Desky OSB a běžné třískové desky nelze zaměňovat
Rozdílné posuzování desek na bázi dřeva

Desky OSB (Oriented Strands Board) – čili desky z velkoplošných orientovaných třísek získávají stále větší oblibu u zpracovatelů jako nosný konstrukční materiál a také i jako pohledový materiál se zajímavým povrchem. Bohužel stávající výrobci nedokáží rostoucí spotřebu vždy plně pokrýt, a proto se na trhu začínají objevovat třískové desky, které mají nahradit OSB za relativně nižší cenu.

Vstup alternativních materiálů na trh (např. MFP, MSB, GSB, QSB, SpanO-SB apod.) mají podpořit porovnávací tabulky, dokazující podobnost s OSB. Bohužel se neporovnávají porovnatelné hodnoty. To znamená, že se u dřevotřískových desek neuvádějí normové hodnoty – nýbrž skutečně dosažené hodnoty.

Pokud i my budeme tyto hodnoty porovnávat, musíme se ptát, zda informační materiály třískových desek neudávají daleko lepší hodnoty, než stanoví jejich požadavková norma. Pokud ano, nutno podotknout, že také OSB desky dosahují vyšší hodnoty než stanoví požadavková norma. Tedy buď srovnáváme normové hodnoty s hodnotami normovými nebo hodnoty skutečně dosažené s jinými skutečně dosaženými. Nelze přece srovnávat jablka s hruškami.

Určitý chaos v používání různých norem – evropských (EN), českých (ČSN) a německých (DIN) – vede možná i neúmyslně k chybnému informování zpracovatelů, kteří v konečném důsledku nevidí základní rozdíly mezi jednotlivými typy desek.

Základním rozdílem mezi OSB a dřevotřískou (DTD) je fakt, že oba typy desek jsou klasifikovány podle různých, i když hierarchicky podobných evropských norem − ČSN EN 300 pro OSB a ČSN EN 312 pro dřevotřískové desky. Obě normy různě specifikují požadavky na desky jako je pevnost v ohybu, modul pružnosti v ohybu, vlhkost, rozlupčivost, bobtnání atd. a tedy také různě rozdělují desky do jednotlivých typů. Zhruba lze tyto třídy porovnat z hlediska nosnosti a vlhkosti prostředí (relativní vlhkosti vzduchu) – viz tab. 1.

Z tabulky je na první pohled patrné, že nelze porovnávat např. desku OSB/4 s P2 nebo naopak desku P7 s OSB/2, protože to jsou jiné kategorie s jinými požadavky.

Zkušební metody posuzování obou typů desek vycházejí ze stejných normových postupů, a proto se zde jeví možnost jejich porovnávání. Problém je ale v tom, že tyto normy a metody zkoušení sledují zařazení desek do příslušného typu právě podle vlastností desek. Proto toto porovnávání desek je možné pro vlhkostní změny jako je např. bobtnání a rozlupčivost apod., je ale nevhodné pro porovnání mechanických parametrů desek. Proč?

Ihned v úvodu každé normy (EN 300, EN 312) se uvádí poznámka, že hodnoty uvedené jsou vlastnostmi výrobku, ale nejsou charakteristickými hodnotami, které je možné použít pro statické výpočty při navrhování. Pro navrhování dřevěných konstrukcí se používají jiné hodnoty definující pevnosti. Tyto hodnoty lze získat ze dvou zdrojů:

• z normy ČSN EN 12369-1, která udává minimální charakteristické hodnoty platné pro výrobky rozlišené podle jednotlivých tříd desek, např. jiné hodnoty pro OSB/3, OSB/4, P5, P7,
• přímo od výrobce, který si nechá desky vyzkoušet podle normy ČSN EN 789 a získá tak skutečně dosahované hodnoty desek (zpravidla vyšší než jsou v ČSN EN 12369-1).

Hodnoty z ČSN EN 12369-1 lze získat jednodušším a rychlejším způsobem (pouze je převzít z normy), naopak systém zkoušení desek podle EN 789 je velice zdlouhavý a nákladný proces (zkoušení se provádí cca na 30–60 vzorcích pro každou zkoušku). Jeho cena se pohybuje nad hranicí miliónu korun. Skutečně dosahované hodnoty jsou vysoko nad danými normovými hodnotami a liší se u jednotlivých výrobců v závislosti na používané technologii.

Porovnáme-li tedy jednotlivé typy desek podle těchto postupů a norem, dostaneme rozdílné hodnoty. Pro zjednodušení jsme vybrali pouze hodnoty pevnosti v ohybu a modul pružnosti v ohybu – viz tab. 2 (pozn.: Stanovení hodnot modulu pružnosti v ohybu a pevnosti v ohybu uvedených v normách EN 300 a EN 312 se provádí podle EN 310.)

Z uvedené tabulky je patrný rozdíl mezi hodnotami vlastností a hodnotami charakteristickými.

Jedním z důvodů, proč jsou tyto údaje tak odlišné, jsou rozdílné metody posuzování. Rozhodující roli zde hraje způsob zatěžování a velikost vzorků:

• pro hodnoty vlastností (EN 310) desek se používají malé vzorky desek šířky 50 mm a délky 200–400 mm (podle tloušťky desky), viz obr. 2,
• pro charakteristické hodnoty (EN 789) se metoda zkoušení přibližuje více reálnému prostředí. Velikost vzorků pro ohyb je šířky 300 mm a délky cca 600–1100 mm (dle tloušťky), vzorek je poté zatěžován ne jednou, ale dvojicí sil. V závislosti na rozdílném systému zatěžování se odlišně vypočítávají moduly pružnosti v ohybu a pevnosti v ohybu z naměřených dat.

Předmětem normy EN 310 je určení metody stanovení zdánlivého modulu pružnosti při statickém ohybu a pevnosti v ohybu u desek ze dřeva. Je tedy chybné používat hodnoty vlastností pro navrhování dřevěných konstrukcí. Je nutné znát, se kterými údaji pracujeme!

Co říci závěrem?

• Neexistují žádné zdánlivé OSB nebo jejich alternativy. Na jedné straně existují OSB desky a na druhé straně dřevotřískové desky, jinak nic.
• V případě použití OSB je nutná správná orientace desky (hlavní osa) abychom maximálně využili její přednosti.
• Vzhledem k statickému dimenzování, je vhodné poukázat na to, že v současné době „cenová výhoda” dřevotřískových desek nemůže vyvážit rozdíl mechanických vlastností mezi jednotlivými typy desek.

Celkové srovnávání OSB s dřevotřískovými deskami – nikdy není přesné – navzdory nominálně podobným hodnotám jde o rozdílnou třídu a chování desek, a proto náhrada OSB dřevotřískovou deskou se musí dobře zvážit.

Literatura a zdroje:

[1] ČSN EN 300 – Desky z orientovaných plochých třísek (OSB) – Definice, klasifikace a požadavky.
[2] ČSN EN 310 – Desky ze dřeva – Stanovení (zdánlivého) modulu pružnosti v ohybu a pevnosti v ohybu (použití pro EN 300 a EN 312)
[3] ČSN EN 312 – Třískové desky – Požadavky.
[4] ČSN EN 789 – Dřevené konstrukce – Zkušební metody – Stanovení mechanických vlastností desek na bázi dřeva.
[5] ČSN EN 12369-1 – Desky na bázi dřeva – Charakteristické hodnoty pro navrhování dřevěných konstrukcí – část 1: OSB, třískové a vláknité desky.
[5] Technický katalog OSB – Informační materiály firmy KRONOSPAN – www.kronospan.cz
[6] Technický katalog MFP desek – Informační materiály firmy WODEGO – www.wodego.com
[7] Technický katalog Guth-Holz – část „OSB MSB MFP oder was?” – www.guth-holz.de