Prašná brána slaví velké jubileum: 550 let, 500 soch a 3 architekti

Až se budete procházet starou Prahou a ve stínu gotických věží zvednete hlavu, možná ji spatříte. Stojí hrdě na konci Celetné jako tmavý strážce vchodu do Nového Města. Prašná brána. Těžko uvěřit, že tahle kráska, co přečkala bouře, války i proměny staletí, letos slaví 550 let od položení základního kamene.

Prašná brána je jednou z nejvýraznějších dominant Prahy – tato hrdá gotická strážkyně letos slaví 550 let od položení základního kamene. Každý ji zná jako slavnostní vstup na Královskou cestu, ale málokdo tuší, jaké příběhy a tajemství se za jejími zdmi skrývají. Pojďte s námi nahlédnout do méně známých kapitol její historie, odhalit detaily, kterých jste si možná nikdy nevšimli, a znovu objevit stavbu, jež už půl tisíciletí tvoří neodmyslitelnou součást pražského panoramatu.

Jen málokterá stavba je s historií Prahy spjata tak pevně jako Prašná brána, která i přes dramatické dějiny, válečná poškození a hrozbu demolice zůstala zachována jako jeden z nejvýraznějších symbolů města. Zdroj: Menno van der Haven, Shutterstock

Bráně vtiskli tvář 3 architekti

Architektura Prašné brány je významným představitelem pozdní gotiky a jedinečného stylu Vladislavské doby. Psal se rok 1472, když král Vladislav Jagellonský dal pokyn k zahájení stavby, která měla nést pečeť své doby i jeho jména. Na staveništi se brzy objevil zručný zednický mistr Václav, ale hlavní tvůrčí otisk zde zanechal architekt Matěj Rejsek – muž, jehož umění již tehdy obdivovali v Kutné Hoře. Tam se podílel na výzdobě slavného chrámu svaté Barbory. Právě zde Rejsek naplno ukázal mistrovství gotického slohu – bohatá plastická výzdoba, fiály, baldachýny, královské erby i groteskní motivy se dochovaly dodnes. Svůj dnešní název získala brána až v 18. století, kdy začala sloužit jako skladiště střelného prachu. Jako taková byla také poškozena, když během sedmileté války Prusové obléhali Prahu. Svůj půvab získala brána zpět až v 19. století, kdy byla částečně dostavěna pod vedením architekta Josefa Mockera. Ten ji doplnil o elegantní dlátkovou střechu s nárožními věžičkami a ochozem, zároveň však odstranil hodiny, které ji zdobily jen necelých padesát let.

Duší výstavby Prašné brány byl Matěj Rejsek, mistr pozdní gotiky, který jí vtiskl výrazný umělecký styl a symbolický význam. Pod jeho rukama vznikla výzdoba plná fiál, erbů a grotesek, jež dodnes vypráví příběhy minulých staletí. Zdroj: Marcin Babul, Shutterstock

I středověcí kameníci měli smysl pro humor

Na Prašné bráně najdeme přes 500 sochařských prvků, z nichž mnohé ukrývají zajímavou symboliku. „Například na západní straně věže jsou konzoly se Zelenými muži – motivem, který se v Praze opakuje častěji. Jde o symbol duchů lesa,“ uvedl v podcastu Prague City Tourism restaurátor Tomáš Rafl. Málokdo také ví, že na vznešené stavbě najdete i poměrně kontroverzní scénky z běžného života. Například pod sochou Přemysla Otakara II. byste našli znázorněnou dívku dávající za vyučenou mladíkovi, jenž jí sahá pod sukni. Takovými detaily dokázali kameníci odlehčit jinak slavnostní výzdobu věnovanou králům a světcům. Kromě sochařských artefaktů a kamenických plastik stojí rozhodně za zmínku i pozoruhodné interiéry. V prvním patře vás přivítá elegantní hvězdová klenba, zatímco ve druhém zaujme mistrně provedená síťová klenba – obě pocházejí z novogotické úpravy Josefa Mockera.

Radnice chystá opravu barokní Merkurovy kašny v historickém centru Olomouce

Olomouc 17. dubna (ČTK) - Olomoucká radnice chystá opravu barokní Merkurovy kašny, která je kvůli špatnému technickému stavu od loňského roku mimo provoz. Oprava kašny bude stát…

Půltisíciletá strážkyně Prahy oslaví jubileum a projde rekonstrukcí

U příležitosti 550. výročí připravilo město Praha bohatý celoroční program. Od března do prosince 2025 se veřejnost může těšit na tématické výstavy v Muzeu hlavního města Prahy, komentované prohlídky zaměřené na gotickou architekturu a Rejskovu tvorbu, stejně jako na sérii koncertů v historickém duchu. Vrcholem oslav bude květnový videomapping. Na fasádu brány promítne příběh její historie doprovázený hudbou propojující minulost s budoucností. Více informací o programu najdete na webu prague.eu.

Zároveň v roce 2025 odstartuje citlivá obnova samotné Prašné brány. Restaurování povede Tomáš Rafl spolu s týmem ateliéru Fatum, který stojí za rekonstrukcemi katedrály sv. Víta či interiérů Národního muzea. Práce se zaměří na očištění kamenné fasády, konzervaci sochařské výzdoby a opravu škod způsobených stářím i pražským ovzduším. Obnova proběhne za plného provozu – slavná věž tak zůstane přístupná i během svého „ozdravení“. Už v roce 2024 začalo první „mapování“, kdy odborníci provedli průzkum a zkušební čištění, aby získali přesný obraz o stavu památky a mohli připravit vše potřebné pro generální opravu.

Zdroje:

• Oslavy výročí 550 let Prašné brány. Prašná brána. [online]. [cit. 2025-04-22]. Dostupné z: https://prague.eu/cs/550
• NEMOCHOVSKÁ, Věra. Prašná brána: Velkolepý vstup do středověké Prahy. [online]. 16. 12. 2020 [cit. 2025-04-22]. Dostupné z: https://prazskevyhledy.cz/prasna-brana/