Pasivní a nulové domy se vyznačují o něco vyšší úrovní tepelných parametrů a těsností obálky budovy, což minimalizuje tepelné ztráty a snižuje potřebu vytápění či chlazení.

Cihelné zdivo pro domy s téměř nulovou spotřebou energie

V dnešní době, kdy se stále více soustřeďujeme na ekologii a energetickou účinnost, se stavebnictví nevyhýbá inovacím a moderním trendům. Jedním z významnějších směrů je i stavba energeticky úsporných domů, které minimalizují spotřebu energie a šetří životní prostředí. Klíčovým prvkem těchto domů jsou materiály a technologie umožňující dosáhnout vysoké úrovně tepelného komfortu a energetické účinnosti.

Domy s téměř nulovou spotřebou energie (NZEB a NZEB II) jsou stavby navržené a postavené tak, aby minimalizovaly spotřebu energie potřebnou pro provoz a zároveň maximalizovaly využití obnovitelných zdrojů energie. Podle definice Evropské unie musí NZEB minimalizovat spotřebu energie na vytápění, chlazení, osvětlení a další potřeby na takovou úroveň, že zbývající potřebná energie může být pokryta z obnovitelných zdrojů energie. V České republice od platnosti vyhlášky 264/2020 Sb. o energetické náročnosti budov musí být všechny novostavby rodinných domů postaveny dle požadavků NZEB, respektive od 1. ledna 2022 dle zpřísněné metodiky NZEB II. Tyto domy lze obecně definovat jako minimální legislativní standard.

Součinitel prostupu tepla

Pasivní a nulové domy se dále vyznačují o něco vyšší úrovní tepelných parametrů a těsností obálky budovy, což minimalizuje tepelné ztráty a snižuje potřebu vytápění či chlazení. K dosažení těchto parametrů je klíčovým prvkem správný výběr stavebních materiálů a kombinací technologií.

Vhledem ke komplexnosti požadavků na domy NZEB II, nelze jednoduše a jednoznačně stanovit, jaké přesné minimální parametry by měla jednotlivá konstrukce nebo technologie splnit. Jedním z důležitých ukazatelů může být odvozená hodnota součinitele prostupu tepla pro vnější stěny z požadavku na průměrný součinitel prostupu tepla obálky budovy dle vyhlášky 264/2020 Sb., tedy Umin = 0,21 W/(m²K). Nicméně pak zde přichází požadavek metodiky na procentuální snížení primární energie, kterého lze dosáhnout mnoha způsoby celkové optimalizace energetického konceptu. V případě pasivních domů může být důležitým ukazatelem doporučená hodnota součinitele prostupu tepla dle ČSN 73 0540, tedy U = 0,12 až 0,18 W/(m²K); čím nižší hodnota, tím lepší konstrukce po tepelněizolační stránce.

Vzorové výpočty

Vzhledem k výše uvedeným požadavkům jsme se rozhodli (společnost Wienerberger, poznámka redakce) s Centrem pasivního domu provést několik vzorových výpočtů průkazů energetické náročnosti budov (PENB). Výpočet byl prováděn v hodinovém kroku. Jako vzorový objekt jsme použili dvoupatrový rodinný dům s obytným podkrovím a šikmou střechou se sklonem 45°. Dispozičně je řešen jako 5+kk, obdélníkového tvaru cca 8 krát 12 m. Celková energeticky vztažná plocha činí 184 m². Vytápění domu je zajištěno tepelným čerpadlem vzduch/voda s  podlahovým vytápěním.

Variantní řešení spočívalo v záměně materiálu vnějších stěn a zároveň u Varianty Porotherm 50 T Profi dále k úpravě doplňkového opatření pro splnění minimálního legislativního standardu.

Cihlový dům postavený robotickou technologií. Foto: Wienerberger / FBR

Z uvedených hodnot (viz tabulka 1) vyplývá, že pokud zaměníme pouze materiál vnějších stěn, dochází k  úsporám primární energie na tomto vzorovém domě až o 15 %. Pokud zaměníme Porotherm 38 EKO+ Profi za Porotherm 50 T Profi v návaznosti na splnění minimálních legislativních požadavků, lze navrhnout fotovoltaický systém o 1,22 kWp menší. To může odpovídat cca třem kusům fotovoltaických panelů. V případě optimalizace i ostatních konstrukcí obálky budovy na pasivní standard by bylo možné navrhnout FV systém o ještě nižším výkonu.

Tab.: Vzorové výpočty energetické náročnosti

Jestliže plánujete stavbu energeticky úsporného domu, určitě byste měli jako některou z variant zvážit využití jednovrstvého zdiva Porotherm ze sortimentu Wienerberger. Vaše investice se vám vrátí v podobě úspor energií, případně nižších nároků na technologie a dlouhodobé udržitelnosti.

Autor: Michal Šenkýř
Foto: Wienerberger