Svatá Hora u Příbrami – místo, kde se tají dech

Krajinná dominanta, barokní architektonický skvost, poutní místo… To jsou pojmenování, kterými lze označit příbramskou baziliku Svatá Hora. Ta je oblíbeným cílem nejen křesťanských poutníků, ale i turistů či místních, kteří se sem opakovaně vracejí a neustále objevují nové dekorativní prvky, jichž si předtím nevšimli. Objekt doslova překypuje výzdobou a je zapotřebí si jej prohlédnout důkladně či opětovně, aby návštěvník nebyl o nic ochuzen.

Ačkoli jsme již o této stavbě před časem psali v souvislosti s rozsáhlou rekonstrukcí, kterou před pár lety prošla, rozhodli jsme se k tématu vrátit. Jde totiž o nadmíru poutavou a na Česko neotřelou stavbu plnou děl raného i vrcholného baroka se silnými italskými vlivy, která si pozornost zaslouží. Ze známých umělců, kteří se na výzdobě této příbramské dominanty podíleli, jmenujme kupříkladu české barokní malíře Karla Škrétu či Petra Brandla. Zmiňme také fakt, že Svatá Hora je konečnou zastávkou evropské části poutní cesty Via Nova, jež začíná v rakouském Stoblu a přes Německo vede do jižních Čech a nakonec až do Příbrami.

Kmet mezi stromy

Kdo zavítá na Svatou Horu poprvé, je téměř vždy ohromen. Přicházíte-li od parkoviště, vaše cesta povede mimo jiné i podél památného stromu – dubu svatého Václava, opředeného pověstmi. Jeho věk je odhadován na 400 let, historický význam stromu je tedy enormní. V roce 2006 činil obvod dubu 582 centimetrů, výška stromu a průměr jeho koruny dosahovaly 18 metrů. Arboristé se pokoušejí život stromu prodloužit rozmanitými zásahy, jedním z nich byla například instalace obručí zpevňujících kmen.

Svatováclavský dub je odhadem asi 400 let starý

Majestátní pohled z náměstí

Po několika dalších desítkách krocích vstupuje návštěvník na prostranství před kostelem. Na první pohled ho v tu chvíli upoutá sakrální barokní areál svou čelní fasádou ve spojení s monumentálním předpolím a na něm umístěným mariánským sloupem z roku 1661. Návštěvník pak nejčastěji postupuje do dvora skrz Pražskou bránu, prochází ambitem bohatě zdobeným freskami a ocitá se před hlavním oltářem, zvaným Stříbrný. Toto barokně rokokové dílo, postupně budované příbramskými a malostranskými stříbrníky a zlatníky od roku 1684 až do roku 1775, je společně se soškou Panny Marie Svatohorské považováno za hlavní chloubu celého komplexu. Mocný obdiv k architektům i stavitelům baziliky však budí i exteriéry či samotný vstup do areálu.

Mariánský sloup

Trocha historie

Bazilika byla postavena v 17. století na místě původní kaple, jejíž výstavba je odborníky odhadována na 13. století. Současný objekt je obdélníkového tvaru se čtyřmi kaplemi v jednotlivých nárožích (Pražská, Březnická, Mníšecká a Plzeňská) a centrálním, původně gotickým kostelem zasvěceným Panně Marii, který je vystavěn na kamenné terase. V severozápadním rohu je umístěno kryté schodiště o 365 schodech, jež vede až do centra Příbrami.

Pohled od východní brány skrz ambit

Poutní místo Svatá Hora je lemováno již zmíněným ambitem, tedy krytou klenutou chodbou s arkádami otevřenými do dvora. Ambity jsou bohatě zdobeny rozmanitými religiózními výjevy, které jsou však vystaveny povětrnostním vlivům, a proto již mnohokrát došlo k jejich restaurování. Areál je přístupný dvěma vrcholně barokními portály – Pražským na východě a Březnickým na jihu.

Stříbrný oltář je umístěn na vyvýšeném místě v samém srdci komplexu

Správa jezuitů

Z historie nelze nezmínit správu místa jezuity, kteří komplex v 17. století přestavěli na honosnou rezidenci. V roce 1658 nechali vybudovat tehdy ještě nekryté prosté dřevěné schodiště do Příbrami (v roce 1670 pak vedle něj byla zhotovena krytá dřevěná stavba, jež byla o necelých 60 let později nahrazena zděnou novostavbou dle návrhu K. I. Dientzenhofera) a zadali italskému architektovi Carlovi Luragovi zakázku na projekt (ideové podoby jezuity P. Benjamina Schleyera). Daný návrh byl následně po několika úpravách také zrealizován, stavba započala v roce 1660. Na svou dobu šlo o velmi nezvyklou architekturu (centrální Mariánská svatyně umístěná na vyvýšené terase obklopená ambitem a kaplemi). Rozsahu, který má areál nyní,, bylo dosaženo v letech 1745–1751.

Stříbrný oltář

Redemptoristé a jejich vyhnání i návrat

Za správy řádu redemptoristů pak došlo k rekonstrukci a tvorbě figurální a ornamentální štukové dekorace (1903). Posléze byl tomuto sakrálnímu objektu udělen titul „bazilika menší“ neboli palác Královny nebe Panny Marie. Leč v roce 1950 byli redemptoristé z areálu nekompromisně vyhnáni a internováni v centralizačním táboře Králíky. Správou objektů byli komunistickým režimem pověřeni diecézní kněží. Svatá Hora sice nebyla veřejnosti uzavřena, docházelo však k častým perzekucím těch, kteří se účastnili místních bohoslužeb, křtin nebo svatebních obřadů. Přesto bylo toto místo věřícími v tehdejším Československu považováno za oázu klidu a během takzvaných korunovací (slaví se 3. neděli při Svatodušních svátcích) zde poutníci svou návštěvou vyjadřovali nesouhlas s režimem.

Pohled na severní část areálu

V roce 1978 vznikl požár, který poničil střechu kláštera, probošství a severní části ambitů včetně věže s hodinami, poškozeny byly i některé kaple a nástropní malby. Obnova většiny z toho byla dokonána v roce 1982. Roku 1988 byla navíc položena mramorová podlaha a zrestaurován slavný Stříbrný otář (dle návrhu akad. arch. Josefa Vlčka). Redemptoristům bylo umožněno se do kláštera navrátit až v roce 1990.

Pohled od Stříbrného oltáře k jihu

Rozsáhlá rekonstrukce

V letech 1992–1993 proběhla generální oprava Svatohorských schodů, které byly v katastrofálním stavu. K rekonstrukci došlo díky péči Nadačního fondu pro Svatohorské schody. Seznam dobrovolných přispěvovatelů je na památku vyvěšen na vrcholu schodiště. Roku 2015 proběhla generální rekonstrukce celého komplexu, jejímž výsledkem je mimo jiné nový vzhled stavby. Příbramští a dřívější návštěvníci totiž znají Svatou Horu jako červeně natřený objekt, který byl však po evropském vzoru uveden do dnešní žluto-bílé podoby. Během této rekonstrukce byly také k vybudovány zbrusu nové přednáškové, výstavní a další prostory. Obnovována byla i střecha Svaté Hory, která se rozkládá na neuvěřitelných šesti tisících metrech čtverečních. Tvořena je dřevěným šindelem, který vyžaduje pravidelnou obnovu, k níž dochází za přispění Programu záchrany architektonického dědictví Ministerstva kultury ČR.

Bohatě zdobená je i jižní brána do areálu

Během stavebních úprav, které proběhly v letech 2005–2006 byly objeveny například fragmenty heraldické výzdoby (alianční znaky Šternberků a Žďárských, již dali v 17. století vyzdobit kapli Zvěstování Panně Marii) či malířská výzdoba z 18. století v interiéru baziliky. Během poslední rekonstrukce ukončené v roce 2015 došlo například k odhalení historických dlažeb v nádvoří ambitů, k nálezu původní historické pece v suterénu ambitu a dalšího.

Krámky, jež lemují jižní část prostranství s Mariánským sloupem

Poutní cesta lemovaná výklenkovými kapličkami

Zajímavostí je, že jezuité nechali v době své správy Svaté Hory vybudovat podél cesty z Březnice do Příbrami několik poutních zastávek. Původně šlo o 16 křížů, které byly později přebudovány na velkorysé výklenkové kaple se základy z lomového kamene a podezdívkou z kamenných kvádrů, vyzděné jsou z cihel a s vyklenutou hlavní římsou a stříškou z prejzů. Těchto kaplí se dochovalo osm a byly zrekonstruovány. Jsou omítnuty, disponují dvěma mělkými nikami na obou protilehlých stranách. Putoval-li cestující směrem od Březnice, obrazy představovaly trojí růženec – radostný, bolestný a slavný. Opačná strana každé kaple, viditelná při putování směrem od Příbrami, byla věnována českým světcům. Všechny zastávky jsou umístěny v okouzlující krajině, díky níž stojí rozhodně za to si poutní cestu projít či projet třeba na kole.

Poutní cesta z Březnice na Svatou Horu je v současnosti lemována celkem osmi zrekonstruovanými kapličkami. Tato zobrazuje Navštívení Panny Marie a autorem obrazu je malíř Lubomír Pešek, který v roce 2015 opatřil svými malbami celkem pět kaplí na této cestě

Závěrem

Svatá Hora v Příbrami je stavbou nezměrného náboženského, kulturního, stavebně-historického i architektonického významu. Neváhejte se zajet na ni podívat a užít si pobyt v umělecky vytříbené svatyni klidu. Ponechte si na prohlídku této národní kulturní památky dostatek času a rozjímejte. Nebudete litovat.