Difuzně otevřená, či difuzně uzavřená stavba?
Průnik vzdušné vlhkosti (vodní páry) do konstrukce stavby může mít pro dům vážné následky. Každý investor, potažmo stavitel se mu tedy snaží vyhnout. Řešení jsou dvě. Každé pracuje s jiným fyzikálním principem. Buď maximálně zamezíme vstupu vlhkosti do obálky domu, nebo zabráníme, aby prostupující vodní pára v obálkové konstrukci kondenzovala.
Difuze je spontánní fyzikální děj, který vede k vyrovnání koncentrace (v tomto případě jde o koncentraci vodní páry v daném prostoru). Při vyšší teplotě je proces difuze rychlejší. Ve stavitelství je nutné brát na tento fyzikální jev ohled. V tomto textu se věnujeme difúzi fasádními zdmi a střechami z vyhřátých místností ven do zimního studeného prostředí. Vodní páře z interiéru je buď umožněno obvodovou konstrukcí procházet do exteriéru, nebo jsou zdi a stropy na teplé, interiérové stěně utěsněny, aby do nich páry nemohly vnikat vůbec. Ani jedno z těchto řešení však nesmí být realizováno polovičatě. Jinak by mohlo docházet ke kondenzaci par uvnitř konstrukce, což by dřív nebo později mohlo zapříčinit její napadení plísněmi či jinými biologickými škůdci.
Difuzně uzavřená skladba
Jedná se o desítky let prověřované řešení obvodové stavební konstrukce. Nosná konstrukce i tepelně-izolační vrstvy jsou chráněny parotěsnou fólií před vstupem vlhkosti do jejich nitra. Pokud by totiž vodní pára z interiéru vnikla do konstrukce až do míst tzv. rosného bodu (kde je chladno natolik, že se tu pára sráží), zkondenzovala by. Především pro dřevostavby by taková situace znamenala vážné důsledky. Díky difuzní cloně, tedy parotěsné folii (či parozábraně), umístěné většinou hned za vnitřní pohledovou vrstvou (např. sádrokartonovou), však zůstávají všechny vrstvy konstrukce, včetně chladných, suché.
Jednotlivé materiály k tomuto účelu určené pak disponují různými hodnotami difuzní tloušťky Sd (m). Ta vyjadřuje, kolik metrů nehybné vzduchové vrstvy by svými difuzními vlastnostmi nahradilo danou vrstvu. Například pěnové sklo v jedné vrstvě má hodnotu Sd = 11200 m, dřevoštěpkové desky OSB Sd = 5,5 m atd. Jinou „difuzní“ veličinou je faktor difuzního odporu μ, který je definován jako tloušťka vzduchové vrstvy, která má stejný difuzní odpor, jako předmětná fólie při stejných podmínkách. Např. vyztužená polyolefinová fólie disponuje μ = 200 000, což znamená, že stejný difúzní odpor má 200 000x silnější vrstva vzduchu. Pás z oxidovaného asfaltu s hliníkovou nosnou vložkou má μ = 400 000.
Rizikem je ovšem možné narušení fólie při výstavbě a rekonstrukcích objektu nebo různých zásazích z interiéru (při instalaci polic apod.). Tomu by mělo být zamezeno použitím elastických materiálů, které jsou schopny utěsnit prostor kolem hřebíku, který fólií případně prostupuje, nebo montáží instalační předstěny.
Difuzně otevřená fasáda
Marketingoví experti využili posledních trendů ve stavebnictví, kdy je významně apelováno na zdravé vnitřní klima staveb, a spojují novinku v podobě difuzně otevřených fasád s motem znějícím „zdravý dům musí dýchat“. Avšak jedná se o matoucí sdělení, o průniku vzduchu obvodovými konstrukcemi nemůže být řeč. Neporušená stěna je vzduchotěsná, jde tu „pouze“ o prostup vodních par. Množství vlhkosti prostupující z interiéru do fasády je regulováno tzv. parobrzdou (která dovoluje vodním parám odcházet ven řízeně). Je však také nutné řadit jednotlivé vrstvy obvodového pláště směrem do exteriéru, tak, aby jejich hodnoty difuzního odporu postupně (ve směru ven) klesaly, a aby tak páry nikde v konstrukci nestagnovaly. Skladba difuzně otevřené konstrukce musí být tedy důkladně promyšlena. Nelze kupříkladu zeď „ucpat“ z vnější strany. Tím by byl nejen narušen systém jako takový, ale především by docházelo k nežádoucí kondenzaci par v konstrukci.
Jako příklad uvádíme tuto skladbu obvodové stěny domu, od interiéru směrem k exteriéru: malba s penetrací - instalační předstěna v podobě sádrokartonové desky – konstrukce instalační předstěny – parobrzdná fólie – nosná sloupková konstrukce s vloženou minerální vlnou – sádrokartonová deska – kontaktní zateplovací systém v podobě minerální vaty.
V každém případně jde v případě difuzně otevřené konstrukce o systém méně odzkoušený, se kterým mnohé firmy nemají dostatek zkušeností a mnohdy experimentují. Z obav o neúspěšném výsledku tuto skladbu někteří investoři odmítají. Pokud však uživatel provede kvalitní průzkum referencí stavebních firem, jistě nalezne takovou, která provede řádnou práci.
Jiný případ je objekt cihlový, kamenný nebo hliněný. Jako difuzně otevřená se přirozeně chová např. stěna vyzděná z nepálených cihel, její materiálové vlastnosti dovolují absorbovat do sebe vzdušnou vlhkost, kterou při změně podmínek vypustí zpět do interiéru.
Neexistuje jediné vhodné řešení
V jižněji položených zemích, kde se teploty v interiéru a exteriéru výrazně neliší, jsou lidé této volby oproštěni. Tok vodní páry obvodovými konstrukcemi je tam minimální, teplota rosného bodu je hluboko pod teplotou vzduchu venku i v interiéru. V našich zemích, kde může teplotní rozdíl mezi prostředím uvnitř a venku činit i 40° C, jsou však opatření nutná. Ať už se zákazník rozhodně pro jakékoliv konstrukční řešení z výše popsaných, rozhodnutí nebude nikdy mylné. Podstatné je pouze „dotáhnout vše do konce“. Mám tím na mysli volbu zkušené firmy, která zajistí dlouhou životnost stavby. A nezapomeňte větrat. Ani ta nejvíce otevřená difuzní skladba rozhodně nezajišťuje potřebnou obměnu starého vzduchu za nový. Pouze reguluje vlhkost uvnitř konstrukce.
| teplota 25 °C | 21,4 g/m3 |
| teplota 0 °C | 4,5 g/m3 |
| teplota -10 °C | 2,1 g/m3 |
Související články
Difúze vodní páry - veličiny, hodnoty a jednotky
Kinetická teorie látek
www.drestav.cz
echnologie-drevostaveb
archifabrika.cz
Vše o dřevostavbách
stavebniny-rychle.cz
www.izolace-info.cz
