Cihláři a Zelená dohoda pro Evropu

Zelená dohoda pro Evropu (NEW GREEN DEAL ) by mohla tuzemskému stavebnictví přinést stovky miliard korun a rozhýbat výstavbu i renovace budov v České republice. A co na to výrobci cihel? Přinášíme multi-zdrojový materiál, který vychází z průzkumu mezi členy Cihlářského svazu Čech a Moravy.

„Náš byznys už dávno není vyrobit vlak cihel a prodat jej. Chceme být více než pouhými výrobci, již nyní hledáme příležitosti a ukazujeme cestu. Proto nabízíme řešení, ne pouze výrobky. Dům není výrobek, je to živý organismus. Hledáme cestu k dostupnému, soběstačnému a udržitelnému bydlení. A vnímáme to komplexně, protože jsem přesvědčen, že pouhá udržitelnost nestačí. Musíme neprodleně nastartovat regenerující se ekosystém, vytvářet zdravé, příjemné domovy, symbiotické ekosystémy planety. To nejsou utopické vize, je to cíl, k němuž směřujeme,“ říká Ing. Luděk Bárta, jednatel Wienerberger, s.r.o. a dodává: „To co zajímá Wienerberger i Cihlářský svaz je, jaké prostředky budou v rámci modernizačního fondu dostupné pro přestavbu technologií na tzv. carbon neutral a vývoj nových technologií. Jak se bude státní rozpočet, fondy, podílet na výstavbě zdrojů Zelené energie. Wienerberger je připraven investovat od svých zdrojů, avšak zcela carbon neutral výroba stojí nemalé peníze a je na státu nakolik podpoří tento přechod. Investice jsou to řádech desítek miliard korun. Dnes známé technologie by znamenaly i zvýšení provozních nákladů. Modernizační fond a podpora výzkumu a vývoje nových technologií z fondu EU popř. MŽP, MPO, mohou přispět k tomu, že spotřebitelé tuto změnu nemusí pocítit a budou profitovat ze zlepšení životního prostředí.“

Obrátili jsme se na výrobce sdružené v Cihlářském svazu Čech a Moravy s několika otázkami:

Cítíte, že podpora moderního a udržitelného bydlení je ze strany Vlády a jejich úředníků, dostačující?

Ing. Jan Fiala, tajemník CSČM a obchodní ředitel Cihelny Štěrboholy: To si dovolím tvrdit, že nikoli. Zaměříme-li se na segment svislých konstrukcí, tak sledujeme podporu směrem k zateplovacím systémům, ale to že cihláři již dnes umí vyrobit vlastní výrobky srovnatelných parametrů zůstává bez povšimnutí. Tyto výrobky nejsou zahrnuty do programů na snížení energetických ztrát budov.

Ing. Petr Stejskal, Business Development, HELUZ cihlářský průmysl v.o.s.: Dlouhodobě neuspokojivá situace na trhu s byty je asi nejlepší odpovědí na tuto otázku. Nových bytů v České republice je málo a tomu odpovídá cena jak těch nových, tak i starých. Drahé jsou tedy i byty, které nejen že nesplňují nároky na moderní a zdravé bydlení, ale jsou i energeticky náročné. Jedinou podporou na celostátní úrovni je Nová zelená úsporám. Oproti velkorysé podpoře inženýrských staveb v řádu nad 100 miliard korun ročně je to však pouze zlomek, který neodpovídá významu pozemního stavitelství.

Ing. Kamil Jeřábek, jednatel Wienerberger ČR s.r.o.: Téma dostupného bydlení se sice dostalo do volebních programů jednotlivých stran, realizace této části programu je ale velmi daleko. Všichni nevěřícně hledíme, do jakých výšin se dostávají ceny bytů. Jsme nejdražší v Evropě. Zatímco v Holandsku potřebujete pro nákup průměrného bytu o velikosti 70m2 3-4 roční průměrné platy, u nás je to platů 12. Důvod je jasný, stát výstavbu nepodporuje, schvalovací procesy jsou neúměrně dlouhé.

Je zde něco, co by se v jejich přístupu mělo změnit?

Ing. Jan Fiala: Směr energetických ztrát je bezpochyby správný, bylo by správné zohlednit i náklady po skončení životnosti těchto systémů a promítnout náklady na jejich likvidaci do celkové kalkulace. Pak by musely být cihlářské výrobky na vyšší úrovni.

Ing. Petr Stejskal: V prvé řadě je potřeba změnit přístup státní administrativy v oblasti stavitelství. Mnohaleté snahy o změnu stavebního zákona a o zrychlení a zjednodušení stavebního řízení zatím zůstávají bez efektu. Jedině zvýšením výstavby nových bytů je možno zlepšit tolik potřebnou dostupnost bydlení. Zvýšením nabídky nových bytů se podaří snížit jejich ceny nebo alespoň zastavit jejich růst. Přímá podpora bytové výstavby ze strany státu, ať již soukromé nebo obecní, by byla jasným vyjádřením zájmu státu tuto neuspokojivou situaci řešit. Pro příklad není nutno chodit daleko, v Maďarsku vedlo před několik lety snížení DPH na stavebniny a stavební práce z 27 % na 5 % k prudkému nárůstu výstavby, následné vrácení DPH na 27 % prakticky výstavbu zastavilo, takže od příštího roku bude platit opět DPH 5 %.

Ing. Kamil Jeřábek: Lékem na nedostatky je zaměření státní správy na podporu pozemního stavitelství, podporu výstavby bytů. Nevím, proč by u nás nemohly fungovat podobné programy podpory jako např. v Rakousku, kdy stavební nezisková družstva budují jen ve Vídni více než 10 tisíc bytů ročně se státní podporou. Mimo jiné i pro dostupnost bydlení je Vídeň po několikáté v řadě vyhlášena jako celosvětově nejlepším městem pro bydlení.

Jaké argumenty pro přesvědčení zodpovědných lidí byste použili?

Ing. Jan Fiala: Kdybych mohl doporučit postup, byla by to rozšířená argumentace o uvedení cihlářských výrobků do masivní podpory výstavby, která se tu již pár let slibuje. Argumentem pro použití jsou srovnatelné technické hodnoty tepelných odporů, ekologická výroby, snížení uhlíkové stopy výrobku a v neposlední řadě možná recyklace, která je u stávajících zateplovacích systémů přinejmenším problematická. Je potřeba zmínit, že všichni cihláři a keramici v celé EU produkují pouze 1 % CO2, což je vynikající výsledek, ale není zohledněn. Nové poznatky z Keramické unie naznačují, že například skandinávské státy již dnes umí recyklovat více jak 90 % všech starých budov. A keramici k tomu přispívají obrovských dílem. V Evropě jsme prozatím na začátku.

Ing. Petr Stejskal: Kromě toho, že moderní, zdravé a energeticky úsporné bydlení patří k vizitkám vyspělé společnosti a je jednou z povinností vlády zajistit podmínky pro jeho dosažení asi hlavně vysokým multiplikačním efektem stavitelství. Znamená to, že každá koruna vložená do pozemní výstavby vyvolá další následné investice spojené s dokončováním, zařizováním a údržbou bytů. Přitom následné investice směřují ve velké míře k lokálním řemeslníkům a menším firmám. Je to tedy jedna z cest jak se ze současné nelehké situace opravdu proinvestovat. Zároveň investice do úsporného bydlení a obecně do nízkoenergetických budov jsou jednou z nejefektivnějších cest, jak splnit náročné požadavky EU na snížení emisí. Je třeba si uvědomit, že současná úroveň vytápění budov představuje více než třetinu celkových emisí CO2, takže prostor pro zlepšení je opravdu veliký.

Ing. Kamil Jeřábek: Proč se neinspirovat tam, kde to funguje? Díky kontaktům z naší centrály jsme zprostředkovali v rámci stavební konference Fórum Českého stavebnictví vystoupení Herberta Bartika ze společnosti Urban Innovation Vienna. Zaznělo mnoho inspirativních myšlenek, ale jejich praktické uchopení příslušnými státními institucemi se nekoná. Společně se Svazem podnikatelů ve stavebnictví v ČR jsme za účelem rozvinutí diskuze k dostupnému bydlení zorganizovali kulaté stoly. Opět za i za účasti zástupců státní správy. Posun k lepšímu, ochotu dále diskutovat nevnímáme. Jestli chceme budovat moderní společnost, která je schopná flexibilně reagovat na výzvy naší doby. Je k tomu potřeba vytvořit dostatečné zázemí v podobě kvalitního bydlení, splňující požadavky na úspory energií.

Striktní názor, ukazující na vysokou frustraci v oboru, vyjádřil jednatel společnosti Zlínské cihelny s.r.o., Ing. Zdeněk Vašíček: „Žádnou podporu moderního a udržitelného bydlení nevidím. Ze strany vlády a úředníků cítíme jen kontroly a trvale narůstající byrokracii. Je jich tam prostě na nás příliš moc a rok od roku horší je to horší. Ministr všeho Ing. Havlíček velmi pěkně umí do médií o věcech mluvit, ale skutek utek. Měli by místo výjezdů na vypouštění raků, syslů a televizních natáčení na dálnicích v přilbách a reflexních vestách začít opravdu řídit vládu a ministerstva. O argumentech pro přesvědčení zodpovědných nebo spíše nezodpovědných lidí nemám ani čas přemýšlet. Padá odbyt a ještě nejsou ani lidi i na nekvalifikovanou práci. Ještě že bez cihlařiny nemůžeme být, jinak už bychom od toho raději utekli.