Difúzní deska Kronospan DFP
U moderních dřevostaveb jsou stále stejně, tak jako u těch historických, kladeny nejvyšší požadavky na obvodový plášť budovy. Všichni víme, že pokud se nám podaří dřevěnou konstrukci ochránit proti nadměrné vlhkosti a účinkům vody, vydrží celá staletí.
S ochranou budovy resp. jejího obvodového pláště před vlhkostí úzce souvisí kromě ochrany proti působení srážek (déšť, sníh) a zabudované stavební vlhkosti také problematika difúze vodních par1) a konvekční přenos vlhkosti (prouděním).
Konvekce vodní páry
Jak je známo ze stavební praxe při nesprávně navržených skladbách nebo neodborně provedené montáži dochází během zimního období ke kondenzaci prostupující vodní páry uvnitř obvodové konstrukce. V souvislosti s difúzí hovoříme o konvekci vodní páry. Konvekce vodní páry (stejně jako difúze) vzniká jako důsledek tlakového rozdílu vzduchu mezi vnitřním a vnějším prostorem.
Konvekci vodní páry je naléhavě třeba bránit konstrukčními prostředky, neboť vlhkost způsobená konvekcí může několikanásobně přesáhnout výparný potenciál a může následně způsobit závažné škody uvnitř konstrukce. Cílem ochrany proti vlhkosti je vytvořit taková opatření, která jsou schopna možným výskytům problémů zabránit resp. je omezit tak, aby po celou dobu životnosti stavby nedocházelo k poruchám.
Jedním z možných řešení je takzvaná difúzně otevřená konstrukce. Konstrukce tohoto typu se nesnaží zcela zamezit průniku vodní páry (difúzi) přes konstrukci, ale snaží se co nejlépe procházející páru odvádět pryč, aby se v konstrukci nehromadila a tím nedocházelo k její kondenzaci (na rozdíl od difúzně uzavřených systémů tvořených většinou fóliovou parozábranou). O difúzně otevřených systémech dřevostaveb zde již bylo psáno, namátkou např. konstrukční systém fy Kasper2).
Ochrana proti vlhkosti
Bez ohledu na difúzní otevřenost nebo uzavřenost konstrukce se pro obvodové pláště má používat takové skladby materiálů, aby se jejich difúzní odpor směrem z interiéru do exteriéru postupně snižoval. Pokud toto pravidlo vztáhneme na dřevěný rám opláštěný z obou stran OSB deskami je zde pochopitelně nutná parozábrana (fólie) na straně interiéru.
V případě, že na vnějším povrchu dřevěného rámu umístíme vysoce difúzně propustný materiál, je možné na vnitřní stranu umístit materiál s nižšími požadavky na nepropustnost v poměru k neporušené fóliové parozábraně. Zde se uplatňují právě OSB desky, které v kombinaci se samolepicími páskami jsou schopné vytvořit dostatečně difúzně těsnou vrstvu často označovanou jako parobrzda. Více o této vrstvě a konstrukcích z OSB desek se lze dočíst v technickém katalogu OSB SUPERFINISH® ECO. Tento článek je zaměřen na vnější opláštění dřevěného rámu provedeného z difúzně otevřených desek.
Difúzně otevřená konstrukce
V českých zemích zatím není problematika difúzně otevřených konstrukcí příliš rozšířena. Pro zkušenosti však nemusíme chodit daleko. V německy mluvících zemích se tyto systémy úspěšně používají již přes desetiletí. Pokud se budeme držet definice německé normy DIN 68800-2 je konstrukci možno považovat za difúzně otevřenou, jestliže opláštění na minimálně jednom povrchu je provedeno z materiálu vykazujícího ekvivalentní difúzní tloušťku Sd ≤ 0,2 m.
Použitím desek Kronospan DFP v tl. 16 mm s hodnotou Sd = 0,16 m je dosaženo tohoto požadavku. Desky Kronospan DFP lze tedy označit jako difúzně otevřené a pro návrh difúzně otevřených konstrukcí dřevostaveb je jich možné použít (obr. 1).
Co je to Kronospan DFP
Deskami Kronospan DFP („Diffusionsoffene Faser Platte” = difúzně otevřená dřevovláknitá deska) se označují dřevovláknité desky se střední hustotou odolné vůči vlhkosti a zároveň se schopností vysoké difúzní propustnosti vodní páry.
Desky Kronospan DFP patří mezi nejprogresivnější typy MDF desek (Middle Density Fibreboards = středně husté vláknité desky podle normy ČSN EN 622-5), které jsou vyvinuty a vyráběny zcela v souladu se současným požadavkem zdravého bydlení zaměřeným na ekologické materiály.
Odpovídající pevnosti dřevěného deskového materiálu je dosaženo velmi malým podílem pojiv a vody, a také parafínovou emulzí, která zvyšuje odolnost vůči vodě a vlhkosti. Vysoké požadavky splňují desky v emisích uvolňovaných látek, kde se pro spojení vláken používá pojiva zcela bez formaldehydu. Samozřejmostí je splnění limitů nejpřísnějších norem na obsah formaldehydu (<< 0,03 ppm) doložené zkušebními protokoly nezávislé instituce. Svými vlastnostmi a technologií zhotovení splňují desky po celý svůj životní cyklus (výroba, užití, likvidace) náročné ekologické požadavky, čímž vyhovují i současným nejpřísnějším nárokům na kvalitu bydlení a ochranu životního prostředí.
Konstrukce s DFP deskami
V konstrukčních skladbách se desky DFP objevují zejména jako vnější opláštění obvodových konstrukcí stěn a střech. Oblast aplikace desek Kronospan DFP je možná ve třídách vlhkosti 1 a 2 dle platných norem, zároveň však nesmí být použity tam, kde vlhkost desek trvale přesahuje 15 %. Z exteriérové strany je tedy vždy nezbytná další ochranná vrstva např. krytina u střech nebo opláštění resp. obložení u stěn.
Zpracování desek je možné provádět běžnými nástroji vhodnými na dřevěné materiály. Pro fixaci lze použít také běžné prostředky určené pro dřevěné deskové materiály (sponky, vruty, hřebíky). Desky DFP mají mimo své difúzní propustnosti mnohem větší uplatnění. V zásadě lze deskami DFP u difúzně otevřených konstrukcí s dřevěným rámem řešit:
- paropropustnou vrstvu,
- větrotěsnou vrstvu (desky na pero-drážku),
- pojistnou hydroizolační vrstvu (sklon střechy ≥ 16 °),
- podstřešní vrstvu – tj. vrstvu chránící před povětrností během výstavby,
- staticky nosnou vrstvu – nosné opláštění,
- tepelně a zvukově izolační vrstvu – zlepšující tepel. a zvuk. izolační vlastnosti celé skladby,
- pochůzí vrstvu (při montáži), bezpečnou proti prošlápnutí do vzdálenosti krokví 800 mm.
Paropropustnost versus průvzdušnost
Riziko kondenzátu je u difúzně otevřených, avšak vzduchotěsných konstrukcí velmi malé (obr. 2).
Nejčastější příčinou vlhkostních poruch v dřevěných stavbách bývá konvekční transport vlhkosti. U tepelně izolovaných dřevěných stavebních konstrukcí se musí dbát na vytvoření trvale neprůvzdušné vrstvy ze strany místnosti v rozsahu celého pláště budovy. To platí zároveň o přípojích konstrukčních prvků, stycích jednotlivých dílů a prostupech všeho druhu.
Větrotěsná versus vzduchotěsná vrstva
Ve funkci vzduchotěsné vrstvy lze použít desek OSB SUPERFINISH® ECO. Přitom je nezbytně nutné, aby všechna styková místa, místa napojení stěn a průchody přes desku byla utěsněna vhodnými lepicími páskami příp. těsnicí hmotou.
Na rozdíl od vzduchotěsné vrstvy, která je umístěna na vnitřní straně, je podobná vrstva umístěná na vnější straně označována jako větrotěsná vrstva. Tato vrstva, tvořená deskou Kronospan DFP, brání proudění venkovního vzduchu a s ním i možné vlhkosti např. při působení větru (obr. 2). Desky Kronospan DFP jsou vyráběny v provedení spojů pero-drážka (P+D), které je dostatečně větrotěsné. V případě řezání desek je nutné styky rovných hran v konstrukci opět přelepit lepicími páskami.
Výztužné stěnové a střešní tabule
Desky Kronospan DFP mohou být použity na výrobu výztužných stěnových a střešních tabulí, podle normy ČSN 731702 (modifikace normy DIN 1052:2004). Desky jsou využity jako vyztužení proti vybočení a jako nosné obložení pro absorpci či přenesení zatížení větrem. Ostatní typy zatížení nejsou doporučeny, rozhodující slovo má vždy pouze autorizovaná osoba (statik).
Společnost Kronospan Jihlava nabídkou desek Kronospan DFP vhodně rozšiřuje svůj sortiment nabízených ECO desek pro stavebnictví a významně přispívá k propagaci ekologicky ohleduplných a zdravotně nezávadných dřevostaveb. Další informace získáte na www.kronospan.cz nebo na zelené lince 800 112 222.
1 Zbyněk Šrůtek: Celodřevěný konstrukční systém pro pasivní domy, Stavebnictví a interiér č. 10/2009, www.stavebnictvi3000.cz/c3270.