Češi u Abú Dhabí postaví centrum pro pozorování plameňáků

V Abú Dhabí nenajdete jen okázalou architekturu, ale také ojedinělé přírodní scenérie, jako je chráněná přírodní rezervace Al Wathba Wetland Reserve, kam ročně zavítá několik stovek druhů ptáků. Mezi nimi jsou i plameňáci, kterými je oblast proslulá, a které bude brzy možné pozorovat z vyhlídkové věže, za jejímž návrhem stojí Češi. Budova má mít organické tvary inspirované spícím plameňákem a skalními útvary, které jsou pro arabské pouště charakteristické.

Češi vyhráli mezinárodní architektonickou soutěž na realizaci návštěvnického centra přírodní rezervace plameňáků nedaleko Abú Dhabí. Vítězem se stalo pražské studio Petr Janda / brainwork (architekt Janda je u nás známý například projektem pražských Náplavek), kterému se podařilo navrhnout budovu, jež z krajiny výrazně nevystupuje, naopak se s ní snaží splynout. Návrh také pracuje s rostlinami, které jsou napojeny na biotopy vytvářené přímo jednotlivými prvky stavby. Navržená chytrá cirkulace poté povede k výrazné energetické úspoře v budově.

První globálně chráněná přírodní oblast v SAE

Území, kde se má vyhlídka nacházet, se nazývá Al Wathba Wetland Reserve. Oblast se rozkládá na pěti kilometrech čtverečních na okraji města a od roku 1998 je střežena jako chráněná přírodní rezervace, nad jejíž ochranou bdí Agentura pro životní prostředí v Abú Dhabí. Místní mokřady jsou domovem nespočtu druhů domácích ptáků, rostlin a zvířat. Místo je proslulé také plameňáky – zejména v období od podzimu do jara zde můžete pozorovat až čtyři tisíce těchto dlouhonohých krasavců. Hlavním kritériem poroty při hodnocení přihlášených projektů proto byla celková šetrnost stavby k okolí.

Budova připomíná spícího plameňáka i skalní útvary

Koncept návrhu s názvem „Vidět a nebýt viděn“ je ve svém zpracování skutečně výjimečný.  Návštěvnické centrum pojal Janda se svými kolegy jako organickou strukturu, která se snaží přirozeně splynout s krajinou. Budova je navržena jako návštěvnické centrum obsahující prvky malého muzea zabývajícími se rezervací samotnou s důrazem na hnízdění plameňáků. Prostorové uspořádání stavby je postaveno na kruhovém půdorysu do sebe esovitě zavinuté kompozice, které přirozeně vede návštěvníky skrze své záhyby. Dominantním prvkem haly je poté centrální recepce dělená na provozní informační část a café umístěná pod kapkovitým dnem stropního akrylátového jezírka.

Návrh zohledňuje křehký ekosystém rezervace

Návrh pracuje s rostlinami, které jsou napojené na biotopy vytvářené přímo jednotlivými prvky stavby. Povrch objektu pokryjí lišejníky, které budou v průběhu času měnit svou barvu tak, jak se proměňuje zbarvení plameňáků v závislosti na příjmu potravy a v ní obsažených karotenoidů. S rostlinami bude pracovat i vnitřní expozice.

Technologické řešení

Koncept funguje na aktivním využití distribuce tepla pomocí dvou vrstev rozvodů chladicího média (kapaliny), které jsou integrované do skořepiny vnitřního a vnějšího pláště budovy. Během dne je vnitřní okruh zásobovaný vodou, jež ochlazuje celý vnitřní plášť betonové skořepiny budovy a interiér pomocí nepřímého vypařovacího chlazení s efektem přirozené humidity vhodné pro vnitřní rostlinnou vrstvu expozice. V noci je tato již ohřátá voda z vnitřního systému přečerpána do vnějšího okruhu pod povrchem vnějšího pláště budovy, kde je její teplejší voda ochlazována nočním chladem.

Tímto projektem se však v Dubaji ani zdaleka nekončí. V plánu je třeba i stavba věrné kopie Měsíce.