Centrální systémy bytového větrání ATREA
V poslední době jsme svědky rekonstrukcí panelových domů, realizovaných výměnou oken a zateplením. Zkušenosti z užívání takto opravených objektů jsou ale často rozporuplné. Na jednu stranu nižší platby za náklady na vytápění, na stranu druhou zhoršení vnitřního prostředí.
Veřejně se již mluví o tvorbě plísní v interiérech, zhoršování alergií nejen u dětí. Zapomíná se totiž na několik velmi zásadních okolností.
Stávající větrání v panelových domech
Pokud je vůbec funkční, tak společný ventilátor na střeše objektu vytváří podtlak v centrálních stoupačkách, na které jsou připojeny koupelny, WC a kuchyně, ze kterých je vzduch odsáván společně s pachy a vlhkostí.
Přívod vzduchu není možné popsat stejně snadno jako odsávání. Vždy se uvažovalo s přívodem vzduchu netěsnostmi konstrukcí, hlavně spárami oken. V panelových domech paradoxně dříve býval velmi suchý vzduch, hlavně ke konci února. Říkávalo se, že beton vysušuje. Přitom beton byl viněn neprávem, dokonce částečně pomáhal.
Díky netěsným oknům do bytů trvale proudilo často neuvěřitelné množství vzduchu – a to 150–250 m3/hod. (přívod pro jednu osobu je doporučován kolem 25 m3/hod.). V říjnu, listopadu nebo ještě i v prosinci nebyla situace tak kritická, podzimní mlhy a předvánoční úklid zajišťoval dostatek vlhkosti, beton ji postupně do sebe absorboval. Krize nastala při nejnižších venkovních teplotách – konec ledna a únor, kdy k nám proudí studený arktický vzduch z vnitrozemí Ruska. Je mrazivý a velmi suchý. Dle měření díky vysoké výměně vzduchu chybí v interiéru za den až 20 l vlhkosti. Část deficitu pokrývají betonové konstrukce, které v době dostatku vlhkosti ji absorbovaly, nyní ji odevzdávají. Kapacita ale není neomezená. Člověk pokles relativní vlhkosti velmi citlivě vnímá. Dochází k vysoušení sliznic a dalším zdravotním komplikacím. Nebylo tedy nutné řízeně větrat – bylo převětráno.
Vliv rekonstrukcí
Při současném pojetí oprav objektů se ale osazují okna s výrazně vyšší těsností, termofasáda vzduchotěsnost také zvýší. Dle měření v realizovaných objektech je vzduchotěsnost horší než doporučené hodnoty n50 ≤ 4, resp. N50 ≤ 2 pro nucené větrání, přesto je přívod vzduchu infiltrací nedostatečný a nestačí na požadavky větrání. Do bytů tak vzduch proudí jinudy – přes netěsné vchodové dveře do bytů, kudy se nasává vzduch ze společných prostor, který určitě nelze považovat za čerstvý. Přímým odvodem z koupelny a WC je provětrávána pouze vstupní chodba bytu. Kudy se dostane vzduch do kuchyně? Obvykle kolem netěsných stoupaček v šachtě, čímž se přivádí vzduch z okolních bytů – ten také není čerstvý. Čerstvý vzduch se do obytných místnost, ložnic a dětských pokojů, kde jej nejvíce potřebujeme, moc nedostane – přes okno 1,6 × 1,6 m cca 1 m3/hod. Kvalita vnitřního prostředí pokojů není pro uživatele příznivá. Kromě vysokých koncentrací CO2 se výrazně zvyšuje vzdušná vlhkost, projevující se kondenzací na chladnějších konstrukcích, a to i na nových oknech.
Před několika lety byly k dispozici ze zahraničí fotografie z rekonstrukcí objektů v lokalitách východní části spojeného Německa, které byly prováděny ve stejném rozsahu „prvního stupně rekonstrukce”. Plísně na spodních částech oken a dokonce i na sklech – něco nepředstavitelného. Nyní máme stejné fotky i od nás. V televizi se objevují během topné sezóny často reklamy na různé typy odvlhčovačů ve smyslu „nedělejte ze svého domu houbu”, nebo se dozvíme, jak použít dezinfekční prostředky pro zničení plísní. Potlačujeme ale následek, neřešíme příčinu. O příčinách se začíná diskutovat na konferencích zaměřených na bydlení nebo rekonstrukce. K dispozici jsou možnosti pro zajištění komfortního vnitřního prostředí vč. úspory tepla větráním.
Řízené větrání s rekuperací tepla
Jedním z možných řešení je centrální systém s rekuperací tepla pro řízené větrání. Na střeše objektu je centrální vzduchotechnická jednotka, zajišťující řízené větrání pro několik bytů zároveň. Vzduch je přiváděn jednou společnou stoupačkou k bytům, druhou stoupačkou je odváděn. Centrální jednotka zajistí filtraci vzduchu, rekuperaci (předehřev přívodního venkovního vzduchu energií vzduchu odpadního), dohřev po rekuperaci a řízení výkonu dle požadavků konkrétních bytů.
Pro každý byt ze společných šachet jsou odbočky přívodu a odvodu, na kterých je umístěn regulační bytový box s regulací, plně pod kontrolou uživatelů bytů. Každý byt má možnost nastavení větracího výkonu dle svých momentálních potřeb – při pobytu osob, rozsvícením světla na WC nebo v koupelně se zvýší výkon větrání, stejně tak i při vaření v kuchyni. Je možno připojit automatická čidla CO2, čidla pohybu atd., zajišťující nastavení potřebné výměnu vzduchu. Možno propojit s týdenním programem větrání, který lze nastavit i dálkově pomocí webového rozhraní.
Přiváděný vzduch v bytech je trasami přiveden do místností, kde je dýzou přes stěnu vháněn směrem na okna. Centrální vzduchotechnická jednotka komunikuje s jednotlivými bytovými boxy a nastavuje takový výkon, který dokonale odpovídá momentálním požadavkům z bytů. I tak nízké příkony jsou dále snižovány při zachování nebo zvýšení účinnosti rekupe race, což uživatelé ocení.
Všechny tyto vlastnosti a několik dalších splňuje centrální systém bytového větrání ATREA. Srdcem systému je vzduchotechnická jednotka ATREA – DUPLEX 1600 FLEXI, která jako první jednotka českého výrobce získala osvědčení certifikace Passiv House Institute – Darmstadt. Její příkon na max. větrání pro 8 bytů je cca 650 W, pro minimální noční větrání pak cca 40 W – tedy menší příkon než součet příkonů kuchyňských digestoří v bytech. Účinnost rekuperace tepla této jednotky se pohybuje kolem 85 %. Díky tomu je možné ušetřit cca 15 200 kWh energie zpětným ziskem tepla – rekupe rací. Při ceně tepla 800 Kč/GJ se jedná o úsporu cca 42 000 Kč/rok.
Kromě této hmatatelné částky přinese realizace centrálního systému řízeného větrání s rekuperací tepla také zlepšení vnitřního prostředí, zvýšení výkonnosti obyvatel díky lepšímu odpočinku a regeneraci přes noc, snížení nemocnosti a také vyšší ochranu stavebních konstrukcí. Tyto výhody se oceňují trochu složitěji, často se penězi zaplatit ani nedají. Díky zvyšování cen energií je tak předpoklad i relativně rychlé návratnosti pořizovacích nákladů. Provedení rozvodů v bytech není tak náročné, jak se na první pohled může zdát. Připravují se i další varianty rozvodů tak, aby uživatel při rekonstrukci byl omezen na minimální možnou míru.
Příklady z praxe
Zajímavá a inspirativní je právě probíhající rekonstrukce školy postavené panelovou technologií a kolaudované v roce 1989 na energeticky pasivní bytový dům s 27 byty. Větrání s rekupe rací tepla bude zajišťováno centrálním systémem. Výpočtová tepelná ztráta celé budovy s 27 byty je 38,8 kW, náklady na vytápění bytů dle velikosti jsou 880–1920 Kč/byt a rok.
Objekt je právě realizován v Dubňanech u Hodonína. Je připraven vzorový byt, ve kterém je možné dle domluvy přespat a zažít tak pobyt nejen v pasivním bytě, ale také řízené větrání centrálním systémem s rekuperací tepla.
