Dům s téměř nulovou spotřebou energie za dveřmi
„Domy s téměř nulovou spotřebou energie“, které vznikly na základě Výzvy 20–20–20 a směrnice 2009/31/ES (EPBD 2), bude již po roce 2020 všeobecně povinné stavět. Je známo, že výzva i směrnice byly počeštěny tak, že je upřednostněn jeden koncept a nelze tak zcela plnit jejich původní záměr. Kromě svobody k zacílení na co nejlepší řešení to brzdí i technický vývoj v této oblasti.
Původní unijní záměr byl provádět výstavbu po roce 2020 na „nákladově optimální úrovni”. To znamená stavět domy tak a s takovou energetickou náročností, aby byly co nejnižší celkové náklady za celý odhadovaný život budovy. Pod pojmem náklady se rozumí nejen náklady v oblasti spotřeby energií, ale i investiční náklady, náklady na údržbu, opravy a provoz (včetně nákladů na energie, na dosažení úspor, a docílení požadované kategorie budovy atp. až po náklady na likvidaci). To vše při započítání příjmů energie, kterou si dům bezplatně sám vyrobí.
Nespočetně mnoho řešení
Člověk nemusí být nijak osvícen, aby věděl, že domů, které mají, mohou nebo budou mít potenciál stát se domem s téměř nulovou spotřebou energie, jež bude povinnost stavět po roce 2020, je obrovské množství. Je dětinské uzákonit jeden typ takového domu. Český dům po roce 2020 už v době, kdy byl navržen a uzákoněn, neodpovídal požadavku na dosažení takové úrovně energetické náročnosti, která vede k nejnižším nákladům po dobu života budovy, jak stanoví směrnice EPBD 2. O budoucnosti nemluvě.
Kromě toho, že by Dům po roce 2020 neměl předepisovat žádné konkrétní řešení, neměl ani odstrkávat řešení jiná. Velmi zarážející a zároveň legrační je příklad z oblasti technických zařízení, kdy lze v České republice roku 2016 obdržet dotaci na nákup a instalaci kotle na uhlí, ale nikoliv na pořízení a zprovoznění tepelného čerpadla v novostavbě. Tepelné čerpadlo je přitom přímo citováno ve směrnici 2009/31/ES coby vzorové zařízení Domu po roce 2020.
Celoroční příjemné vnitřní klima
Čeští překladatelé řečené směrnice místo neplodného zakládání nerovného a svárlivého prostředí mezi podnikateli žijících a nežijících z dotací se mohli raději zaměřit na zdravé vnitřní prostředí. Mohli například požadovat Dům po roce 2020, který vede nejen k nejnižším nákladům, ale i k zdravému vnitřnímu prostředí v průběhu celého odhadovaného životního cyklu budovy. Námitka, že tyhle věci řeší vyhláška a norma, je v pořádku. To ale nic nemění na tom, že i v moderních stavbách dochází v létě k přehřívání a v zimě ke vzniku vydýchaného či mikroby znečištěného vzduchu. Chceme-li opravdu řešit důležité věci, neměl by český Dům po roce 2020 řešit i zdravé stravování a zdravý styl života, který se projeví i sníženými náklady za lékařkou péči?
European 20–20–20 Targets made in Czech
Jaký je dnes vlastně český dům podle Výzvy 20–20–20, tedy Dům po roce 2020? V ČR se stavění domů neobejde bez tepelné izolace. Od určité její tloušťky je však její přínos mizivý a jejím dalším zesílením už novou hodnotu nezískáme, ani nižší náklady za celý životní cyklus budovy. Jde hlavně o náklady na ohřev vody a na domácnost (vaření, mytí, žehlení, praní, provoz rádií, televizí apod. ), domácí dílnu, zahradu a další.
Globální oteplování, které chce Výzva 20–20–20 zastavit, má způsobovat nejen domovní vytápění, ale i všechny jmenované domovní činnosti. To, že teze o planetárním oteplování emisemi CO2 je už mrtvá a koluje jen mezi politiky a neúspěšnými vědci, je na jiný text. Když už je ale teze na světě a v akci, zdůrazněme, že zatímco originální Výzva 20–20–20 řeší veškerou spotřebu domu včetně kuchyně, dílny a zahrady, ČR řeší jen vytápění, svícení, ventilaci a ohřev vody (včetně řídicí a regulační techniky). A i to jen na úrovni výpočtu, který předpokládá vzorné chování obyvatel.
Český boj s klimatem je pojat nápadně švejkovsky, zatímco originální Výzva 20–20–20 řeší opravdovou spotřebu. A ta, jak se už 20 let přednáší na seminářích, stále dělá 40 % celkové energetické spotřeby lidstva.
Soběstačné domy
Venkovské selské stavení z období raného novověku plnilo i bez směrnice a bez problémů požadavky dnešní Výzvy 20–20–20. Bylo vytápěno obnovitelnou surovinou dřevem a seno, uskladněné v neobývaném podkroví, sloužilo v zimě jako tepelná izolace. Masivní dřevěné roubené stěny vykazovaly slušnou tepelnou izolaci a zejména tepelnou akumulaci, která vyvažovala denní výkyvy venkovní teploty. V zimě se vytápělo dřevem a vzniklý oxid uhličitý se na jaře a v létě uplatnil jako stavební materiál pro růst nového dřeva. Dům neměl žádnou energetickou přípojku a využíval jen obnovitelné zdroje. Byl energeticky lepší, než dnešní nejlepší domy v kategorii A. Byl úplně soběstačný a bezemisivní.
Takové domy lze realizovat i dnes, ale na vyšší technické úrovni odpovídající současnosti. Není třeba stále zdražovat energii, pokutovat její vyšší spotřebu a jiným násilím si vynucovat poslušnost. Příkladem je Německo: podle solidních zdrojů se tu přes 80 % novostaveb plánuje a staví jako aktivní. Tak jsou nazývány domy, které si pro sebe samy vyrábějí energii, která zčásti, nebo zcela pokrývá jejich spotřebu, nebo dokonce generuje její přebytek. Domů s téměř nulovou spotřebou energie podle směrnice EBBD 2 se v Německu již nyní staví cca 7 %. Naopak na ústupu jsou pasivní domy, na které z celého balíku novostaveb připadá už jen 0,2 %. Je zarážející, že hned v sousedství, české zákony vyzdvihují kotel na uhlí a trestají tepelné čerpadlo. Snad se to změní.
Český dům po roce 2020
V České republice mohou být pro rozvoj aktivních domů stejné podmínky jako v Německu nebo Rakousku. Stačí jen nechat působit na volném trhu rozmanitá řešení, nezakládat mezi nimi nerovnost z titulu nálepkování „správných” a „nesprávných” řešení, na které je a není dotační nárok či jiná podpora.
Naše země může dokonce postoupit ještě dál. Mezi našimi lidmi existuje významná snaha vybudovat si energetickou svobodu, tzn. nepotřebovat centrální energetickou přípojku. Dům, který tomu odpovídá, je čistý a bezemisní, ale na mnohem vyšší úrovni, než již zmíněné selské stavení z raného novověku. Tyto domy zároveň vedou své obyvatele k rozumnému chování bez zbytečného plýtvání.
