Bydlení a bytová výstavba v KRÁLOVÉHRADECKÉM kraji

Královéhradecký kraj, který vznikl k 1. lednu 2000 podle ústavního zákona č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků a změně ústavního zákona č.1/1993 Sb. (Ústava České republiky) je jedním ze 14 nových krajů České republiky. Tvoří jej území a obyvatelstvo současných pěti okresů: Hradec Králové, Jičín, Náchod, Rychnov nad Kněžnou a Trutnov.

Vzhledem k tomu, že bydlení a bytová výstavba jsou nerozlučně spjaty s populační základnou, uvádíme příspěvek o bydlení a bytové výstavbě některými základními údaji o obyvatelstvu Královéhradeckého kraje a jeho okresů.

1. Území a obyvatelstvo 

Svou rozlohou 4 757 km² je Královéhradecký kraj devátým krajem České republiky a představuje 6,0 % území státu. Počtem 554 348 bydlících obyvatel podle sčítání lidu, domů a bytů k 1. březnu 2001 je rovněž devátým krajem v pořadí a uvedený počet představuje podíl 5,4 % na populaci republiky. Hustota zalidnění 116 obyvatel na 1 km² je nižší než celostátních 130 osob na tuto plochu (tab. 1).

Tab. 1: Území a obyvatelstvo Královéhradeckého kraje 1. března 2001 podle okresů
1) Včetně cizinců s dlouhodobým pobytem v ČR delším než 90 dnů.

Ke dni sčítání lidu, domů a bytů 2001 měl kraj 448 obcí o průměrné rozloze 10,6 km², což je méně, než má průměrná obec v České republice (12,6 km²). Také počet 1 237 obyvatel v jedné obci je nižší než průměr republikový (1 637 obyvatel). V kraji je 9 měst s více než 10 tis. obyvateli: Hradec Králové, Jičín, Jaroměř, Náchod, Nové Město nad Metují, Rychnov nad Kněžnou, Trutnov, Dvůr Králové nad Labem a Vrchlabí.

Obyvatelstvo Královéhradeckého kraje má vyšší prostorovou mobilitu než obyvatelstvo většiny ostatních krajů v tom smyslu, že v roce 1991 bylo v obcích svého narození sečteno v okrese Hradec Králové 48,3 % osob tam narozených (tzv. »rodáků«), v okrese Náchod 47,8 %, v okrese Rychnov nad Kněžnou 46,2 %, na Jičínsku 45,7 % a na Trutnovsku 43,4 % při celostátním podílu 49,9 % »rodáků«, tedy osob, kdy obec narození a obec sečtení byla totožná.

2. Vývoj obyvatelstva 1961-2001

Oblast Královéhradeckého kraje patří v České republice k územím s nižší dynamikou populačního vývoje kromě okresu Hradec Králové (viz tab. 2).

Tab. 2: Vývoj počtu obyvatelstva 1961 - 2001 podle okresů
1) Včetně cizinců s dlouhodobým pobytem v ČR delším než 90 dnů.

V letech 1961-2001 se počet obyvatel kraje zvýšil jen o 2,50 % proti vzrůstu obyvatelstva České republiky o 7,53 %. Z toho v období 1961-1970, kdy počet obyvatelstva České republiky vzrostl o 2,47 %, se v dnešním Královéhradeckém kraji počet obyvatelstva snížil o 0,09 %.

V období natalitní renesance 1970-1980 vzrostl počet obyvatel kraje o 3,90 %, kdežto míra celostátního přírůstku byla 4,94 %.

Depresivní byl vývoj v období 1980-1991, kdy počet obyvatel kraje klesl o 1,53 %, kdežto v úhrnu státu činil přírůstek 0,10 %. Zajímavé však je, že v etapě druhé natalitní krize v období 1991-2000, kdy v celém státě počet obyvatel klesl o 0,10 %, zaznamenal kraj populační přírůstek ve výši 0,28 % výchozího stavu. Jednotlivé okresy měly v uplynulém čtyřicetiletí značně odlišný demografický vývoj. Demografickou vitalitu vykazoval jen okres Hradec Králové s přírůstkem 17,53 % obyvatel. Mírný přírůstek zaznamenal okres Rychnov nad Kněžnou, avšak ostatní tři okresy měly populační bilanci zápornou, největší Jičínsko (- 10,57 %), které je demografy označováno za »demograficky problémový okres«.

Poslední data o přirozené reprodukci obyvatelstva z let 1991-2000 řadí Královéhradecký kraj z pohledu tzv. obecné plodnosti na páté místo mezi 14 kraji republiky. V letech 1991-2000 zde připadlo na 1 000 žen ve věku 15 - 49 let ročně 36,1 živě narozených dětí proti 34,6 živě narozeným v republikovém průměru. Kraj se vyznačuje příznivě nízkou úmrtností. V průměru let 1999-2000 byl ukazatel naděje dožití 75,72 roku, po hl.m. Praze druhý nejvyšší v celém státě, a to z důvodu nízké úmrtnosti mužů i žen.

.

Okres Hradec Králové měl v průměru let 1996-2000 nejnižší úmrtnost obyvatelstva ze všech 77 okresů republiky, a to jak u mužů (naděje dožití u nich byla 71,8 roku), tak u žen (naděje dožití 78,5 roku). Náchodsko pak vykázalo čtvrtou nejnižší úmrtnost ze všech okresů České republiky. To vysvětluje i příznivější populační vývoj posledního desetiletí.

3. Věkové složení obyvatelstva

Mírně vyšší porodnost posledních let ve srovnání s celostátní úrovní, ale také nižší úmrtnost se promítly do věkového složení obyvatelstva kraje, byť s meziokresními rozdíly (tab. 3, graf).

Tab. 3 Věkové složení obyvatelstva (v %) a indexy věkového složení v letech 1991 a 2001 podle okresů
1) Počet obyvatel ve věku 60 a více let na 100 obyvatel ve věku 0-14 let.
2) Na 100 obyvatel ve věku 15-59 let: A) počet 0-14letých, B) počet 60letých a starších, C) počet obyvatel v mimoproduktivním věku.

   Podíl dětí mladších 15 let (16,6 %) byl v roce 2001 na úrovni republikového průměru (16,5 %). Podíl 18,9 % osob starších 60 let však byl vyšší z důvodu trvale nižší úmrtnosti obyvatelstva kraje; celostátní podíl činil 18,3 %. Index stáří, tj. počet obyvatel starších 60 let na 100 dětí mladších 15 let byl jak v roce 1991, tak v roce 2001 vyšší než celostátní hodnota 84,5, resp. 110,9 dětí do 14 let na 100 starších osob. Vztahy mezi generacemi jsou tedy v kraji ve srovnání s republikovými údaji méně příznivé.
   Indexy ekonomického, popř. sociálního zatížení obyvatelstva vykazovaly proti celostátním ukazatelům v roce 2001 mírně vyšší »zatížení« dětmi, ale značně vyšší zatížení obyvatelstvem starším 60 let. První ukazatel lze hodnotit pozitivně, druhý negativně. První ukazatel za celý stát byl 25,3, druhý index byl 28,0. Věkové složení je nejen výsledkem předchozí reprodukce a stěhování, ale i předpokladem pro demografický vývoj budoucí.

4. Vývoj počtu bytů 1961-2001
   Kromě populačního censu obsáhlo poslední sčítání v březnu 2001 také domovní a bytový census. Bytová otázka je v posledních letech jedním z důležitých témat politických a sociálních, a proto mělo dát sčítání 2001 odpověď i na otázky bydlení v České republice, a to i v územních aspektech tohoto sociálního a kulturního fenoménu. Následující tabulka 4 uvádí vývoj počtu trvale obydlených bytů v jednotlivých okresech Královéhradeckého kraje od roku 1961, přičemž za poslední rok 2001 jsou k dispozici zatím jen předběžné výsledky sčítání. Zároveň je v tabulce 4 zachycen i vývoj počtu neobydlených bytů v posledním desetiletí. 

Tab. 4 Základní údaje o bytovém fondu 1961-2001 podle okresů

   V Královéhradeckém kraji bylo v rámci předběžných výsledků sčítání 2001 zjištěno celkem 241 095 bytů. Z tohoto počtu patřilo 204 209 bytů mezi trvale obydlený bytový fond a 36 886 bytů bylo neobydleno. Otázka neobydlenosti bytů jako rezerva bytového fondu je jednou z kontroverzních právě v současné době. V průběhu devadesátých let se podíl neobydlených bytů zvýšil na republikové úrovni z 9,1 % na 12,4 %. Výrazné zvýšení neobydlenosti bytového fondu bylo patrné ve všech krajích republiky, tedy i v Královéhradeckém kraji, kde se za deset let zvýšil podíl neobydlených bytů z 11,9 % na 15,3 %, tedy na čtvrtou nejvyšší krajskou hodnotu. Z jednotlivých okresů vyniká s téměř čtvrtinovým podílem Jičínsko. Pouze v okrese Semily je neobydlenost bytového fondu ještě na vyšší úrovni. Naopak v okresech Hradec Králové a Trutnov se při posledním roce sčítání udržoval ukazatel pod průměrnou celostátní úrovní. 
   Vývoj bytového fondu v Královéhradeckém kraji byl v uplynulém čtyřicetiletém období odrazem populačního vývoje, to znamená, že za republikovým vývojem výrazně zaostával. Za posledních 40 let vzrostl trvale obydlený bytový fond v České republice o 983 697 bytů, což znamenalo vzrůst o 34,6 % výchozího stavu. Naproti tomu Královéhradecký kraj získal během tohoto čtyřicetiletého období 32 864 trvale obydlených bytů, tedy pouze 19,2 % počtu bytů v roce 1961. Jen Středočeský kraj zaznamenal v té době nižší relativní přírůstky trvale obydlených bytů.
   Také v posledním desetiletí rostl trvale obydlený bytový fond v Královéhradeckém kraji podprůměrným tempem, což však tentokrát neodpovídá příznivějšímu populačnímu vývoji. Jestliže se v úhrnu České republiky zvětšil mezi lety 1991-2001 počet bytů, přes celkový úbytek obyvatelstva, o 3,33 %, Královéhradecký kraj vykázal jen 2,90 % přírůstek bytů, ačkoli zde 0,28 % obyvatel výchozího stavu přibylo. Příznivější vývoj zaznamenávají neobydlené byty, jejichž počet se v devadesátých letech zvýšil o 37,0 %, ve srovnání s 45,4% nárůstem v republikovém průměru (tab. 5).

Tab. 5 Přírůstky (- úbytky) počtu trvale obydlených bytů 1961-2001 a neobydlených bytů v období 1991-2001 podle okresů

  Zdaleka nejprogresivnější populační vývoj v okrese Hradec Králové se promítl i do podstatně rychlejšího vývoje bytového fondu ve srovnání s ostatními okresy kraje. Mezi lety 1961 a 2001 se počet trvale obydlených bytů zvýšil na Královéhradecku o 41,6 %, tedy téměř dvakrát rychleji než v okrese Rychnov nad Kněžnou a téměř 2,5 krát progresivněji než na Trutnovsku. V obou těchto okresech však při demografické stagnaci v uplynulých 40 letech představovalo cca pětinové zvýšení počtu trvale obydlených bytů značné zlepšení vybavenosti obyvatelstva bytovým fondem. Naproti tomu v okrese Náchod se bytový fond zvyšoval od roku 1961 pětkrát pomaleji než na Královéhradecku a na Jičínsku zůstal počet bytů prakticky zachován. V tomto okrese rostl bytový fond nejpomaleji také v posledním desetiletí, zatímco nejrychlejší nárůst počtu trvale obydlených bytů zaznamenalo Rychnovsko (o 4,82 % stavu roku 1991).
   Meziokresní rozdíly vývoje neobydlených bytů v posledním desetiletí jsou v Královéhradeckém kraji poměrně nepodstatné. Ve všech okresech kraje ovšem rostl počet neobydlených bytů podprůměrným tempem. 
   Ve vývoji počtu obyvatel Královéhradeckého kraje jsou mezi jednotlivými velikostními skupinami obcí patrné dosti významné rozdíly. Do jaké míry tomu bylo i ve vývoji jejich bytového fondu, znázorňuje tab. 6.

Tab. 6 Bytový fond 1991 a 2001 v Královéhradeckém kraji podle velikostních skupin obcí
1) Územní stav obcí a zařazení do velikostních kategorií k 1.3. 2001.

   V roce 2001 bylo v rámci předběžných výsledků sčítání sečteno v Královéhradeckém kraji celkem 241 095 bytů, z čehož představovalo 204 209 bytů trvale obydlený bytový fond a 36 886 bytů zůstalo neobydleno. Největším množstvím trvale obydlených bytů disponuje velikostní skupina měst s 50 - 100 tis. obyvateli (zastoupená jen krajským městem Hradcem Králové), kde je 18,5 % krajského úhrnu těchto bytů. O 4 tis. bytů méně mají města s 5 - 10 tis. obyvateli. Na druhou stranu obce s 1 - 2 tis. obyvateli disponovaly při posledním sčítání jen 14 tis. byty (6,9 %), přestože právě v této velikostní skupině obcí rostl za posledních 10 let počet bytů nejrychlejším tempem. Pro Královéhradecký kraj je příznačné poměrně slabé zastoupení měst s 20 - 50 tis. obyvateli v bytovém fondu kraje. Z vývojového hlediska nemá velikost obce na vývoj bytového fondu žádný významný vliv. 
   Jak již bylo uvedeno, vykazuje Královéhradecký kraj s podílem 15,3 % neobydlených bytů nadprůměrný stupeň neobydlenosti bytového fondu. Podobně jako v jiných krajích, i zde s růstem velikosti obce podíl neobydlených bytů pravidelně klesá, přestože nárůst počtu neobydlených bytů v posledním desetiletí byl zdaleka největší ve městech s 20 tis. a více obyvateli.

5. Úroveň bydlení
   Kvalita bydlení se posuzuje podle několika ukazatelů. Prvním z nich je průměrná velikost bytu, měřená jeho plochou, a to buď obytnou nebo celkovou (užitkovou). Mezinárodní srovnání se nyní častěji přiklánějí k hodnocení kvality bydlení prostřednictvím ukazatele užitkové plochy bytů. Československá a česká praxe dávala přednost ukazateli obytné plochy připadající na jeden trvale obydlený byt nebo na jednoho obyvatele, přičemž do obytné plochy jsou počítány pouze plochy místností nad 8 m² (tab. 7).

Tab. 7 Vývoj průměrné velikosti trvale obydlených bytů 1970-2001 podle okresů

   V roce 1970 měl průměrný byt v Královéhradeckém kraji rozlohu 38,1 m² obytné plochy, tedy na úrovni republikového průměru. Do roku 1980 se ukazatel plošné velikosti bytů zvýšil na 43,5 m² a celostátní hodnotu tak mírně převýšil (o 0,8 m²). Krajský ukazatel se zvyšoval i nadále o něco rychleji ve srovnání s republikovou tendencí. V roce 1991 činila průměrná obytná plocha bytů v kraji 47,7 m², zatímco v úhrnu České republiky byly o 1,9 m² menší. Teprve v posledním desetiletí se rozdíl mezi krajskou a republikovou hodnotou opět o něco snížil. V roce 2001 činila průměrná obytná plocha místních bytů 48,4 m², což znamená, že ve srovnání s celostátním průměrem byly byty v Královéhradeckém kraji o 1,1 m² obytné plochy větší. Mezi lety 1970 a 2001 se zvýšila průměrná plošná velikost jednoho bytu v Královéhradeckém kraji o 27,0 %, kdežto v celostátním průměru o 21,0 %. V posledním desetiletí se ovšem již krajský ukazatel zvyšoval pozvolna. Z jednotlivých okresů má v průměru největší byty Jičínsko, naopak Trutnovsko jako jediný okres kraje vykazuje podprůměrnou hodnotu ukazatele. Zbývající tři okresy mají velikostně srovnatelné byty. 
   V Královéhradeckém kraji rostla od roku 1970 nadprůměrně rychlým tempem také pokojovost trvale obydlených bytů, vyjádřená ukazatelem průměrného počtu obytných místností s 8 a více m² (nejsou sem však započítávány kuchyně) připadajících na jeden byt. Jestliže ještě v roce 1970 vykázal kraj s 2,01 obytnými místnostmi na byt druhou nejnižší pokojovost svých bytů (hned po hl. m. Praze), v roce 2001 mělo již pět krajů (vesměs v Čechách) ve svých bytech v průměru méně obytných místností. Meziokresní odlišnosti tohoto ukazatele jsou dané na jedné straně 2,89 pokoji v jednom bytě v okrese Jičín a na druhé straně 2,56 obytnými místnostmi na byt na Trutnovsku. 
   Dalším ukazatelem kvality bydlení je zalidnění bytů měřené jako průměrný počet osob připadající na jednu obytnou místnost, opět s rozlohou 8 a více m² (tab. 8).

Tab. 8 Vývoj zalidněnosti bytů podle průměrného počtu osob na 1 obytnou místnost (s 8 a více m²) 1970-2001 podle okresů

   Porovnáme-li časový vývoj ukazatele za Královéhradecký kraj a za úhrn České republiky, zjišťujeme následující: v roce 1970 byla jedna obytná místnost v kraji obývána v průměru 1,53 osobou, byla tedy zalidněna jen o málo více než v republikovém úhrnu (1,51). Během sedmdesátých a osmdesátých let se průměrná zalidněnost obytných místností snižovala v Královéhradeckém kraji o něco rychleji, takže v letech 1980 a 1991 se krajský ukazatel 1,21, resp. 1,03 osob na obytnou místnost dostal těsně pod republikovou úroveň (1,22, resp. 1,05 osob na obytnou místnost). Při posledním sčítání v roce 2001 byly krajská i republiková hodnota ukazatele (1,01) totožné. Meziokresní diference ukazatele jsou v kraji poměrně významné. Zatímco na Trutnovsku připadá na jeden pokoj 1,05 osoby, tedy 11. nejvyšší hodnota ze všech okresů České republiky, nižší zalidněnost obytných místností než Jičínsko (0,95 osob na jeden pokoj) vykazují jen tři okresy. 
   Na jednoho obyvatele připadlo v roce 2001 v České republice 17,58 m² obytné plochy, v Královéhradeckém kraji 17,85 m². Přitom celostátní úroveň mírně převyšoval krajský ukazatel ve všech čtyřech posledních letech sčítání. Na okresní úrovni se projevuje zřetelně nejlepší plošný standard bydlení opět u bytů na Jičínsku, které vykazuje s 18,90 m² obytné plochy na osobu osmou nejvyšší hodnotu v republice. Ve zbývajících čtyřech okresech se plošná zalidněnost místních bytů pohybuje mezi 17 a 18 m² obytné plochy na osobu. 
   Posledním hodnoceným ukazatelem kvality bydlení je vybavenost obyvatelstva trvale obydleným bytovým fondem. V roce 1970 připadalo v České republice na 1 000 obyvatel 314,9 trvale obydlených bytů, v Královéhradeckém kraji 325,2 bytů, tedy o 10,3 bytů více. V dalších letech se ovšem vybavenost obyvatelstva kraje byty zvyšovala pomalejším tempem. V roce 1980 byl sice ještě krajský ukazatel 347,3 bytů na 1 000 obyvatel nadprůměrný, v posledních dvou letech sčítání však již hodnotou 358,0, resp. 368,4 za celostátní úrovní 359,7, resp. 372,0 bytů na 1000 obyvatel mírně zaostává. V letech 1970-2001 se vybavenost obyvatelstva byty v kraji zvýšila o 13,3 %, tedy výrazně pomalejším tempem ve srovnání s 18,1% nárůstem v průměru České republiky (tab. 9).

Tab. 9 Vývoj vybavenosti obyvatelstva trvale obydlenými byty 1970-2001 podle okresů

   Okresní rozdíly ve vybavenosti obyvatelstva bytovým fondem byly v roce 2001 málo významné. Všechny okresy kraje vykázaly mírně podprůměrnou hodnotu ukazatele, přičemž rozdíl mezi krajními hodnotami za okresy Trutnov (371,2) a Rychnov nad Kněžnou (363,0) představoval jen 2,2 % krajského ukazatele. V posledních letech se vybavenost obyvatelstva bytovým fondem v jednotlivých okresech značně vyrovnává.

6. Bytová výstavba 1991-2001
   Následující rozbor je věnován hlavním otázkám bytové výstavby v kraji a jejímu srovnání se situací v České republice. Zpracování je výsledkem vyhodnocení základních statistických dat o bytové výstavbě na základě celoročního výkazu o stavebních aktivitách, jak je sleduje Český statistický úřad (výkazy Iv 8-04 a Iv 7-99). Zatímco výkaz Iv 8-04 postihuje základní tři fáze bytové výstavby (dokončené, zahájené, rozestavěné byty ke konci roku), ovšem jen na úrovni základních údajů o počtu bytů, výkaz Iv 7-99 se zaměřuje pouze na dokončené byty, které však sleduje v celé šíři strukturálních a kvalitativních ukazatelů (obytná a užitková plocha a pokojovost, výměra stavebních pozemků, zastavěná plocha, technická vybavenost, doba výstavby, materiál nosných zdí, údaje o nebytových prostorách, pořizovací hodnoty aj.). Nejprve uveďme vývoj bytové výstavby v Královéhradeckém kraji v devadesátých letech v kontextu s celostátním vývojem.
   V první polovině devadesátých let intenzita bytové výstavby v důsledku značného propadu zahajovaných bytů v roce 1991 postupně klesala, až v roce 1995 dosáhla minima 1,26 bytů na 1 000 obyvatel. Na byty v rodinných domech připadlo 54,3 % nově dokončených bytů. Pozvolné oživení bytové výstavby po roce 1995 vedlo k tomu, že se v roce 2000 postavilo v přepočtu na 1000 obyvatel 2,45 bytů, z toho 53,1 % v rodinných domech. Rok 2001 však již představoval další zlomový moment, když pokles zahajované bytové výstavby z předchozích let se poprvé projevil i v poklesu dokončovaných staveb bytů. V posledním roce mírně klesla intenzita bytové výstavby na 2,41 bytů na 1 000 obyvatel, přičemž v rodinných domech bylo postaveno již 55,1 % bytů.
   Zahajovaná bytová výstavba měla odlišný vývoj. V roce 1991 bylo v přepočtu na 1000 obyvatel zahájeno 1,06 staveb bytů, přičemž ještě v roce 1990 činila hodnota intenzitního ukazatele 5,89 zahájených bytů na 1 000 obyvatel. Zahajovaná bytová výstavba dosáhla minima v roce 1993, kdy bylo zahájeno pouhých 0,72 bytu na 1 000 obyvatel, intenzitní ukazatel poté mírně rostl až na 3,40 v roce 1998, v posledních třech letech však opět postupně klesal, takže v roce 2001 bylo zahájeno jen 2,82 bytů na 1 000 obyvatel. Podíl rodinných bytů z úhrnu zahájených staveb se nejprve prudce zvýšil z 58,3 % v roce 1991 na velmi vysokých 91,5 % v roce 1993, poté opět postupně klesal až na 50,8 % v roce 2000. V posledním roce 2001 došlo však opět k nárůstu podílu rodinných domů na úhrnu zahájených bytů až na 57,0 % (tab. 10).

Tab. 10 Dokončené, zahájené a rozestavěné byty v úhrnu let 1991-2001 podle okresů

   V úhrnu let 1991-2001 bylo v Královéhradeckém kraji dokončeno celkem 15 301 bytů, což v přepočtu na 1 000 obyvatel znamenalo dokončení 2,51 staveb bytů. Tímto intenzitním ukazatelem převýšil kraj republikovou úroveň o 0,15 dokončených bytů na 1 000 obyvatel, čili o 6,4 %. Ukazatele bytové výstavby v kraji a v republice se lišily i v dalších směrech.
   V období 1991-2001 se v Královéhradeckém kraji dokončilo 43,2 % bytů v rodinných domech, což byl mírně podprůměrný podíl. Ten je poměrně překvapující (vzhledem k velké tradici individuální zástavby v tomto kraji), ovšem vyplývá z vyšší intenzity bytové výstavby v devadesátých letech, které bylo dosaženo právě rozsáhlejší výstavbou bytových domů.
   V Královéhradeckém kraji bylo v období 1991-2001 zahájeno celkem 12 095 bytů, což představovalo průměrnou roční intenzitu zahajované výstavby ve výši 1,99 nových bytů na 1 000 obyvatel. Touto hodnotou naopak krajský ukazatel zaostával za celostátní úrovní (2,11 zahájených bytů na 1 000 obyvatel) o 5,7 %. Ukazatel 10,09 rozestavěných bytů na 1 000 obyvatel koncem roku 2001 (v absolutních počtech bylo v kraji rozestavěno 5 544 bytů) byl dokonce o 14,9 % nižší než republiková hodnota 11,85 rozestavěných bytů na 1 000 obyvatel. Podprůměrná rozestavěnost je ovlivněna jednak nižší intenzitou zahájené bytové výstavby, jednak kratší dobou výstavby, jak bude uvedeno dále. 
   Vývoj intenzitních ukazatelů bytové výstavby za období 1991 – 2001 ilustruje graf 4.

   Meziokresní odlišnosti ukazatelů bytové výstavby jsou poměrně výrazné. U dokončených bytů se podprůměrnou intenzitou rozestavěnosti vyznačuje pouze Jičínsko, což vzhledem k depresivnímu demografickému vývoji tohoto okresu příliš nepřekvapuje. Naopak poměrně zřetelně se od ostatních okresů odlišuje okres Rychnov nad Kněžnou, kde bylo v ročním průměru let 1991-2001 dokončeno v přepočtu na 1 000 obyvatel 2,91 bytů. Na výši intenzitního ukazatele v tomto okrese měl vliv jednak vysoký objem dokončených bytů do roku 1993 jako doznívající výstavba bytů zahájených v rámci KBV před rokem 1990, jednak výrazné oživení stavebních prací v posledních třech letech sledovaného období. Výrazná převaha rodinných domů v bytovém fondu Jičínska i celkově nižší bytová výstavba se odrazily také v méně než polovičním zastoupení bytů mimo rodinné domy mezi byty dokončenými v období 1991-2001 v tomto okrese. V ostatních čtyřech okresech se pohyboval podíl bytů mimo rodinné domy z úhrnu dokončených bytů mezi 57 a 60 %. Také v zahajované bytové výstavbě byla nejpříznivější situace na Rychnovsku, které jako jediný okres Královéhradeckého kraje vykázalo v průměru jedenáctiletého období nadprůměrnou intenzitu zahajované bytové výstavby. Ani 2 byty v přepočtu na 1 000 obyvatel nebyly naopak v průměru let 1991-2001 zahájeny na Hradecku a Náchodsku. Nižší zahajovaná výstavba v těchto okresech, spolu s kratšími lhůtami výstavby, se promítly i do velmi nízké rozestavěnosti bytů koncem roku 2001. Nadprůměrná rozestavěnost v okrese Rychnov nad Kněžnou naopak vyplývá především z vyšší intenzity zahajované bytové výstavby. 
   Ze strukturálních charakteristik bytové výstavby, podchycených od roku 1995 výkazem Iv 7-99, vybíráme pouze nejvýznačnější charakteristiky nových bytů, tedy velikost, dobu výstavby, technickou vybavenost a pořizovací hodnoty. 
   V Královéhradeckém kraji se ve druhé polovině devadesátých let stavěly jak v rodinných domech, tak v bytových domech v průměru velmi malé byty, a to ve všech sedmi posledních letech. V rodinných domech je tato skutečnost odůvodnitelná převažujícím svépomocným typem výstavby, charakteristickým menšími prostorovými parametry bytů (zvláště malé byty v rodinných domech se stavějí v okrese Náchod), u bytových domů je častější výstavba maloplošných bytů výrazem větší snahy stavět menší byty pro mladé rodiny. Pouze ve třech okresech ve třech letech (v roce 1997 na Hradecku, v roce 1999 na Trutnovsku a v roce 2001 na Jičínsku) přesáhla průměrná obytná plocha bytů dokončených v rodinných domech hranici 100 m2. Malá obytná plocha byla typickým znakem bytů dokončených v bytových domech na Náchodsku v roce 1996 a v okrese Rychnov nad Kněžnou v letech 1996 a 1999. 
   Menší obytná plocha bytů (a samozřejmě i způsob financování) dokončených v bytových domech způsobila, že se tyto domy stavějí mnohem rychleji než průměrný bytový dům České republiky. Pozitivním zjištěním je značné zkrácení průměrné doby výstavby bytových domů v posledních šesti letech hodnoceného období. Jestliže bytové domy dokončené v Královéhradeckém kraji v roce 1995 se stavěly v průměru téměř 4,5 roku, v posledních dvou letech nepřesáhla průměrná doba výstavby bytových domů hranici dvou let, v roce 2000 dokonce nebyla vyšší než 1,5 roku. V okrese Jičín (a s drobnou výjimkou v roce 2001 i na Rychnovsku) se v hodnoceném období dokonce každoročně dokončovaly bytové domy za dobu kratší než dva roky. Na druhé straně jako případ »zakonzervované« výstavby, započaté již v předlistopadovém období, je třeba uvést jeden bytový dům se čtyřmi byty dokončený v roce 1997 v okrese Náchod, jehož výstavba trvala déle než 13 let. Naopak výstavba rodinných domů trvá v důsledku převažující svépomocné výstavby v Královéhradeckém kraji nadprůměrně dlouhou dobu. Mezi jednotlivými okresy nejsou v ukazateli průměrné doby výstavby zřetelné rozdíly, dokončené rodinné domy se většinou stavěly v rozmezí 4 - 6 let. 
   Technická vybavenost bytů dokončených v Královéhradeckém kraji je na poměrně vysoké úrovni v případě kanalizační přípojky, kromě posledních dvou let, kdy došlo k výraznému poklesu podílu odkanalizovaných bytů, a to jak u rodinných domů, tak (zejména v roce 2000) u domů bytových. Mimořádně dobře jsou nové byty v rodinných domech vybaveny kanalizační přípojkou v okrese Náchod, kde především v letech 1995-1999 bylo odkanalizováno každoročně 9 z 10 nových bytů. Naopak byty dokončené v okrese Rychnov nad Kněžnou jsou odkanalizovány v neuspokojivé míře, zejména v posledních dvou letech. Napojení nových bytových domů na kanalizační přípojku bylo v kraji do roku 1998 stoprocentní, poté se podíl odkanalizovaných bytů snížil (především vlivem nižšího stupně vybavení nových bytů kanalizační přípojkou na Rychnovsku, v roce 1999 navíc na Trutnovsku a v roce 2001 na Náchodsku. Vybavenost dokončených bytů v rodinných domech plynovodní přípojkou začala výrazněji stoupat od roku 1997, ve všech letech však zůstával Královéhradecký kraj poměrně hluboko pod republikovou úrovní. Nicméně v posledním roce již stupeň plynofikace nových rodinných domů převyšoval podíl bytů napojených na kanalizační přípojkou. Z jednotlivých okresů jsou plynovodní přípojkou velmi dobře vybaveny byty dokončované v okrese Hradec Králové, na druhou stranu v okresech Jičín a Rychnov nad Kněžnou nebyla plynofikována v žádném ze sedmi let ani polovina nových bytů. Od roku 1998 je na neuspokojivé úrovni rovněž stupeň napojení novostaveb bytových domů na plynovodní přípojku. Relativně nejlépe jsou plynofikovány nové byty na Náchodsku, v ostatních okresech podílový ukazatel meziročně silně kolísal. V porovnání s průměrem České republiky jsou nové rodinné domy nedostatečně vybaveny garážemi, navíc se od roku 1999 podíl dokončených bytů s garáží snižuje. Garáže jako součást nových bytových domů se v Královéhradeckém kraji objevují stále ještě jen velmi zřídka, s výjimkou bytů dokončených v roce 1996 v okrese Hradec Králové, kde byly garážemi vybaveny dvě třetiny dokončených bytů.
   Byty dokončené v nových rodinných domech měly podle stavebníků pořizovací hodnotu měřenou jednotkou užitkové plochy na podprůměrné úrovni, což opět souvisí s převažující svépomocnou formou výstavby rodinných domů, která je méně nákladná. Vyšší podíl dodavatelské formy výstavby se projevil v mírně vyšších pořizovacích nákladech bytů dokončených v rodinných domech v okresech Hradec Králové a Trutnov, ani zde však (s výjimkou let 1997 a 2000 na Trutnovsku) nebyla překročena průměrná celostátní hodnota. Ukazatel pořizovací hodnoty 1 m2 užitkové plochy bytů dokončených v bytových domech kolísá kolem republikového průměru. V každém okrese se alespoň v jednom roce stavěly relativně dražší bytové domy, s pořizovacími náklady na jednotku užitkové plochy přesahujícími hranici 20 tis. Kč, v roce 2000 v okrese Náchod (3 bytové domy se 36 byty) dokonce hranici 30 tis. Kč. 

7. Bytová výstavba podle velikostních skupin obcí
   Od roku 1997 umožňuje výkaz Iv 7-99 sledovat bytovou výstavbu podle obcí. V pětiletém období 1997-2001 probíhala bytová výstavba v Královéhradeckém kraji ve 371 obcích, tedy v 82,8 % z celkového úhrnu obcí v kraji. Od hranice 5 tis. obyvatel probíhala bytová výstavba v uvedeném pětiletí ve všech obcích kraje (tab. 11).

Tab. 11 Byty dokončené v úhrnu let 1997-2001 v Královéhradeckém kraji podle velikostních skupin obcí

   V ročním průměru let 1997-2001 bylo v přepočtu na 1 000 obyvatel dokončeno v Královéhradeckém kraji 2,36 bytů. Krajský intenzitní ukazatel tedy převyšoval celostátní hodnotu 2,19 dokončených bytů na 1000 obyvatel o 7,8 %. Zdaleka nejintenzivnější bytová výstavba, měřeno dokončenými byty, byla přitom zaznamenána v obcích s 1 - 2 tis. obyvateli (4,21 dokončených bytů na 1 000 obyvatel převyšuje o 78,4 % krajský a dokonce o 92,2 % republikový průměr). Pouze v nejmenších obcích, s méně než 500 obyvateli, klesl intenzitní ukazatel pod hranici 2 dokončených bytů na 1 000 obyvatel. 
   Co se týče odlišnosti struktury dokončených bytů podle druhu objektů v obcích různé velikosti, obecnou celostátní platností je, že s rostoucí velikostí obcí klesal podíl bytů dokončených v nových rodinných domech a rostl podíl bytů v bytových domech. V Královéhradeckém kraji je však tato tendence narušena hned na několika úrovních. Vysoké intenzity bytové výstavby v obcích s 1 - 2 tis. obyvateli bylo dosaženo především výstavbou bytových domů v zázemí větších měst, event. v krkonošských střediscích. Tato velikostní skupina obcí vykazuje zároveň nejnižší podíl rodinných domů v bytové výstavbě. Od hranice 5 tis. obyvatel se pohybuje zastoupení rodinných domů mezi dokončenými byty kolem 40 %. 

8. Bytová výstavba v obcích
   Nespornou výhodou statistického výkazu Iv 7-99 je od roku 1997 především to, že umožňuje sledovat zcela konkrétní rozmístění bytové výstavby do jednotlivých obcí. Za Královéhradecký kraj shrnujeme údaje v tab. 12, kde jsou uvedeny všechny obce s minimálně 10 dokončenými byty v posledních pěti letech. 
   V období 1997-2001 absentovala bytová výstavba ve 111 obcích Královéhradeckého kraje, v dalších 66 obcích byl postaven pouze jeden byt. To znamená, že téměř v 40 % obcí Královéhradeckého kraje se v uvedeném pětiletí prakticky nestavělo. Na druhé straně minimálně 10 bytů bylo realizováno v 94 obcích, tedy ve více než pětině krajského úhrnu. V absolutních počtech se přirozeně zdaleka nejrozsáhlejší bytová výstavba uskutečnila v krajském městě Hradci Králové, kde bylo v posledním pětiletí dokončeno 16,4 % všech zkolaudovaných bytů v kraji. Více než 40 % z celkového počtu 1 066 dokončených bytů (2,16 bytů na 1 000 obyvatel) bylo však postaveno v rodinných domech, což je na město této velikosti poměrně vysoký počet. Ve městě s druhou nejrozsáhlejší bytovou výstavbou, v Rychnově nad Kněžnou, byla dokončena již méně než třetina bytů postavených v krajském městě, ve zbývajících třech okresních městech ještě výrazně méně. Minimálně 100 bytů (tj. 20 bytů ročně) bylo dále dokončeno ještě ve Špindlerově Mlýně, Dvoře Králové nad Labem, Červeném Kostelci, Třebechovicích pod Orebem, Hořicích, Vrchlabí a v Novém Městě nad Metují, což jsou s výjimkou Špindlerova Mlýna vesměs města s více než 5 tis. obyvateli. 
   Z hlediska toho, že největší potřeba nové bytové výstavby se projevuje právě v největších městech, je důležité, že ve všech 22 městech s více než 5 tis. obyvateli byl v ročním průměru let 1997-2001 dokončen více než jeden byt, v pěti desetitisícových městech kraje více než dva byty a v Rychnově nad Kněžnou dokonce více než 5 bytů na 1 000 obyvatel. Z měst s 5 - 10 tis. obyvateli se nejintenzivněji stavělo v Třebechovicích pod Orebem, Červeném Kostelci a v České Skalici, kde hodnota intenzitního ukazatele převýšila hranici 3 dokončených bytů na 1 000 obyvatel. Také v Královéhradeckém kraji nacházíme obce, kde se v minulých letech stavělo poměrně intenzivně. Vedle menších venkovských sídel, kde stačí k dosažení vysoké intenzity bytové výstavby dokončení několika málo bytů, je třeba uvést krkonošská střediska Pec pod Sněžkou a zejména Špindlerův Mlýn, kde bylo v průměru let 1997-2001 postaveno 14,5, resp. 30 bytů na 1000 obyvatel, přičemž převážná většina nových bytů byla postavena v bytových domech. Také v dalších dvou obcích s intenzitou bytové výstavby převyšující hladinu 10 dokončených bytů na 1000 obyvatel měla výstavba rodinných domů jen velmi malou váhu, resp. (v případě podkrkonošských Radvanic) zcela absentovala. V Kvasinách se nájemní byty pravděpodobně stavěly zejména pro potřeby pracujících v místním strojírenském podniku. 

Tab. 12 Obce s největším počtem bytů dokončených v úhrnu let 1997-2001 v Královéhradeckém kraji

Závěry
   Počet obyvatel Královéhradeckého kraje rostl v období 1961-2001 podprůměrně rychlým tempem, při depresivním vývoji zejména v osmdesátých letech. Teprve v posledním desetiletí vykázal kraj ve srovnání s celostátní tendencí příznivější populační vývoj, především zásluhou okresů Náchod a Rychnov nad Kněžnou. V dlouhodobé retrospektivě se progresivně vyvíjel hlavně okres Hradec Králové, zatímco Jičínsko bylo vzhledem k depresivnímu vývoji svého obyvatelstva řazeno mezi »demograficky problémové okresy«. Progresivnější demografický vývoj v posledním desetiletí byl ovlivněn příznivou reprodukcí obyvatelstva, která je výsledkem jak vysoké obecné plodností, tak především velmi nízké úmrtnosti. Kraj disponuje ve srovnání s republikovou úrovní o něco starším obyvatelstvem. 
   Méně progresivní populační vývoj Královéhradeckého kraje se odrazil i v nižší bytové výstavbě. V dlouhodobém vývoji zaznamenal kraj druhé nejpomalejší tempo vývoje bytového fondu, když nižší přírůstky trvale obydlených bytů zaznamenal pouze Středočeský kraj. Přitom ve čtyřicetiletém období 1961-2001 rostl bytový fond v okrese Hradec Králové dvakrát rychleji než v okrese s druhým nejrychlejším přírůstkem bytů (na Rychnovsku). Na Jičínsku se dokonce během 40 let počet trvale obydlených bytů prakticky nezměnil. V posledním desetiletí zaznamenal nejvyšší relativní přírůstky bytů okres Rychnov nad Kněžnou. Kraj se vyznačuje vysokou neobydleností bytového fondu, z jednotlivých okresů vyniká se čtvrtinovým podílem neobydlených bytů Jičínsko.
   Prostorová kvalita bydlení je v Královéhradeckém kraji na průměrné úrovni, a to jak z hlediska plošné velikosti, tak z hlediska pokojovosti místních bytů. Ve vybavenosti obyvatelstva bytovým fondem kraj za republikovou hladinou jen mírně zaostává. Meziokresní odlišnosti ukazatelů prostorové kvality bydlení a zalidněnosti bytů jsou poměrně nevýznamné. 
   V letech 1991-2001 bylo v Královéhradeckém kraji dokončeno v přepočtu na 1 000 obyvatel 2,51 bytů, tedy o něco více ve srovnání s celostátním průměrem (2,36 dokončených nových bytů na 1000 obyvatel ročně). Relativně nejintenzivněji se stavělo na Rychnovsku. Větší rozsah bytové výstavby ovlivnil i o něco vyšší podíl bytových domů mezi dokončovanými byty, což je s ohledem na vysokou tradici individuální výstavby poněkud atypické. Pouze na Jičínsku převažovala výstavba rodinných domů. Intenzita zahajovaných bytů byla v úhrnu posledního desetiletí mírně podprůměrná (1,99 proti 2,11 zahájeným bytům na 1 000 obyvatel na republikové úrovni). Nižší rozsah zahajovaných staveb spolu s kratší průměrnou dobou výstavby se promítly do podprůměrné rozestavěnosti bytů (koncem roku 2001 bylo v přepočtu na 1 000 obyvatel rozestavěno 10,09 bytů, což je o 1,7 bytu méně než v republikovém průměru). 
   Pohled do vnitřní struktury dokončených bytů, který umožňuje od roku 1995 podrobnější statistické výkaznictví (konkrétně výkaz Iv 7-99), odhaluje, že Královéhradecký kraj vyniká vysokou vybaveností dokončených bytů kanalizační přípojkou. Stupeň plynofikace nových bytů se od roku 1995 značně zvýšil, přesto zůstává stále podprůměrný. Rovněž garážemi jsou jak rodinné, tak bytové domy vybaveny nedostatečně. Převážně svépomocný charakter výstavby rodinných domů se promítá do nižších pořizovacích nákladů především rodinných domů, náklady na výstavbu bytových domů meziročně kolísají kolem republikového průměru. Příznivou charakteristikou bytové výstavby v Královéhradeckém kraji je nízká doba výstavby bytových domů, převažující svépomocný charakter individuální výstavby se naopak projevil v delší době výstavby rodinných domů. Nové byty se přitom vyznačovaly nižšími prostorovými parametry.
   V průměru posledního pětiletí 1997-2001 se v Královéhradeckém kraji zdaleka nejintenzivněji stavělo v obcích s 1 - 2 tis. obyvateli, kde bylo v ročním průměru dokončeno 4,21 bytů. Na druhé straně v nejmenších obcích s méně než 500 obyvateli nebyly v tomto pětiletém období dokončeny v ročním průměru v přepočtu na 1000 obyvatel ani dva byty. V posledním pětiletí probíhala bytová výstavba relativně úspěšně (více než 3 dokončené byty na 1 000 obyvatel) ve 4 z 22 měst s 5 tis. a více obyvateli (v Rychnově nad Kněžnou, Třebechovicích pod Orebem, České Skalici a v Červeném Kostelci), přičemž v Rychnově nad Kněžnou a v Třebechovicích pod Orebem bylo v přepočtu na 1000 obyvatel dokončeno dokonce více než 5 bytů. Z hlediska toho, že největší potřeba nové bytové výstavby se projevuje právě v největších městech, je důležité, že ve všech městech s více než 5 tis. obyvateli byl v ročním průměru let 1997-2001 dokončen více než jeden byt. Z menších obcí je nutno vyzdvihnout rozsáhlou bytovou výstavbu v krkonošských střediscích Špindlerově Mlýně a v Peci pod Sněžkou, v podkrkonošských Radvanicích a v Kvasinách, kde se na intenzitním ukazateli převyšujícím hladinu 10 dokončených bytů na 1000 obyvatel podílejí v rozhodující míře bytové domy. 
   Rozvoj Královéhradeckého kraje bude záviset na realizaci politicko-ekonomických závěrů v kraji, obsažených v rozvojových dokumentech Královéhradeckého kraje a navazujících na výsledky rozborů a programů s cílem upevnit postavení kraje mezi 14 kraji republiky jak ekonomicky, tak demograficky.