Biodiverzita v zahradě = fungující ekosystém

Zdravý ekosystém se pozná tak, že je plný rostlin, živočichů a rozličných mikroorganizmů. Zahrady mají však mnohdy k biologické rozmanitosti velmi daleko, ačkoli i v nich je vysoce žádoucí přeměnit sterilní prostředí na dynamické a pestré. Zkuste přetvořit vaši zahradu na přírodní a pomozte tak nejen přírodě, ale i sami sobě – třeba v boji proti škůdcům.

Biodiverzita je klíčová nejen při výrobě potravin, ale i léčiv, stavebních materiálů a pohonných hmot. Lidé však dary přírody často považují za samozřejmé. V květnu si proto společnost připomněla křehkost živočišné a rostlinné různorodosti (22.5. je ustanoven jako mezinárodním dnem biodiverzity). Každý z nás při té příležitosti mohl a dále může nějak přispět k obnově biologické rozmanitosti a pustit se například od výsadby květinové louky, vybudovat hmyzí hotel nebo založit ekologický trávník. Možností je nespočet.

Chemie nepřítelem rozmanitosti

Pestrá zahrada je prosperující zahrada. Je-li vše v rovnováze, vzniká fungující ekosystém, který se dokáže o sebe sám postarat a minimalizovány jsou mimo jiné i problémy se škůdci. Podpořit biodiverzitu lze přitom poměrně snadno – náhradou chemických hnojiv a pesticidů, z nichž mnohé obsahují glyfosát, který je považován za karcinogen, za šetrnější přípravky.

Rovněž žížaly, které neustále prokypřují půdu, která je pak lépe okysličená a snáz absorbuje vodu či živiny z povrchu, svou práci nerady vykonávají v zemi, která je ošetřována agresivními chemickými přípravky. Naproti tomu vždy uvítají mulč, pochutnávají si i na spadaném listí, pokosené trávě či na organickém kompostu. Vlivem chemie pronikající do půdy hromadně vymírají i užitečné půdní bakterie a další mikroorganizmy.

Permakulturní bydlení: život v souladu s přírodou i selským rozumem

Permakultura podporuje takové uspořádání zahrady, pole či domu, které je založeno na přirozeném koloběhu přírody a životě v harmonii s ní. Člověk tak ze svého okolí zdroje nejen…

Okrasné květy jako ochrana zeleniny

Vnést stabilitu do užitkové zahrady lze také výsadbou různých druhů zeleniny vedle sebe. Druhová pestrost zamezuje rychlému vyčerpávání půdy. Různé druhy zeleniny potřebují různé množství a druhy živin, liší se také délka jejich kořenů a délka růstu rostliny. Nebojte se vysadit na kraji zeleninového záhonu i okrasné květiny. Nejen, že dobře vypadají, ale mnohé z nich přirozeně odpuzují nechtěné škůdce. Lichořeřišnice odpuzuje mšice, křen nevoní mandelince bramborové, kopr působí proti běláskovi zelnému… Pestré pásy medonosných druhů květin vysazujte i do ovocných sadů. Navnadíte tak opylovače a podpoříte stromy v tvorbě plodů.

Bylinný koberec a louka místo trávy?

I trávník je neoddělitelnou součástí každé zahrady. Zdaleka ne vždy však musí jít o standardní zelený koberec „golfového typu“, který v létě pravidelně vysychá a neobejde se bez každodenního zalévání. Ekologické trávníky se skládají ze směsi semen přízemních travních odrůd odolných vůči suchu. Obvykle je jejich součástí i plazivý jetel, který je znám pro svou schopnost zadržovat vláhu. Objevují se také jedlé nebo bylinné trávníky, které obsahují rozmanité druhy vytrvalých, velmi často i léčivých bylin (například řepík lékařský, třezalka tečkovaná, kontryhel obecný či mateřídouška úzkolistá). Tyto dvouděložné rostliny zvyšují odolnost zeleného povrchu vůči suchu, ale i sešlapu, svému majiteli také zjednodušují práci, protože vyžadují seč podstatně méně často než standardní travní koberec.

Zajímavým trendem posledních let jsou i okrasné louky. Pro jejich zakládání se používají speciální směsi s obsahem polních květů. Největší výhoda zahradních luk spočívá v jejich bezúdržbovosti. Seč je obvykle prováděna pouze dvakrát za rok, květnaté louky nepotřebují pro svůj rozvoj ani hnojit. Na výběr je přitom množství druhových směsí, například mix divokých květů nebo druhy, které přitáhnou pozornost včel.

Voda přitáhne život

Jezírka či rybníky nejsou v zahradách budovány jen jako doplněk. Biotopová jezírka poskytují také prostor k životu velkého množství malých organizmů a živočichů. Ne velikosti vodní plochy přitom příliš nezáleží, podstatné je hlavně její umístění. Důležité je, aby byla jezírka budována na místě, které je osluněno asi 6 hodin denně. Vhodné je také poskytnout návštěvníkům z živočišné říše úkryt v okolí vodní plochy – formou výsadby různých trav, keřů či pokládkou kamenů. Pokud chcete jezírko se samočisticí funkcí, budete mu muset vyhradit alespoň 50 metrů čtverečních. Do menších jezírek je většinou potřeba pořídit čerpadlo a filtrační zařízení.

Ptačí obyvatelstvo

Také ptáci jsou pro správné fungování zahrady důležití. Kromě toho, že chrání rostliny a stromy před škůdci, šíří také semena stromů a čistí přírodu. Někteří lidé ptactvo přikrmují nejen v zimě, ale celoročně, důležité však je v každém případě krmítka plnit pouze semeny určenými pro opeřence a vyhnout se zbytkům z kuchyně. Ptáky také přilákáte výsadbou vhodných rostlin. Keře či stromy s bobulovitými plody jim poskytnou útočiště i potravu. Jejich zahnízdění pak můžete napomoci i rozmístěním budek. Život do zahrady přitáhnete také pomocí takzvaného hmyzího hotelu. Jde o soubor materiálů s dutinami, který ideálně umístěte na suché, slunečné a klidné místo.

Dům ve skleníku čerpá energii z přírody

Ostrovní dům je nástroj k uspokojení každého člověka, který touží po nezávislosti na veřejných energetických sítích, i těch, jenž dychtí po minimalizaci své ekologické stopy.…