé polovině 19. století klasicistně upraven, a tak přišel o svůj charakteristický styl řádové kapucínské architektury s trojúhelníkovým štítem v průčelí.

Dvořákova síň v Pražském Rudolfinu

Při výčtu nejkrásnějších koncertních síní u nás musíme zmínit i Dvořákovu síň v Pražském Rudolfinu. Světoznámá koncertní síň sloužila České filharmonii již od ledna 1896, která zde poprvé vystoupila pod vedením Antonína Dvořáka. Po roce 1918 sloužil sál jako zasedací síň nového parlamentu Československé republiky. Koncertní povaha tohoto prostoru byla obnovena v letech 1940–1942 dle projektu Antonína Engela a Bohumíra Kozáka.

Ústředním prvkem síně jsou varhany vyrobené dle návrhů Josefa Zítka a Josefa Schulze Wilhelmem Sauerem ve Frankfurtu nad Odrou. Sál pojme až 1148 diváků. Majestátní budova Rudolfina byla od počátku koncipována jako víceúčelový dům múz, sídlo hudby, galerie a konzervatoře. O vznik majestátního Rudolfina se nezasloužila zemská šlechta ani církev, ale podnikatelé a finanční ústavy. V Rudolfinu se také nachází Komorní Sukova síň, kde se konají komorní koncerty klasické hudby a klavírní recitály.

Samotný prostor je některými označován za nejkrásnější koncertní sál v samotném srdci Prahy, za jehož krásou a prvotřídní akustikou se sjíždí nejznámější osobnosti světové hudby. Zdroj: Vladimka production, Shutterstock

Státní opera

Mezi ikonické koncertní sály bezesporu patří i Státní opera v Praze, která se řadí mezi nejvýznamnější evropské hudební scény. Původně byla určena speciálně německým umělcům v Praze, kteří předtím vystupovali ve Stavovském divadle a toužili po vlastním prostoru.

Stavba, jejímž autorem je Alfons Wertmüller, byla otevřena v roce 1888. Novorenesanční budova Státní opery se pyšní neorokokovým interiérem, kterému dominuje jak masivní zlatý lustr, tak malované stropy.  Interiér tohoto divadla zkrátka patří mezi nejhezčí ve střední Evropě. Dramatické uplatnění bílé a zlaté společně s krvavě rudým sametem je nesmírně působivé.

Státní opera, která byla po rekonstrukci znovuotevřena veřejnosti 5. ledna 2020, je stánkem umění s bohatou historií. Zdroj: Paulo Vilela, Shutterstock

Smetanova síň v Obecním domě

V Praze ještě chvíli zůstaneme. Pozornost si totiž zaslouží i Smetanova síň v Obecním domě, která je úchvatnou kombinací secesního stylu, luxusu a okázalosti.   Smetanova síň je zároveň nejrozsáhlejším prostorem Obecního domu. Síň v sobě skrývá také symboly českého národa.  Z plastické výzdoby jsou nejpozoruhodnější štukové skupiny Vyšehrad a Slovanské tance od Ladislava Šalouna. V interiéru Smetanovy síně nechybí ani připomínky dalších českých hudebních skladatelů, jejichž portrétní medailony zdobí balkony i lóže. Celý prostor dotvářejí malby stropních výplní a nástěnné obrazy Karla Špilara. Síň pojme až 1200 posluchačů. Každoročně je zde zahajován i zakončován hudební festival Pražské jaro.

Samotná stavba Obecního domu byla dokončena roku 1912. Dne 28. října 1918 byla ve Smetanově síni vyhlášena první Československá republika. Zdroj: Pyty, Shutterstock

SONO centrum v Brně

Milovníci futuristických staveb by si neměli nechat ujít návštěvu brněnského Sono centra. Ačkoliv se nejedná přímo o koncertní síť, ale spíše o víceúčelovou budovu s hudebním klubem, v našem seznamu nemůže chybět. Originální devítipatrová prosklená budova, v jejímž středu je koule, je dílem architekta Františka Šmédka. Hudební klub má kapacitu okolo 1200 míst ke stání nebo 700 k sezení. Pro svůj atypický futuristický tvar si centrum vysloužilo celou řadu přezdívek. Kromě klubu je v Sono Centru také restaurace a tříhvězdičkový hotel s 39 pokoji.

Ozvučení interiéru zajišťuje studio Sono, jedno z nejlepších nahrávacích studií v České republice. Sál, s jedinečnou možností živého nahrávání, má tři podlaží se dvěma velkými balkóny a čtyřmi bary, velkorysé pódium i pro ty největší skupiny a orchestry, taneční parket, funkční vzduchotechniku a více než dostatečně prostorné a patřičně vybavené zázemí pro účinkující.

Hudební sál v brněnském SONO centru má tři podlaží se dvěma velkými balkony. Autorem extravagantní, futuristické stavby je architekt František Šmédek. Zdroj: Archiv SONO centra

Koncertní síň A. Dvořáka v Karlových Varech

V ojedinělých prostorách Koncertní síně A. Dvořáka koncertuje Karlovarský symfonický orchestr již po desítky let. Každý rok zde také koná festival Dvořákův karlovarský podzim. Původně společenský lázeňský dům byl postaven v letech 1863-1886 podle projektu stavitelů L. Rennera, Gustava Haina a Eduarda Labitzkyho v romantickém slohu anglické zámecké neogotiky. Koncertní sál se nachází v prvním patře historické budovy v Karlových Varech Z důležitých událostí tohoto sálu nelze vynechat ničivou událost roku 2002 – na počátku října vznikl v podkroví lázeňské budovy rozsáhlý požár, jenž zničil krovovou konstrukci v místech nad ústředním Slavnostním sálem. Projekt obnovy zpracoval Ing. arch. Břetislav Kubíček a Ing. Václav Kouba. Obnova sálu byla dokončena v roce 2004.

Lázeňská budova nadále slouží nejen pro účely tradiční lázeňské léčby, ale také jako významné kulturní a společenské centrum. Zdroj: nikolpetr, Shutterstock

A to není všechno …

Po vzoru světových metropolí se chystají postavit moderní koncertní budovy také filharmonie Praha, Brno a Ostrava. Futuristická koncertní hala v Ostravě, která vyroste u Domu kultury, patří mezi nejočekávanější stavby světa. Výstavba nevšední koncertní budovy, kterou navrhovali architekti z New Yorku, by měla začít v roce 2022. Náklady se odhadují zhruba na 1,5 miliardy korun bez DPH.

Jeden z nejmodernějších koncertních sálů by se měl nacházet i v Brně. To se nedávno dočkalo stavebního povolení pro Janáčkovo kulturní centrum, tedy nový koncertní sál pro filharmonii. I tady by měly začít stavební práce v roce 2022. Celkové náklady na budoucí brněnskou dominantu se vyšplhají ke dvěma miliardám korun. Sál pro Brno by měl mít 6 nadzemních podlaží. Kromě samotného koncertního sálu, do jehož hlediště se jich vejde 1100–1200 lidí, bude k dispozici také třeba kavárna. Moderní koncertní sál za miliony chce i Praha. Příprava nového koncertního sálu má zatím pracovní název „Vltavská filharmonie“. Pražská koncertní síť pojme až 1800 diváků a měla by oplývat prvotřídní technikou, která zajistí bezkonkurenční akustiku prostoru.

Zdroje: oficiální stránky jednotlivých organizací

Související články

Autor: Mgr. Kateřina Saidl
Foto: Shutterstock