Brno si nechalo zpracovat leteckou analýzu oslunění střech. Výsledná mapa predikuje efektivitu fotovoltaických technologií

Díky analýze oslunění střech v městě Brno nyní jak magistrát, tak občané vědí, na které budovy se vyplatí instalovat fotovoltaické systémy. Letecké snímky oblasti byly podrobeny průzkumu, samotné střechy tedy nebylo zapotřebí fyzicky navštívit.

Analýzu oslunění střech ve městě si vedení Brna nechalo zpracovat společností TopGis, která se specializuje na letecké snímkování. „Mapa osvitu je součástí snahy města o využití většího množství energie z obnovitelných zdrojů. K tomu se Brno zavázalo ve schválené Územní energetické koncepci a také v Akčním plánu udržitelné energetiky a klimatu,“ uvedl mluvčí brněnského magistrátu Filip Poňuchálek s tím, že zvolené řešení se s ohledem na časovou i finanční náročnost jevilo představitelům města jako nejvhodnější.

Podstatou všeho letecké snímky

Jako základ pro analýzu posloužily aktuální letecké snímky, které zajistil TopGis za pomoci vlastních letadel a velkoformátových kamer. „Z kolmých leteckých měřických snímků vznikl pomocí softwarového výpočtu autokorelovaný model povrchu, na němž jsme následně provedli výpočet oslunění jednotlivých střešních ploch. Takto je možné výpočet provádět na velkém území zastavěných měst. Také lze jít do většího detailu a vytvořit s pomocí brýlí pro rozšířenou realitu velmi podrobný 3D model budov, kde je výpočet oslunění připravený přímo pro projektanty fotovoltaických elektráren,“ řekla Drahomíra Zedníčková.

Brno tak do rukou dostalo mapu celého města, na níž jsou u jednotlivých budov barevně vyznačeny plochy, podle toho, kolik světla na ně v průběhu dne dopadá. U jednotlivých střech lze následně v případě potřeby provést ručně přesný výpočet. „Zatímco velká mapa uživateli řekne, zda je střecha vhodná pro instalaci fotovoltaiky, detailní výpočet pak u konkrétně zvolené plochy ukáže i to, kolik kWh elektrické energie ročně na ní lze vyrobit,“ vysvětlila Zedníčková.

Magistrát bude podle mluvčího Poňuchálka dále pracovat na možnosti využití střech v majetku města k instalaci solárních systémů. Analýzu oslunění zároveň poskytl i obyvatelům Brna, kteří tak mohou na jejím základě zvážit, zda vlastní střechu nevyužít také. „Na webu brno.cz/mapa-osvitu je analýza k dispozici veřejnosti,“ doplnil mluvčí.

Příklad energetické úspory

Že má analýza oslunění praktické využití, dokazují i sami její autoři. Ti sídlí v moderní budově Inovačního centra Svatopetrská v Brně, která má na střeše a jižní fasádě celkem 257 fotovoltaických panelů na ploše 425 m2. Celkové předpokládané množství energie, kterou fotovoltaika na domě za rok vyrobí, je 76 MWh.

„Elektrickou energii vyrobenou ze slunce spotřebuje na svůj provoz budova, přičemž během slunečních dnů dokonce fotovoltaika na budově o celkové podlahové ploše 6 500 metrů čtverečních vyrobí více energie, než sama spotřebuje. Přebytečnou energii pak využijí další budovy v areálu nebo nabíječky pro elektroauta,“ popsal technický správce areálu Vlastimil Rieger.

Celková roční úspora na energiích tohoto chytrého objektu tak dosahuje 25 procent. V budově jsou přitom 24 hodin denně v provozu významné spotřebiče – tepelná čerpadla a servery, které TopGis potřebuje pro uchování obrovského množství mapových dat a jejich publikaci. „Dobře umístěná a optimalizovaná střešní fotovoltaická elektrárna za 2,2 milionu korun tak při dnešních cenách energií ročně zajistí výnos 250 tisíc korun,“ shrnuje pozitivní zkušenost z ročního provozu technický správce areálu.

Užitečné sluneční výpočty

1. Intenzita a úhel dopadu slunečního záření, které dopadá na vodorovnou rovinu, střechu nebo fasádu
2. Celodenní sluneční energie dopadající na sklonitou plochu

Související články

• Provoz rodinného domu za pomoci solární energie a bez klasické elektrické přípojky
• Solární i geotermální sklizeň budovy Městského úřadu Freiburg
• Agrivoltaika, maximalizace potenciálu zemědělské půdy