BAU 2015 za dveřmi II

Na tiskové konferenci, které se někdy říká Pre-bau a která tradičně probíhá před Informačními rozhovory mezi vybranými novináři a vystavovateli, pohovořil Erich Gluch z mnichovského institutu Ifo German Institute for Economic Research. Jeho přednáška o stavu německého a evropského stavebnictví se těšila velké pozornosti. Ostatně jako tradičně.

Publikum bylo významné co do počtu i záběru. Pokud se tiskovky zúčastnili všichni novináři, bylo jich plných 153 z 20 zemí, z toho nejvíce z Německa – 125. Za Českou republiku to byli Jiří Hejhálek za Stavebnictví a interiér a Kateřina Kotalová za ASB. Pro úplnost dodejme, že vystavovatelů na Prebau 2015 bylo 167 a ti přijeli z 9 států včetně Německa. Jedinou českou firmou zde byl CIDEM Hranice, a.s., kterou zastupoval Ing. Petr Bednarský. Firmy se ovšem tiskové konference většinou neúčastnily.

Přejděme nyní k příspěvku Ericha Glucha, který se týkal jednak německého stavebnictví, ale také celoevropského, jehož je Německo nejsilnějším článkem.

Německé stavebnictví: mírný konec stoupání

Německý stavební sektor jako celek byl poslední tři roky až doteď v dobré formě. Vyplývá to z průzkumu podnikatelského prostředí, které provedl uvedený institut Ifo. Mezi samostatně podnikajícími architekty, kteří působí v oblasti bytové výstavby, se podnikatelské prostředí plynule zlepšovalo až do letošního léta. Doplňme Ericha Glucha v tom, že tento sektor je v Německu tržně velmi významný a – dalo by se říci – chráněný, což se ČR netýká.

Především díky projekčním zakázkám v oblasti výstavby bytů a bytových domů, říká dále Erich Gluch, je dnešní prostředí dokonce až tak dobré, jako v dobách velkého boomu po znovusjednocení po roce 1990. Ovšem mírné zpomalení růstu objemu zakázek, které probíhá již několik měsíců – jak mezi stavebními firmami, tak mezi architekty – nepochybně ukazuje, že období vysoké poptávky pomalu končí.

Tab. 1: Stavební investice v Německu v meziročním srovnání. Zdroj: institut Ifo.

	Meziroční změna v %
Stavební segment	2013	2014	2015	2016
Bytová výstavba	0,6	3,5	2,0	1,0
Komerční výstavba	–1,8	2,4	2,3	–1,0
Veřejná výstavba	0,8	3,9	1,8	–0,3
Stavebnictví celkem	–0,1	3,2	2,1	0,3

Nicméně tyto „mráčky”, kterými Gluch nazývá zpomalování růstu, jsou tak malé, že přinejmenším do roku 2015 nelze v Německu čekat úbytek stavebních investic. Dodal, že poptávka po výstavbě bytů byla od roku 2010 podpořena významným přistěhovalectvím. Např. v roce 2012 se přistěhovalo do Německa o 370 000 lidí víc, než se jich odstěhovalo. Tento trend bude pokračovat i v letech 2015 a 2016 je nepravděpodobné, že by migrační přírůstek obyvatelstva klesl pod 400 000 lidí. Tento trend znamená, že navzdory úbytku domácího obyvatelstva stoupá v Německu už od roku 2011 počet obyvatel a bude tomu tak přinejmenším až do roku 2016. Za problém Gluch považuje, že přistěhovalci míří hlavně do měst nad 500 tis. obyvatel.

Pro současné Německo je dále příznačné příznivé prostředí, pokud jde o zaměstnanost a příjmové vyhlídky zaměstnanců. A to i přes zpomalující růst HDP z 1,3 % v roce 2014 na 1,2 % v roce 2015. Pro ty, kteří chtějí nakupovat nemovitosti, je výhodná již několik let trvající nízká úroková míra a hypotéky s úrokem fixovaným na 10 let, který lze sjednat s úrokem i pod 3 %. Strach z realitní bubliny v Německu, dodává Gluch, je zcela neopodstatněný.

V Německu je bytové výstavbě tradičně věnována vysoká pozornost. Nejenže je důležitou součástí stavebnictví jako celku, jeho dobrá kondice vypovídá, že se lidem daří, což se projevuje dobrými výsledky v celé řadě dalších ekonomických odvětví. Pro představu: letos se zde očekává dokončení 215 000 nových bytů, příští rok už 250 000. To představuje 2,667 bytů na 1000 obyvatel pro rok 2014 a 3 100 bytů v roce 2015. Doplňme Ericha Glucha, že v ČR bylo v roce 2013 dokončeno 2,400 bytů na 1 000 obyvatel a trend je klesající.

Pokud jde o podporu německé výstavby z veřejných prostředků, očekává se, že významně vyšší daňové příjmy a uvolnění první tranše v rámci programu 5 miliardové investiční pobídky od centrální vlády povede letos k růstu tohoto segmentu.

Evropa

Německo po znovusjednocení v roce 1990 a s ním spojeným mohutným stavebním boomem zažívalo po roce 1996 dvanáctiletý pokles v bytové výstavbě, který zastavilo až oživení po celosvětové krizi 2008/9. Zbytek Evropy, jenž pro podobný boom neměl důvod, zaznamenal v tomto období jen plynulý mírný růst, který přerušila až řečená krize, ovšem některé země, jako zejména Česká republika, se z poklesu 2008/9 dodnes nevzpamatovaly. To také víceméně platí i pro Spojené Království a Francii a zejména zprůměrovanou Evropu. Ukazuje to graf vývoje bytové výstavby v Evropě v období 1992 až 2016 na obr. 2.

Erich Gluch na Prebau 2015 zacílil speciálně na bytovou výstavbu, které se týká i graf na obr. 3. Ten porovnává 20 evropských zemí (členství v EU není podmínkou) z pohledu nově postavených bytů v přepočtu na 1000 obyvatel. S pomocí této veličiny lze porovnávat jednotlivé země mezi sebou a pro naší republiku toto hodnocení není lichotivé.

Zaujali jsme třinácté místo s 2,28 nových bytů v rodinných nebo bytových domech na 1 000 obyvatel. To, že jde „jen” o předpověď (do konce roku 2014 zbývaly v době konference ještě dva a půl měsíce), není příliš uklidňující.

Další graf na obr. 4. Ukazuje vývoj celkového objemu stavební výroby v Evropě (resp. v 20 uvedených zemích) v letech 1991 až 2014 v cenách z roku 2013. Je z něho dobře patrné, že tvar křivky je velmi podobný černé křivce z grafu na obr. 3, který popisoval vývoj evropské bytové výstavby ve stejném období. Platí tedy, že také celkový objem evropské stavební výroby je takřka na stejné úrovni, jako v roce 1992.

Tab. 2 ukazuje odhad rozhodujících faktorů, příznivých i nepříznivých, které ovlivní poptávku ve výstavbě bytů v letech 2014–2015. Česká republika se známkou –6,1 zde zaujímá poslední místo s obrovským odstupem za předposledním Španělskem (–2,5).

Tab. 2: Očekávané faktory ovlivňující poptávku v bytové výstavbě v letech 2014–2015. Zdroj: institut Ifo.

Země	Celková bytová výstavba: meziroční nárůst 2014/2015	Demografické vlivy	Ekonomické vyhlídky	Daňové pobídky a dotace	Ceny nemovitostí	Příjmy a výdaje domácností	Obecná finanční situace	Trh práce
		Vliv jednotlivých ovlivňujících faktorů
Irsko	13,4 %	+	+	0	–	0	–	0
Spojené království	6,0 %	+	+	++	++	+	+	+
Maďarsko	5,6 %	–	0	0	+	0	0	–
Polsko	4,3 %	0	+	+	–	–	0	–
Švédsko	3,8 %	+	+	0	0	+	0	+
Slovensko	3,5 %	+	0	0	0	–	0	–
Belgie	2,7 %	+	+	0	+	+	–	–
Dánsko	2,2 %	+	+	+	0	+	0	0
Německo	2,2 %	++	++	0	0	++	++	+
Švýcarsko	1,7 %	++	+	0	0	+	–	+
Itálie	1,5 %	+	+	++	–	0	–	–
Rakousko	1,4 %	++	+	0	+	–	+	+
Nizozemsko	1,4 %	+	+	0	0	0	–	0
Portugalsko	0,5 %	–	0	––	0	–	–	–
Finsko	–0,1 %	+	+	+	0	–	0	–
Francie	–0,2 %	+	+	–	–	0	0	–
Norsko	–1,8 %	++	+	+	0	+	–	+
Španělsko	–2,5 %	–	+	+	–	–	–	–
Česká republika	–6,1 %	0	0	–	+	–	0	0
Vysvětlivky: ++ silně příznivý vliv, + příznivý vliv, 0 neutrální, – nepříznivý vliv, –– silně nepříznivý vliv

Českou republiku – a to už není tvrzení Ericha Glucha, nýbrž autora tohoto příspěvku – vlastně „žene” do stavění jen vysoká cena nemovitostí, na kterou rodina ani samoživitel nemůže s průměrným platem dosáhnout. Pokud se – často v zoufalství – přesto tento subjekt rozhodne investovat do nové výstavby, tak většinou nedoloží schopnost splácet hypotéku. Již tak obrovská daňová zátěž byla nedávno ještě utužena převedením drahých stavebních prací do vyšší, základní sazby DPH, a doprovodným zvýšením této sazby o 6 procentních bodů. To je pro rezidenční výstavbu zničující.

Závěr

Německé, ale i evropské stavebnictví se co do skutečných výkonů, očištěných od inflace, nalézá přibližně na úrovni let 1991/2. Česká republika je v tomto srovnání o něco lépe, protože nezabíhá do tak vzdálené minulosti. Avšak pro oživení výstavby nedělá nic a rezidenční výstavbu dokonce brzdí. Novými daněmi i devalvacemi nechala zchudnout obyvatelstvo jak vůči světu, tak i absolutně. Zkušenosti z Německa a jiných zemí však ukazují, že je užitečné podporovat rostoucí rezidenční výstavbu a vlastnictví bytů či rodinných domů. Přináší to prosperitu i do dalších oblastí a činí lidi svobodnějšími a šťastnějšími.