Bauhaus: škola, která ovlivnila Baťu i světovou architekturu
Bauhaus patří mezi nejvýznamnější školy výtvarného umění, designu a architektury moderní doby. I přesto, že neměla dlouhého trvání, byla skutečným hybatelem umění a architektury své doby a dodnes inspiruje nové tvůrce. Tato škola, v níž působila řada výrazných osobností z různých oborů, byla založena před více než sto lety ve východoněmeckém Výmaru.
Josef Gočár, zásadní představitel českého kubismu i funkcionalismu
Příznivci Josefa Gočára a jeho architektonického díla si mohou tohoto význačného východočeského autora mnoha veřejných i soukromých staveb letos připomenout při příležitosti již…
Pojem Bauhaus se dostal do povědomí nejen jako jméno avantgardní německé školy, ale především jako název uměleckého směru inspirovaného funkcionalismem. Bauhaus jako škola výtvarného umění vznikla v Německu v roce 1919 z původní uměleckoprůmyslové školy. Jednalo se o jednu z nejvýznamnějších škol umění, designu a architektury moderní doby. Mottem školy bylo „forma následuje funkci“ za cíl si kladla naučit studenty pracovat za součinnosti všech uměleckých a umělecko-řemeslných oborů. Už v roce 1933 byla ale škola z ideologických důvodů zrušena. Pro svůj pokrokový a levicový charakter byla několik měsíců po nástupu nacistů k moci obviněna z „bolševické rozvratné činnosti“. Její myšlenky ale přetrvaly dál, a to například ve způsobu výuky, který převzala řada univerzit. Výukou Bauhausu se inspirovalo třeba učiliště pro průmyslové výtvarníky, které v roce 1939 ve Zlíně vzniklo díky firmě Baťa. Podle pravidel Bauhasu také začal tvořit a učit český designér a grafik Ladislav Sutnar.
Poznejte brněnské výstaviště: funkcionalistický skvost a největší veletržní areál ve střední Evropě
Brněnské výstaviště, které nedávno oslavilo 90. výročí, patří k nejvýznamnějším funkcionalistickým stavebním komplexům světa. Dnes nabízí výstavní plochu o velikosti až 190 000 m2…
Tvůrčí liberálnost a pokrokovost
Škola měla obnovit „jednotu umění pod vedením architektury a obnovit těsný vztah umění k řemeslu“. Prostředí Bauhausu proslulo především tvůrčí liberálností a pokrokovostí. Na škole se vzdělávali studenti ze zahraničí, dokonce i řada žen. Vedle architektury se zde vyučovala práce s kovem, textilem, fotografie, typografie nebo scénografie. Každý student Bauhausu se tak musel naučit nějakému řemeslu. Cílem bylo vychovat výtvarníky s perfektní znalostí výrobního procesu a materiálu. Důležitou součástí studia byl také společenský život. Cílem bylo propojovat všechny žáky na škole, proto se často pořádaly různé společenské akce.
Produktový design
Nedílnou součástí Bauhausu byl i produktový design. Začaly se tu taktéž vyrábět prototypy pro průmysl. Studenti se tedy věnovali i mechanické reprodukci. Cílem bylo navrhovat výrobky, jež budou jednoduše reprodukovatelné. Měly často geometrickou formu. Jmenovat lze například slavného designéra Marcela Breuera a jeho proslulý nábytek z kovových trubek, který najdeme na chodbách budovy Bauhausu v Desavě.
Škola výjimečných osobností
Škola byla velmi otevřená k novým poznatkům, které s každým individuálním vyučujícím absorbovala do svého plánu. Zakladatelem Bauhausu byl Walter Gropius, který shromáždil vynikající umělce, a podle jehož návrhu vznikla v Desavě nová budova školy, jež dodnes fascinuje milovníky architektury. Zajímal ho dům jako celek – od barvy omítky až po kliky u dveří. Významnými pedagogy této školy byli například Walter Gropius, Hannes Meyer, Ludwig Mies van der Rohe či umělci, jako byl Vasilij Kandinskij, Lyonel Feininger a Paul Klee.
Bauhaus pronikl do celého světa
Styl a myšlení Bauhausu inspiroval i mnohé české umělce a architekty tehdejší doby. Z českých zástupců lze jmenovat významného teoretika umění a výtvarníka Karla Teigeho, který na škole přednášel. Vliv Bauhausu je možné v tuzemsku pozorovat také na stavbách architektů Jaromíra Krejcara nebo Bohuslava Fuchse. Mezi přibližně 25 studentů na Bauhausu pocházejících z Československa patřil také Václav Zralý, k jehož dochovaným realizacím patří například husitská zvonička v rodných Pnětlukách.
Stavby podle principů Bauhausu je možné nalézt také v Japonsku nebo v izraelském Tel Avivu, kde vznikl celý komplex domů (tzv. Bílé Město), který je zapsán na seznamu UNESCO. Ve 30. letech jej vystavěli židovští architekti, kteří přišli z Německa, před hrozbou nacismu. Stavby v tomto stylu se nacházejí i v Číně.
Jak se bydlelo za první republiky: honosné vily i sériová produkce
První republika měla nepochybně své kouzlo, a to v mnoha směrech. V architektonickém i interiérovém designu byl kladen důraz na tvarovou jednoduchost a uplatňování národního…