Díky využívání dešťové vody ušetří nejen domácnosti
V současném světě jsme nuceni šetřit vodou ve všech ohledech. Týká se to nejen domácností, ale i hotelů či průmyslových objektů. Využívání dešťovky je ekologické a především hospodárné, protože se tím výrazně sníží výdaje. K čemu všemu lze dešťovou vodu upotřebit? Jak ji zužitkovává hotel v Birminghamu? A najdou se podobně ekologicky zodpovědné projekty i u nás?
Srážkovou vodu dnes nevyužívají jen zahrádkáři, ale také domácnosti a veřejné budovy, jako jsou hotely či průmyslové haly. Zachycenou dešťovku lze upotřebit jak k zalévání zahrady, tak i ke splachování nebo praní.
Zalévání dešťovou vodou je nejen ekologické a ekonomické, ale pro rostliny dokonce vhodnější než kropení vodou pitnou, která obsahuje chlor a soli. I praní v dešťovce má své výhody — jednak se v ní lépe rozpouštějí prací prostředky a jednak v potrubí nedochází k usazování vodního kamene.. Velkou službu udělá srážková voda i v procesu kompostování, které je v poslední době velkým trendem. Vhodná je též k mytí aut nebo zahradního nářadí [1].
Trvalé bydlení v chatě umožněno díky sběru dešťovky, jediného zdroje vody
Majitel chaty v regionu Povltaví se s námi podělil o svou zkušenost se systémem záchytu dešťové vody. Dvě akumulační nádrže o objemu dvakrát dva tisíce litrů kompletně a celoročně…
Klasikou jsou kubíkové kontejnery
Pro sběr dešťové vody lze využít sudy z ocelového plechu, které ale mohou podléhat korozi. Z toho důvodu jsou lepším řešením sudy plastové. Moderní verzi představují bezúdržové barely vylisované z pozinku nebo nerezu. Ať zvolíte jakýkoli, je důležité řádně ho zakrýt, abyste předešli kontaminaci vody a v létě snížili její nežádoucí odpar na minimum. V poslední době jsou populární repasované plastové kontejnery v kovovém rámu. Ty pojmou vodu z přeháněk i déletrvajících dešťů. Kubíkový kontejner by měl být nadzvednutý, aby se pod vypouštěcí ventil vešla ještě konev [1].
Podzemní nádrže lze využívat po celý rok
Cenově nákladnější variantou je sběr vody do podzemních nádrží, čímž je možné celý systém elegantně skrýt. Instalují se do nezámrzné hloubky, a tak je možné využívat je po celý rok. Na rozdíl od nadzemních nádrží mají výhodu ve výrazně nižší kazivosti vody. Na nádrže navíc přispívá stát z dotačního programu Dešťovka. Běžná nádrž vyjde na 15 až 20 tisíc korun včetně DPH, přičemž dotace může být dokonce vyšší. Velikost nádrže se odvíjí od plochy odvodňované střechy, množství srážek v lokalitě či účelu využívání dešťové vody. Pro rodinné domy jsou vhodné monolitické plastové nádrže, pro větší objekty je možné řešit akumulační nádrž obalením vsakovacích bloků hydroizolační fólií. Tento typ je cenově dostupný a oproti jiným nádržím (například betonovým) má výhodu ve snadnější montáži.
Zadržování vody
Pozadu dnes v tomto ohledu nezůstávají ani průmyslové a logistické nemovitosti. Časy, kdy bylo snahou projektantů odvést srážkovou vodu rychle do kanalizace, jsou pryč. Dnes je naopak cílem zachytit co největší množství dešťové vody a využít ji uvnitř budovy nebo na vlastním pozemku. Nejčastěji se k tomu používají zasakovací polštáře. Jde o systém složený ze štěrkového lože, geotextilie a drenážního potrubí. K zadržení dešťové vody poslouží samozřejmě i retenční nádrže, jež se hodí pro práci s vodou, kterou nelze zasakovat. Dalším způsobem je systém takzvaných obrácených studní, který se používá v místech, kde je podloží vhodné pro zasakování ve větší hloubce. Jde o kombinaci retenční nádrže společně s kopanými či vrtanými studněmi. Stěny studny jsou vyztuženy ocelovým potrubím nebo betonovými tvarovkami. Dno studny se následně vysype štěrkem, jež slouží jako podloží pro zasakování vody v podzemním rezervoáru [2].
Dřevěný dům u Brna jako inspirace pro ty, kteří touží po snadno dostupném vlastním bydlení v souladu s přírodou
Vlastní „bydlo“ přináší člověku bezpečí a svobodu. Leč cenově nedostupné nemovitosti na trhu a jejich financování úvěry s doživotními splátkami tyto hodnoty neposkytují. Existují…
Hotel v Birminghamu ročně ušetří až 780 m3 vody
O ekologickou zodpovědnost se dnes snaží i hotely a další ubytovací zařízení, neboť si začínají uvědomovat, jaký dopad má jejich provoz na životní prostředí. Jedním z takových je například Hotel Ibis v Birminghamu, který spadá pod francouzskou nadnárodní společnost, jež se v rámci své strategie dlouhodobě snaží o šetrný přístup k životnímu prostředí.
Stejně jako ostatní velké hotely má i tento – se svými 250 pokoji – značnou spotřebu vody. Vedení hotelu se proto rozhodlo zřídit na střeše budovy odtokový systém, který srážkovou vodu odvádí do zásobníků. Sběr dešťovky pomáhá hotelu snížit spotřebu pitné vody až o 780 m3 ročně, tedy asi o 10 procent. Načerpaná dešťová voda se v hotelu používá ke splachování toalet, k běžným úklidovým činnostem a podobně [3].
Ani Česko není pozadu
I u nás najdeme ekologicky zodpovědné hotely a průmyslové haly využívající dešťovou vodu. Příkladem může být nedávno dokončená hala v Týništi nad Orlicí na Královéhradecku, která slouží pro výrobu katalyzátorových komponentů. Jelikož stojí na jílovitém podloží a vodu nebylo možné vsakovat, byla v areálu vybudována retenční nádrž o velikosti 900 m3, která zlepšuje odtokové poměry na daném území. Japonská společnost Cataler Corporation, které budova patří, využívá předčištěnou dešťovou vodu i ve své technologii. Technologická voda je čištěna ve vlastní čističce odpadních vod a dále je sváděna do podzemní retenční nádrže. Na ni je napojen systém drenážního potrubí, jenž je proveden po celém obvodu objektu. Voda z retenční nádrže je dále využívána jak pro závlahový systém, tak pro doplňování požární nádrže. Teprve přebytečná voda odtéká do propustku a odtud dále do nedaleké vodní nádrže [4].
Téma: stavba a údržba svépomocí
